Putin si plní sen o mocném svazu – potvrdil vznik Euroasijské unie

Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon o vzniku Euroasijské hospodářské unie (EAHU). Rusko tak dokončilo legislativní cestu k naplnění vize, kterou jeho šéf Kremlu deklaroval před třemi lety. Svaz s Běloruskem a Kazachstánem má vytvořit hospodářskou protiváhu k Evropské unii a fungovat začne 1. ledna.

„Podepsal jsem federální zákon o ratifikaci Euroasijské hospodářské unie. Jde o milník naší společné práce na integraci s našimi nejbližšími partnery a spojenci,“ oznámil dnes Putin na jednání s vládou. Už dříve o vzniku Euroasijské unie hovořil jako o epochální události; od nového svazu, jemuž bude Ruská federace dominovat, si totiž slibuje vytvoření protiváhy k evropské integraci.

Jednotný euroasijský trh se 170 miliony obyvatel má být po Evropské unii, Spojených státech a Číně dalším centrem světové ekonomiky. Vzájemný obchod Ruska, Běloruska a Kazachstánu podle ruských údajů dosahuje 500 miliard dolarů (asi 9,5 bilionu Kč).

Smlouvu o vzniku EAHU podepsali prezidenti Ruska, Kazachstánu a Běloruska v kazašské metropoli Astaně na konci května. Vytvoření unie nejdříve 26. září ratifikovala ruská Státní duma, tedy dolní komora parlamentu, 1. října pak stejný krok učinila Rada federace, která je horní parlamentní komorou. Celý proces završil Putin svým podpisem.

O vzniku silného eurasijského svazu přitom ruský prezident sní minimálně od podzimu 2011; tehdy ve své úvaze pro list Izvestija napsal: „Klademe si ambiciózní cíl dosáhnout další, ještě vyšší úrovně integrace – vybudovat Euroasijskou unii. Evropané potřebovali 40 let, než se od Evropského společenství uhlí a oceli dostali k plnohodnotné Evropské unii. Budování celní unie a JEP jde daleko rychleji, protože čerpá ze zkušeností EU a dalších regionálních sdružení.“ Jednalo se o první představení myšlenky na vytvoření tohoto geopolitického celku.

Sovětský svaz 2.0?

Nový svazek pro Putina představuje jeden z hlavních bodů jeho prezidentské agendy. Základy Euroasijské unie položil už v roce 2010, kdy Rusko vytvořilo hospodářský blok s Běloruskem a Kazachstánem, jehož cílem bylo posílit vzájemný obchod zrušením cel. Do této celní unie potom Putin zval i Janukovyčův Kyjev – jen krátce poté, co dal Janukovyč loni na podzim košem asociační dohodě s Evropskou unií. V ten okamžik ovšem vypukla ukrajinská krize. Letos by se k paktu měly připojit Kyrgyzstán a Arménie.

Kreml přitom dlouho doufal, že členem EAHU bude i Ukrajina. Podle některých ruských hospodářských expertů je unie bez Kyjeva pouhým torzem. Rusko nyní jako iniciátor unie doufá, že následovat budou ostatní postsovětské státy; někteří západní analytici proto ve vzniku euroasijského svazu spatřují ruskou snahu obnovit pozici Sovětského svazu a hojně v této situaci citují Putinův výrok, že rozpad SSSR představoval geopolitickou katastrofu. Současně s tím považují celý projekt za projev nové ideologie – eurasianismu, jež má momentálně ovládat dnešní Kreml (analýzu čtěte zde).

O tom, že Euroasijská unie může představovat pokus o Sovětský svaz 2.0, svědčí i reakce ruských komentátorů na zmiňovaný Putinův text pro Izvestiji; konstatovali, že návrh nepochybně zaboduje u voličů, dosud nostalgicky vzpomínajících na Sovětský svaz, jakkoli sám Putin tehdy záměr znovuoživit SSSR popřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 22 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...