Průzkum pro ČT: 56 procent podnikatelů se bojí spuštění EET

Nahrávám video

Padesát šest procent oslovených živnostníků a podnikatelů má obavy ze zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi. Dotázaní se bojí hlavně zvýšené administrativy, vysokých pořizovacích nákladů na nový přístroj, ale i možného zneužití posílaných dat.

Podnikatelé a živnostníci se také obávají náhlých problémů s internetovým připojením. Část z nich dokonce tvrdí, že pokud budou registrační pokladny spuštěny, ukončí svou činnost. Naopak dvě pětiny z nich už pokladny používají, případně si od nich slibují omezení nekalé konkurence.

„Nejvíce se toho bojí živnostníci v oblasti řemesel a stavebnictví. Tam se kolem nějakých dvaceti procent bojí, že by to mohlo zlikvidovat jejich živnost,“ upřesňuje sociolog a vedoucí výzkumu agentury Median Daniel Prokop.

Ministra financí Andreje Babiše (ANO) spíš negativní vztah živnostníků k elektronické evidenci tržeb nepřekvapuje. „Je tady plno dezinformací a je plno živnostníků, kterých se to ani netýká, kteří se zbytečně obávají,“ míní Babiš.

Elektronická pokladna
Zdroj: ČT24

Data z průzkumu také naznačují, že EET je z velké části i politickým tématem. Dokládají to rozdílné postoje živnostníků v závislosti na tom, koho sami volí. „Mezi voliči ANO elektronické evidenci důvěřuje velká většina, nějakých 70 procent si myslí, že se zvýší výběr daní a narovná se to prostředí. Mezi voliči TOP 09 a ODS naopak velká menšina,“ potvrzuje Prokop.

Více se bojí menší živnostníci

Názor na povinné elektronické pokladny přitom rozděluje podnikatele i podle jejich velikosti. Ti menší s obratem do půl milionu ročně se jich obávají víc než větší živnostníci. Ministerstvo proto na příští rok chystá informační kampaň. Ale až poté, kdy začne zákon platit. Dřív totiž státní peníze za propagaci pokladen utrácet nemůže.

Od zavedení elektronických pokladen si vláda slibuje hlavně víc peněz z daní. Už příští rok by měly do rozpočtu přinést dvě miliardy. S tím, že by mohly pokladny zlepšit výběr daní, souhlasí i polovina samotných živnostníků. „Hlavně naši občané musí pochopit, že to jsou naše peníze, které potřebujeme na navýšení důchodů, platů,“ dodává ministr financí.

Zavedení EET povede k vyššímu výběru daní
Zdroj: ČT24

Stále přitom není jasné, kdy a jestli vůbec zákon začne platit. Poslanci sice mají schvalování elektronických pokladen v programu schůze už na příští týden. Pravicová opozice ale ujišťuje, že ve sněmovně spustí ve třetím čtení velké obstrukce. Podporu vláda nemůže čekat ani od opozice levicové, tedy od KSČM.

Názory politiků na EET:

  • Bohuslav Sobotka (ČSSD), premiér a předseda strany: „To je opatření, které pomůže všem poctivým podnikatelům, kteří daně platí a ocitli se v nerovné pozici, vůči kolegům, kteří se snaží stát šidit.“
  • Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), vicepremiér a předseda strany: „Těch věcí, které tam jsou k vysvětlení, je celá řada, a je to především na ministerstvu financí.“
  • Jiří Dolejš (KSČM), místopředseda strany: „Hlavní problém vidím v tom, že tato metoda nepřinese příliš peněz do státního rozpočtu.“
  • Miroslav Kalousek (TOP 09), exministr financí a místopředseda strany: „Myslím si, že to bude chtít ještě další osvětu nejen z hlediska nákladů na živnostníky, ale především z hlediska zneužívání informací.“
  • Jan Skopeček (ODS), ekonomický expert strany: „Česká ekonomika takovýto balkánský experiment nepotřebuje, my spíš potřebujeme vládu, která bude více šetřit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 20 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...