Řecký parlament schválil uspořádání referenda o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení dluhové krize. Proběhne 5. července, jak si přál řecký premiér Alexis Tsipras. Předseda vlády vyjádřil přesvědčení, že v referendu "řecký lid řekne důrazně ne ultimátu" věřitelů. Ministři financí eurozóny ale Aténám jasně vzkázali, že pokud země nepřistoupí na požadavky Evropské unie, skončí záchranný program už v úterý. Pokud se tak stane, bude podle šéfky MMF Christine Lagardeové řecké referendum neplatné.
Řecko schválilo referendum. Podle šéfky MMF bude neplatné
Pro vládní návrh referenda hlasovalo 178 poslanců, proti 120 a dva se hlasování zdrželi. Pro plebiscit o dohodě s věřiteli byla vládní radikální levice a její spojenci z řad nacionalistů a krajní pravice. Proti byli především konzervativci, socialisti a komunisti.
Debata v parlamentu byla bouřlivá. "Nebudu se pana Schäubleho dožadovat povolení uspořádat referendum," prohlásil Tsipras k pochybnostem o smyslu referenda a s narážkou na německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, který patřil mezi hlavní kritiky řecké neústupnosti. "S důstojností národa si nelze zahrávat," dodal řecký premiér.
Tsiprasův konzervativní předchůdce Antonis Samaras současnému šéfovi vlády vytkl, že se referendem schovává za lid, místo toho, aby rozhodl sám. Referendum navíc podle něj nemá smysl v situaci, kdy věřitelé jednání s Řeckem ukončili.
Organizace referenda zatím pokulhává
Schválené referendum bude prvním referendem v zemi za 41 let. Řekové naposledy v referendu hlasovali v roce 1974 o zrušení monarchie. Občané se v něm tentokrát budou moci vyjádřit ke dvěma návrhům věřitelů, z nichž jeden je velmi odbornou analýzou udržitelnosti zadlužení, přičemž dokumenty ještě ani nebyly přeloženy do řečtiny. Uspořádání referenda bude také značně složité. Volební komise se totiž bude muset povolat pro každý okrsek, v jejímž čele však musí být právník. Ti tak často musí cestovat do vzdálených míst.
Alexis Tsipras
Řecko v pátek odmítlo současné podmínky požadované věřiteli a žádalo o krátké prodloužení současného záchranného programu tak, aby platil v době, kdy by se mělo referendum konat. Euroskupina ale v sobotu rozhodla o ukončení záchranného programu pro Řecko k 30. červnu. Podle řeckého ministra financí Janise Varufakise ohrožuje odmítnutí prodloužit program o dny či týdny tak, aby se mohlo referendum uskutečnit, demokratickou důvěryhodnost euroskupiny.
Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna ale oponoval, že Řecko nedalo dalším členům euroskupiny jinou možnost, než hlasovat proti prodloužení záchranného programu. Náhlé oznámení referenda bez informování partnerů nejen všechny překvapilo, ale otřáslo i důvěrou v Řecko. Řecká delegace podle něj nejprve v pátek odešla uprostřed jednání a pak premiér oznámil referendum a zároveň doporučil obyvatelům, aby hlasovali proti záchrannému programu, který ještě nebyl ani dokončen.
Řekové vybrali za den z bankomatů 600 milionů eur
Po prohlášení premiéra Tsiprase, že řecká vláda uspořádá referendum, začali v sobotu Řekové masivně vybírat peníze z bankomatů. Obávají se, že země opustí eurozónu. Více než třetina všech bankomatů v Řecku se pak ocitla bez peněz. Bankéři oslovení agenturou Reuters odhadují, že Řekové v sobotu odčerpali z bank 500 až 600 milionů eur (13,6 až 16,4 miliardy korun).
Vybraná hotovost byla nicméně nižší než v uplynulých dnech, kdy Řekové vybírali z bank více než miliardu eur denně. Bankéři ale upozorňují, že je to kvůli tomu, že hotovost může být vybírána jen z bankomatů. Průměrný denní limit pro výběr je 600 až 700 eur.
Členem eurozóny zatím Řecko zůstává
Ztráty eura se ale Řekové alespoň prozatím bát nemusí. Země zůstává členem eurozóny. "Euro je řecká měna a tak to taky zůstane. Žádná země si nepřeje, aby Řecko opustilo eurozónu," prohlásil francouzský ministr financí Michel Sapin. Řecko ovšem musí na oplátku také něco udělat. Mimo jiné stabilizovat svůj bankovní systém - například tím, že zavede kontrolu kapitálu.
O dalším osudu země budou dnes v Německu rozhodovat guvernéři Evropské centrální banky. Podle informovaných zdrojů má ECB jednat o tom, zda prodlouží řeckým bankám program nouzového financování (ELA). To je pro ně jedinou náhradou za odliv vkladů. Strop úvěrů pro řecké banky nyní činí zhruba 89 miliard eur.