Řecko na konci s dechem: Docházejí mu peníze i léky

Atény – Řecko, Syriza, věřitelé, dluh, reformy – slova, která se už několik měsíců točí médii. Pokud se aténská vláda v několika příštích dnech nedomluví se svými věřiteli, zemi čeká s největší pravděpodobností bankrot. Podle listu The Times ale Řecku nechybí pouze peníze, ale také léky nebo pokrývky v nemocnicích. Zdravotní a sociální systém v zemi je v krizi. Počet lidí, kteří nemají zdravotní pojištění, se zvýšil z půl milionu v roce 2008 na současných víc než dva a půl milionu.

6 minut
Kulidakis: Řecko se potýká s katastrofou
Zdroj: ČT24

Uložený na vozíku v omšelém nemocničním pokoji v Aténách se Kostas kousal do rtů kvůli bolesti v noze, kterou si zlomil při pádu. Až když dvaatřicetiletý elektrikář začal tlouct hlavou ze strany na stranu, přišli tři lékaři ošetřit jeho zranění – tak začíná článek The Times, který upozorňuje na to, že navzdory rokům plýtvání, kdy se státní dluh Řecka vyšplhal na 530 miliard eur, nedokázaly tamní vlády vytvořit odpovídající zdravotní a sociální systém. Dnešní realitou je tak až pětihodinové čekání na ošetření na pohotovosti.

  • „Tohle jsou případy, o jakých už se v Evropě vůbec nemluví, protože se předpokládá, že na rozvinutém Západě byly problémy jako veřejná zdravotní péče dávno vyřešeny. Ale tady to není pravda,“ řekl listu The Times jeden z lékařů.

Nová vláda pod vedením premiéra Alexise Tsiprase už stihla zrušit poplatek 5 eur (asi 137 korun) za nástup do státní nemocnice a slíbila, že bude přijato 4500 nových zdravotníků. Takovými kroky kabinet samozřejmě získává sympatie Řeků, ale na druhou stranu jimi nepotěšil věřitele. Ti poukazují na to, že zrušení nemocničního poplatku bude stát řeckou státní kasu 20 milionů eur a to jsou peníze, které Řecko nemá.

Řecko začalo na zdravotnictví šetřit… možná až moc

Ostatně neefektivní a korupcí prolezlý systém veřejného zdravotnictví je ne náhodou hlavním bodem škrtů. Náklady na zdravotnictví se od roku 2009 snížily o více než 25 procent. Celá věc má ale ještě druhou stránku – úspory se zásadně podepsaly na kvalitě zdravotní péče. Někde si pacienti musí například přinést vlastní ložní prádlo, jinde nemohou lidem změřit krevní tlak, jednoduše proto, že nemají tlakoměr. „Před škrty a úsporami analgetika byla a nemuselo se operovat zrezavělým skalpelem, byly moderní léky i dostupné přístroje. Samozřejmě řecké zdravotnictví mělo problémy, tak jako jinde ve světě. Byly tam obecné neduhy jako korupce, mnohdy bylo přefinancované,“ uvedl politolog a publicista Thomas Kulidakis.

Protesty řeckých lékařů proti dalším škrtům ve zdravotnictví
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Minulý týden protestovaly v aténských ulicích tisíce lékařů a dalších zaměstnanců ve zdravotnictví právě proti dalším rozpočtovým škrtům, které mimo jiné znamenají i to, že už půl roku nedostali ani cent za přesčasy. Jeden z chirurgů, který si nepřál být jmenován, listu The Times řekl: „Ocitli jsme se ve zlomovém bodě. Nemáme peníze na opravu nemocničního vybavení, nemáme peníze na benzin do sanitek, nemáme peníze, abychom zaplatili sestry, a nemáme peníze na moderní chirurgické vybavení.“

  • "Řecko už není tím, čím bývalo ještě před několika lety. Dnes vejdete do hotelu, kde máte vše – sprchu, vodu. A vedle v průjezdu vidíte spát lidi, kteří by tam dříve nebyli, protože měli práci. Řecko se opravdu potýká s katastrofou, a čím jsou škrty hlubší a hlubší, tím méně rozumí Řekové tomu, proč by se mělo dál škrtat. Řekové dnes přežívají proto, že je tam tradiční sociální struktura, kdy jsou rodiny soudržné a navzájem se zásobují," popisuje politolog a publicista Thomas Kulidakis.

Vláda Alexise Tsiprase se snaží vyřešit, co nastane 5. června, kdy má Řecko Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) uhradit další splátku dluhu. Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Jihoevropská země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti. Řecká vláda se ale zdráhá zavázat se k nepopulárním tvrdým reformám a rozpočtové disciplíně, které by po pěti letech krize nicméně měly vést k nastartování ekonomického růstu.

Z nemocnice na vozíku z druhé světové války

A jak dopadl Kostas ze začátku článku The Times? Jeden z lékařů, kteří k němu přiběhli, použil starý skalpel, aby mu rozřízl kalhoty, protože nůžky už žádné nezbyly. Další mu dal smotek špinavého prádla pod koleno, aby zraněnou nohu nadzvedl. Na zmírnění bolesti mu poradili, aby stiskl ruku svého otce, díval se na strop a počítal, kolik kusů omítky spadne. Analgetika už ve státní nemocnici nemají. „Anebo můžete zavřít oči a představovat si, že jste někde docela jinde, mimo tenhle zmatek a chaos. Tak to dělám já. Jinak bych se musel zbláznit,“ poradil mu jeden z lékařů.

Nakonec se Kostas sádry na noze dočkal. „Nechceme připustit, že už jsme zbankrotovali. Podívejte se na mě - vezou mě z nemocnice na vozíku z druhé světové války,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 22 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 22 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...