Řecko nesměle vstupuje na finanční trhy

Atény – Z Řecka včera přišla dobrá zpráva. Rozpočtový deficit klesá. Země se proto rozhodla, že si poprvé od přijetí mezinárodní pomoci pokusí zajistit peníze na finančních trzích. Atény tak dnes prodaly státní dluhopisy v objemu 1,6 miliardy eur (asi 41,2 miliardy korun), Řecko ale za nový úvěr musí zaplatit vyšší úrok než dosud. Původně bylo v plánu nabídnout státní dluhopisy za celkem 1,25 miliardy eur. Peníze Řecko použije na zaplacení jiných dluhopisů, kterým končí splatnost v pátek. Celkem musí země letos věřitelům splatit 53 miliard eur.

Dluhopisy vynesou pět procent

Řecko se neúspěchu nebálo. Nabízelo totiž krátkodobé pokladniční poukázky se splatností do šesti měsíců, a takto krátkodobé instrumenty většinou nezájmem netrpí. Atény se snaží obstarat peníze na finančních trzích samy poprvé od eskalace fiskálních potíží, šlo proto spíše o zkoušku. Řecko má totiž pomoc již zajištěnou od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie.

Podmínky, za kterých země cenné papíry prodala, mimo jiné stanoví, že bude muset za nový úvěr zaplatit úrok 4,65 procenta. Vzhledem k tomu, že je to za cenné papíry splatné za půl roku, byl by roční úrok vyšší. Patrně by to ale nebyl jen prostý dvojnásobek úroku šestiměsíčního dluhopisu.

Aukce však ukázala, že Řecko musí k normalizaci a k získání důvěry investorů ujít stále ještě velký kus cesty. Úrokový výnos je dva a půlkrát až třikrát vyšší než to, co musí platit jiné ekonomiky ohrožené dluhovou krizí, jako Portugalsko a Španělsko, a proti německým úrokům z krátkodobých dluhopisů je zhruba osminásobný. O hodně levněji si půjčuje i Česko. „Skutečnost je nesrovnatelná, v případě České republiky si na šest měsíců můžeme půjčovat zhruba za 1,1 procenta,“ zdůrazňuje analytik X-Trade Brokers Aleš Brychta.

Také poptávka byla proti poslední, tedy dubnové aukci zhruba poloviční. Přesto ale zhruba 3,5násobně překračovala nabídku. „Z velké části, a to je zajímavé, nakupovaly dluhopisy zejména domácí subjekty. Nakupovaly v daleko větší míře, než tomu bylo například v minulém roce,“ podotýká Brychta.

Analytik londýnské Barclays Capital Paul Robinson

„Dobrý výsledek jsme očekávali a je to příznivé pro Řecko i pro euro, země však musí urazit ještě dlouhou cestu, protože její ekonomické problémy jsou velmi závažné.“

Řecko je na dobré cestě

Rozpočtový deficit řecké vlády se v prvním pololetí díky výrazným škrtům výdajů podařilo snížit v meziročním srovnání o 46 procent na 9,65 miliardy eur (246 miliard korun). Pokles pololetního schodku byl hlubší, než předpokládá celoroční cíl, který počítá se snížením v rozsahu 39,5 procenta. Úspory ovšem mají negativní dopad na řeckou ekonomiku, v nejbližších letech nelze podle ekonomů počítat s hospodářským růstem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 6 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 16 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...