Řecko se dohodlo s eurozónou, pomoc se prodlouží o čtyři měsíce

Brusel/Atény – Ministři financí zemí eurozóny včetně Řecka dosáhli dohody ohledně prodloužení úvěrové pomoci Aténám. Záchranný program, který měl skončit už příští týden, by měl trvat o čtyři měsíce déle. Během té doby by měla eurozóna s řeckou vládou najít trvalé řešení, jak financovat zadluženou zemi a reformovat tamní ekonomiku.

„Hotovo. Na čtyři měsíce,“ sdělil jeden z diplomatických zdrojů agentury Reuters. Podle řeckého listu Ta Nea dohoda nevyžaduje od Atén dodatečná úsporná opatření, neumožňuje jim však ani činit „jednostranné“ kroky. Řecko zároveň dostalo dodatečný čas do pondělí, aby předložilo zevrubný seznam chystaných strukturálních reforem.

Pokud podle předsedy ministrů financí eurozóny Jeroena Dijsselbloema věřitelé v úterý seznam slíbených opatření zhodnotí kladně, zahájí země eurozóny ratifikaci dohody (v několika státech se k tomu musejí vyslovit parlamenty). Seznam se bude dál zpřesňovat v průběhu jara.

Dohoda zažehnala bezprostřední riziko, že Řecku dojdou příští měsíc peníze. V takovém případě by pravděpodobně následoval státní bankrot a odchod z eurozóny. Původně se ale hovořilo o tom, že finanční pomoc bude prodloužena o šest měsíců.

Jednání devatenácti ministrů financí zemí platících eurem (tzv. euroskupiny) začalo večer v Bruselu s několikahodinovým zpožděním. Nedařilo se totiž vyřešit spory mezi řeckými zástupci a některými zeměmi eurozóny v čele s Německem. Těm se nelíbilo, že žádost, kterou Řekové oficiálně podali včera, neobsahuje žádné závazky úsporných opatření.

Nová řecká vláda premiéra Alexise Tsiprase s úsporami, které země zavedla po roce 2010 pod tlakem mezinárodních věřitelů, nesouhlasí. Tzv. trojka Řecku poskytla dva balíčky pomoci ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun); na oplátku žádala reformy, jež si vyžádaly hluboké ekonomické a sociální dopady.

Velké problémy pak mají aktuálně řecké banky, protože obyvatelé se bojí a houfně vybírají vklady. Přesto guvernér řecké centrální banky Janis Sturnaras tvrdí, že situace není kritická a jeho úřad má vše pod kontrolou. Banky podle expertů přicházejí až o dvě miliardy eur týdně; vydržet takové tempo můžou ještě asi čtrnáct dní.

Ústupky eurozóně se nelíbí části vládní SYRIZY

Hlavní ekonom Deloitte David Marek považuje dohodu za nejlepší z dostupných řešení. „Řecko rozumně ustoupilo ze všech požadavků, které byly nepřijatelné a které byly i nerozumné. Jedinou vadou na kráse je, že nejde o trvalou dohodu,“ podotkl. Hrozbou pro naplnění dohody podle něj mohou být reakce na domácí scéně, protože vládní levicová strana SYRIZA musela ustoupit prakticky ze všech klíčových předvolebních slibů.

A právě kvůli ústupkům, které Atény ve vyjednávání se zeměmi eurozóny učinily, už údajně ve vedení SYRIZY vypukly rozepře. Podle levého křídla této poměrně ostře levicové strany se vláda zpronevěřuje svému programu, protože voličům slibovala konec úsporné politiky a revizi reforem. Zaznívají dokonce názory, podle kterých by se o nové dohodě mělo hlasovat v referendu, nebo by měly být vypsány nové parlamentní volby.

„Myslím si, že ústupek je slabé slovo. Je to (ze strany Řecka) v podstatě kapitulace. Evropa dostala přesně to, co chtěla,“ zhodnotil závěr jednání analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta. „Co ale bude opravdu důležité, bude podoba záchranného programu v následujících letech. A o té se bude jednat v nadcházejících čtyřech měsících.“

Řecký týdeník To Vima napsal, že napětí uvnitř strany začalo sílit už před několika dny, když Atény vykazovaly první známky oslabování v konfrontaci s nesmlouvavou eurozónou a zejména Německem. Přestože se v Řecku hovoří o zcela nové dohodě, stále více opozičních politiků upozorňuje na to, že vše nakonec zůstane ve starých kolejích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci se přou o návrh rozpočtu, debata se protáhla do noci

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo ho kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je navržený rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země. Poslanci chtějí první čtení dokončit a hlasovat kolem půlnoci ze středy na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 16 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...