Horníci z hlubinných dolů zřejmě budou moci odcházet do penze o pět let dříve než ostatní pracovníci, tedy už v 58 letech. Počítá s tím vládní novela, kterou po vzrušené rozpravě poslanci schválili v prvním čtení. Nová pravidla by mohla platit už od října letošního roku. Právě kvůli tomuto návrhu ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) loni před Úřadem vlády demonstrovali horníci z OKD.
Půjdou horníci dřív do penze? Poslanci napoprvé kývli
Nárok na dřívější penzi by měli mít všichni ti, kteří odpracovali 3300 směn v hlubinných dolech nebo 2200 v uranových dolech. Celkem by se změna měla dotknout asi 3600 lidí z OKD a dalších desítek z uranového dolu Rožná. Stát za to zaplatí do roku 2055 přes jedenáct miliard korun.
Na změnu tlačily řadu let hornické odbory. Argumentovaly mimo jiné tím, že horníci žijí kvůli těžké práci kratší dobu, což dřívější penzí zohledňují státy v celé Evropě. Podle předsedy Odborového svazu pracovníků hornictví Jana Sábela je dřívější důchod pro horníky logickým krokem: „Jsou tam horníci, kteří pracují od roku 1993 a je neudržitelné, aby v této těžké práci pokračovali. Pokud nepůjdou dříve do důchodu, zcela určitě by se objevili na úřadech práce a stát by na ně stejně musel platit.“
Proti novele se však stavělo ministerstvo financí, které tvrdilo, že není možné kvůli hrozbě nezaměstnanosti měnit důchodový systém. Šéf státní kasy a předseda hnutí ANO Andrej Babiš chtěl, aby se na řešení více podílel majitel dolů - společnost OKD. Při schvalování na vládě se také ministři za ANO zdrželi hlasování.
Rovněž středeční projednávání ve sněmovně bylo poměrně bouřlivé, nakonec poslanci návrh poslali do sociálního výboru. Zastáncům novely se ale o jediný hlas nepodařilo prosadit, aby na to měl jen 30 místo obvyklých 60 dnů. Kritici návrhu zase naopak neuspěli se snahou projednávání prodloužit nebo přikázat projednání dalším výborům.