Brusel - Slovensko díky výjimce ze summitu ušetří 200 milionů eur (zhruba pět miliard korun), prohlásila dnes slovenská premiérka Iveta Radičová. Tyto finanční garance země ponechá v záchranném fondu eurozóny EFSF. Zároveň však odmítla, že by Slovensko nebylo kvůli výjimce týmovým hráčem. Stát se podle Radičové jako jediný nezúčastní dohodnutého navýšení účasti veřejných financí na pomoci předluženému Řecku.
Navýšení by mělo ve srovnání s plánem z mimořádného summitu z 21. července, který počítal se 109 miliardami eur, představovat pro země eurozóny celkem asi 21 miliard eur, myslí si Radičová.
„Slovenská republika má výjimku a bude se zúčastňovat tohoto programu jen v těch intencích, jako se původně zavázala, a o nic víc,“ prohlásila Radičová poté, co eurozóna po mnohahodinovém jednání doladila rámec protikrizové strategie. „My jsme se jasně vyjádřili, že máme svoji hranici, že máme svoje podmínky a že za tuto hranici jednoduše nepůjdeme,“ doplnila.
Radičová: Summit byl zlomový
Radičová v exkluzivním rozhovoru pro ČT24 zdůraznila, že summit EU považuje za klíčový a zlomový. „Dohodli jsme si pravidla, jak bude eurozóna a Evropa fungovat pro budoucnost, aby se krize tohoto rozsahu už neopakovaly,“ dodala Radičová. Podle zkušeností v Portugalsku a Irsku se zdá, že záchranný fond je účinný mechanismus, který může fungovat, obhajovala Radičová potřebnost fondu.
Iveta Radičová
„Dluhová krize se opravdu šíří jako mor. Nemůžeme mluvit o tom, že by se dotýkal jen členských zemí eurozóny.“
Podle slovenského ministra financí Ivana Mikloše se účast Slovenska na záchranném fondu eurozóny kvůli výjimce nezmění: „V záznamu jednání (summitu) bude uvedené, že Slovenská republika se bude podílet na řeckém programu jen v tom podílu, který je vypočítán z původních 109 (miliard eur). Ale celkové naše závazky v rámci eurovalu (záchranného fondu) nebudou nižší, jinde to bude vykompenzované.“ O úsporu na pomoci Řecku by se pak měla zvýšit účast Bratislavy na jiných programech eurofondu. „Celkově neušetříme. Jen struktura pomoci bude jiná než v případě jiných zemí,“ dodal.
Slovensko vnímá finanční pomoc Aténám velmi citlivě. Jako jediná země eurozóny loni odmítlo poskytnout bilaterální půjčku silně zadluženému Řecku, které je odkázáno na mezinárodní finanční pomoc. Novou půjčku by Řecko mělo dostat už z EFSF, který dostal nové pravomoci. Navýšení pravomocí eurofondu schválilo Slovensko jako poslední země eurozóny, a to až v opětovném hlasování národního parlamentu. V prvním hlasování slovenská sněmovna dokument odmítla, což vedlo k pádu vlády a následnému vypsání předčasných parlamentních voleb.
