Dohoda bude brzy – tato slova padla během posledních několika měsíců nespočetněkrát. Jak se ale krátil čas, do kdy musí Atény vypracovat seznam reforem, aby jim evropští věřitelé uvolnili zbytek peněz ze záchranného programu, začaly se objevovat pochyby, zda to Řekové vůbec zvládnou. Mají na to už jenom pár dní.
Pondělní mimořádný summit prezidentů a premiérů eurozóny ohledně řecké krize skončil sice bez hmatatelného výsledku, ale podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska a šéfa Evropské komise Jean-Clauda Junckera jdou poslední návrhy Atén správným směrem.
Řecká vláda ve snaze dosáhnout dohody předložila v pondělí MMF, ECB a Evropské komisi nové návrhy, jimiž chtějí Atény po týdnech licitací dospět k dohodě s mezinárodními věřiteli. Návrhy zahrnují podle médií zejména vyšší daně a zvýšení příspěvků na důchodové zabezpečení.
Středa 24. června: Další kolo s ministry eurozóny
Řecký premiér Alexis Tsipras se kolem poledne sejde s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, šéfem Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghim a šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeovou. Oznámil to dnes Tsiprasův úřad. Setkání se má odehrát ještě před večerním zasedáním ministrů financí zemí eurozóny, na němž se má jednat o postupu jednání s Řeckem.
Podle posledních výroků evropských státníků se zdá, že obě strany jdou do dalšího jednání s optimistickým plánem, že dohoda bude během několika dní skutečně uzavřena. „Jsem přesvědčen, že k závěrečnému řešení dojdeme v tomto týdnu. Z toho prostého důvodu, že k němu tento týden dojít musíme. Nemůžeme hrát - jak se říká na fotbalovém hřišti - nemůžeme hrát v prodloužení,“ uzavřel Juncker tiskovou konferenci po summitu.
Kabinet premiéra Alexise Tsiprase může nicméně ještě narazit na domácím hřišti. Řečtí zákonodárci totiž rozhořčeně reagovali na podle nich ústupky Atén v jednáních s mezinárodními věřiteli. Místopředseda řeckého parlamentu a činitel vládní levicové strany Syriza Alexis Mitropulos upozornil, že se schvalováním návrhů by mohly být problémy. „Domnívám se, že tento program, jak jej vnímáme…, bude pro nás těžké podpořit,“ uvedl podle agentury Reuters v řecké televizi Mega TV Mitropulos. „Premiér musí nejdříve informovat naše lidi o tom, proč jsme v jednáních neuspěli,“ řekl. Zároveň upozornil, že opatření se podle něj neshodují s principy levice. Poslanec koaliční populistické strany Nezávislí Řekové Pavlos Chaikalis podotkl, že vláda „padla do pasti“.
Čtvrtek 25. června: Ovládne řecká krize i summit EU?
Na tento den připadá začátek již dlouho plánovaného summitu Evropské unie. Ale setkání nemá na programu pouze řešení řecké krize – britský premiér David Cameron například slíbil, že představí své plány na revizi vztahů mezi Británií a EU. A někteří zástupci eurozóny si navíc myslí, že ve čtvrtek by už mohlo být pozdě na nějakou záchranu řecké dohody.
Útery 30. června: Den D
Poslední červnový den je zároveň i termínem další řecké splátky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Atény by mu měly zaplatit 1,6 miliardy eur. Pokud se ale do té doby nedokáží shodnout s věřiteli na hospodářských reformách, nedostanou zbylých 7,2 miliardy eur ze záchranného programu a na splátku MMF nebudou mít peníze. Věřitelé přitom vylučují, že by kývli na celkově už třetí prodloužení záchranného programu. Znamenalo by to tedy, že by se Řecko poprvé za pět let ocitlo bez záchranné sítě EU.
Bezprostředně po nezaplacení splátky se ale ještě nic dít nebude. Do dvou týdnů by dostalo Řecko upomínku na nedoplatek a zařadilo se tak po bok zemí, jako je Somálsko, Kuba a Zimbabwe, které u fondu měly nebo mají „závazky po lhůtě splatnosti“.
I když by tedy nezaplacení splátky MMF neznamenalo bezprostředně po vypršení termínu nedodržení závazku, musela by i tak Evropská centrální banka (ECB) rozhodnout, zda se Řecko neocitlo v podstatě v bankrotu. Pokud by rozhodla, že ano, tak by to mělo jasný výsledek – jištění, které používají řecké banky pro nouzové úvěry, by se stalo bezcenným. Znamenalo by to totiž, že by ECB odřízla nouzové financování a na pořad dne by se dostala otázka odchodu Řecka z eurozóny.
Středa 1. července: Nezmapované území
Pokud se ale Řecko a věřitelé na dohodě neshodnou, a Atény tak nezaplatí dluh MMF - ale Evropská centrální banka rozhodne, že nouzové půjčky řeckým bankám mohou pokračovat – Řecko vstoupí do stavu, který šéf ECB Mario Draghi nedávno popsal jako „nezmapované území“.
Ekonomika ochromená investičními kontrolami, vláda bez jakékoliv hotovosti a bankovní systém bojující o přežití – to všechno by vedlo k velmi dlouhému procesu ekonomického udušení. Navíc by takový stav zřejmě vedl k vlně protestů proti Tsiprasově vládě, která by s velkou pravděpodobností padla. To by vedlo buď k novým volbám, anebo pravděpodobněji k vládě národní jednoty, jakou byla ta pod vedením Lucase Papademose na počátku roku 2012, jejímž úkolem bylo zklidnit situaci.
Pondělí 20. července: Úplný a konečný deadline
Právě tento den může být nakonec tím úplně nejzazším termínem, dokdy mají řečtí politici ještě nějakou šanci na vyjednávání. Atény musejí do této doby splatit dluhopisy za 3,5 miliardy eur, které vlastní ECB.
A v případě nesplacení ani tohoto dluhu už by Řecko skutečně spadlo do bankrotu a odchod z eurozóny by se stal více než reálným. Jak ale upozornil guvernér České národní banky Miroslav Singer, bankrot ještě nemusí nutně znamenat odchod země z eurozóny a zkušenosti s měnovými zónami jsou podle něj takové, že ten slabší nikdy nechce odejít.
Odchod země od společné evropské měny není podle ekonoma Tomáše Sedláčka ani v zájmu samotné eurozóny, což potvrzuje svým jednáním řada evropských politiků v čele s německou kancléřkou. Pokud je totiž nějaká skupina zemí, vždycky se mezi nimi nalezne jedna, která je na tom nejhůř. Dnes je to Řecko, ale před lety to bylo zase Německo a v budoucnu to bude zase někdo jiný. „V momentě, kdy odstřihneme Řecko, tak bude nějaká jiná země, která bude nejvíc problematická,“ řekl s tím, že odchodem z eurozóny by se problémy stejně nevyřešily.
