Řecko se dohodlo s eurozónou, pomoc se prodlouží o čtyři měsíce

Brusel/Atény – Ministři financí zemí eurozóny včetně Řecka dosáhli dohody ohledně prodloužení úvěrové pomoci Aténám. Záchranný program, který měl skončit už příští týden, by měl trvat o čtyři měsíce déle. Během té doby by měla eurozóna s řeckou vládou najít trvalé řešení, jak financovat zadluženou zemi a reformovat tamní ekonomiku.

„Hotovo. Na čtyři měsíce,“ sdělil jeden z diplomatických zdrojů agentury Reuters. Podle řeckého listu Ta Nea dohoda nevyžaduje od Atén dodatečná úsporná opatření, neumožňuje jim však ani činit „jednostranné“ kroky. Řecko zároveň dostalo dodatečný čas do pondělí, aby předložilo zevrubný seznam chystaných strukturálních reforem.

Pokud podle předsedy ministrů financí eurozóny Jeroena Dijsselbloema věřitelé v úterý seznam slíbených opatření zhodnotí kladně, zahájí země eurozóny ratifikaci dohody (v několika státech se k tomu musejí vyslovit parlamenty). Seznam se bude dál zpřesňovat v průběhu jara.

Dohoda zažehnala bezprostřední riziko, že Řecku dojdou příští měsíc peníze. V takovém případě by pravděpodobně následoval státní bankrot a odchod z eurozóny. Původně se ale hovořilo o tom, že finanční pomoc bude prodloužena o šest měsíců.

Jednání devatenácti ministrů financí zemí platících eurem (tzv. euroskupiny) začalo večer v Bruselu s několikahodinovým zpožděním. Nedařilo se totiž vyřešit spory mezi řeckými zástupci a některými zeměmi eurozóny v čele s Německem. Těm se nelíbilo, že žádost, kterou Řekové oficiálně podali včera, neobsahuje žádné závazky úsporných opatření.

Nová řecká vláda premiéra Alexise Tsiprase s úsporami, které země zavedla po roce 2010 pod tlakem mezinárodních věřitelů, nesouhlasí. Tzv. trojka Řecku poskytla dva balíčky pomoci ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun); na oplátku žádala reformy, jež si vyžádaly hluboké ekonomické a sociální dopady.

Velké problémy pak mají aktuálně řecké banky, protože obyvatelé se bojí a houfně vybírají vklady. Přesto guvernér řecké centrální banky Janis Sturnaras tvrdí, že situace není kritická a jeho úřad má vše pod kontrolou. Banky podle expertů přicházejí až o dvě miliardy eur týdně; vydržet takové tempo můžou ještě asi čtrnáct dní.

Ústupky eurozóně se nelíbí části vládní SYRIZY

Hlavní ekonom Deloitte David Marek považuje dohodu za nejlepší z dostupných řešení. „Řecko rozumně ustoupilo ze všech požadavků, které byly nepřijatelné a které byly i nerozumné. Jedinou vadou na kráse je, že nejde o trvalou dohodu,“ podotkl. Hrozbou pro naplnění dohody podle něj mohou být reakce na domácí scéně, protože vládní levicová strana SYRIZA musela ustoupit prakticky ze všech klíčových předvolebních slibů.

A právě kvůli ústupkům, které Atény ve vyjednávání se zeměmi eurozóny učinily, už údajně ve vedení SYRIZY vypukly rozepře. Podle levého křídla této poměrně ostře levicové strany se vláda zpronevěřuje svému programu, protože voličům slibovala konec úsporné politiky a revizi reforem. Zaznívají dokonce názory, podle kterých by se o nové dohodě mělo hlasovat v referendu, nebo by měly být vypsány nové parlamentní volby.

„Myslím si, že ústupek je slabé slovo. Je to (ze strany Řecka) v podstatě kapitulace. Evropa dostala přesně to, co chtěla,“ zhodnotil závěr jednání analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta. „Co ale bude opravdu důležité, bude podoba záchranného programu v následujících letech. A o té se bude jednat v nadcházejících čtyřech měsících.“

Řecký týdeník To Vima napsal, že napětí uvnitř strany začalo sílit už před několika dny, když Atény vykazovaly první známky oslabování v konfrontaci s nesmlouvavou eurozónou a zejména Německem. Přestože se v Řecku hovoří o zcela nové dohodě, stále více opozičních politiků upozorňuje na to, že vše nakonec zůstane ve starých kolejích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...