Putin osobně dohlédne na legalizaci ukrytého majetku

Moskva – Ruská vláda pracuje na řešení, jak legalizovat majetky, které si Rusové ukryli do zahraničí mimo dosah ruských úřadů. Prezident Vladimir Putin to prohlásil na dnešní výroční tiskové konferenci a dodal, že na celou věc osobně dohlédne. O amnestii vracejícího se kapitálu mluvil šéf Kremlu už na začátku prosince během své zprávy o stavu Ruské federace. Podle odhadů tamní podniky jen letos odvedly z domácího trhu do zahraničí více než 100 miliard dolarů.

„Je nezbytné legalizovat nejen majetky převedené do zahraničí, ale i ty, které byly přepsány na příbuzné skutečných majitelů,“ řekl dnes ruský prezident. Při svém prosincovém projevu navrhl právě amnestii jako jeden ze způsobů, jak do Ruska přilákat kapitál a investice. Svou představu legalizace tehdy vysvětlil tak, že ti, kteří si peníze zpět do Ruska převedou, dostanou pevné záruky, že nebudou popotahováni po úřadech, že se jich nikdo nebude na nic vyptávat a že je nikdo nebude za nic stíhat.

„Všichni chápeme, že původ peněz je různý. Jsou různým způsobem vydělané, získané, ale my potřebujeme definitivně obrátit ten offshorový list v našich dějinách. Po událostech na Kypru naši podnikatelé pochopili, že v zahraničí jejich podnikání není chráněno a největší zárukou je právě národní jurisdikce,“ prohlásil před dvěma týdny šéf Kremlu.

Putin se obrací i na investory

Vstřícný byl Putin při projevu na začátku prosince i k investorům, kterým by chtěl nabídnout například daňové prázdniny a za určitých podmínek i vyjmutí z finančních kontrol. Navrhl také zmrazení daní, jejichž výše by tak zůstala čtyři roky na současné úrovni.

Jak tehdy upozornila moskevská analytička BBC Sarah Rainsfordová, přizvání firem s kapitálem v zahraničí „zpět do vlasti“ se může míjet účinkem. Právě domácí firmy totiž v současnosti pociťují problémy ruského trhu nejvíce za několik let. Zahraniční firmy i Rusové se po ukrajinské krizi obávají nestability a stahují se ze země ve velkém.

Lukašenko: Nebudeme obchodovat v rublech, ale v dolarech

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes vyzval k tomu, aby se běloruské obchodní transakce s Ruskem uskutečňovaly v dolarech nebo eurech. Reagoval tak na pokles hodnoty ruského rublu. Lukašenko rovněž upozornil, že kvůli propadu ruské měny nehodlá devalvovat běloruský rubl. „Nebudeme obchodovat v rublech, ale v dolarech,“ prohlásil. „Měli jsme již dávno požadovat, aby nám Rusko platilo také v tvrdé měně,“ dodal. Rusko je podle agentury Reuters hlavním obchodním partnerem Běloruska a patří mezi jeho blízké spojence. I přesto ale podle agentury Lukašenko politiku Moskvy kritizuje.

„Hlavní otázka dne, která občany zajímá, zní: v jakém stavu je ekonomika a měna,“ řekl dnes Putin v narážce na prudký pád rublu. Nynější situace je podle něj vyprovokovaná hlavně „vnějšími faktory“, tedy poklesem cen ropy na světovém trhu. Prezident ujistil, že do dvou let se Rusko a rubl z nynější krize dostanou, připustil ale, že situace si zřejmě vynutí korekci plánů a škrty. Zdůraznil ovšem, že „růst je nevyhnutelný“ a že se ruská ekonomika z této situace dostane. Ubezpečil, že ruské rezervy dosahují stovek miliard dolarů a to umožňuje řešit sociální problémy a diverzifikovat ekonomiku, než se situace vrátí do normálu.

Rusko se snaží vypořádat s nejvážnějšími měnovými problémy od krize v roce 1998, kdy rychlý pád rublu zavedl Rusko do platební neschopnosti a lidé ztratili většinu úspor. V současné době se totiž propad rublu spojil ještě s výrazným poklesem cen ropy a západními sankcemi v důsledku ukrajinské krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 9 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 9 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 19 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...