Průmyslníci žádají politiky: Ozdravte veřejné finance

Praha - Měsíc před volbami zveřejnil Svaz průmyslu a dopravy výzvu adresovanou politikům a vlastně i voličům. Tato organizace sdružující české podnikatele a průmyslníky požaduje například do dvou let radikálně ozdravit veřejné finance – schodek rozpočtu by měl být stlačen pod 3 procenta požadovaná pro případný vstup Česka do eurozóny. Místo zvyšování daní by měly být podle průmyslníků nasazeny úspory. Třetím bodem je potom boj s korupcí.

„Každý občan by mohl mít o 1300 měsíčně víc, kdyby stát nemusel splácet úroky ze státního dluhu,“ řekl Jaroslav Míl ze Svazu průmyslu. Podnikatelé navíc odmítají zvyšování daní. „Není nutno zvyšovat daně, to je hrubá mystifikace, stačí v této zemi přestat krást,“ prohlásil Míl.

Svaz průmyslu chce skutečný boj s korupcí, snížení počtu úředníků a celkově zlepšit konkurenceschopnost české ekonomiky. „Nám jde o to, aby se vláda zaměřila na firmy, které vytvářejí hodnoty, aby podpořila rozvoj technického školství a aby podpořila výzkum vývoj a inovace,“ podotkl Martin Jahn.

10 minut
Průmyslníci radí politikům
Zdroj: ČT24

Svaz průmyslu také navrhuje zpružnit zákoník práce. Čeští podnikatelé jsou přitom skeptičtí ke stavu ekonomiky – to je výsledek ankety mezi 16 stovkami firem zastoupených ve Svazu průmyslu a dopravy. Skoro třetina z nich očekává, že skutečné hospodářské oživení se dostaví až ve 2. pololetí roku 2011.

Hospodářská komora se již sešla s ČSSD a ODS

Své názory v předvolebním čase zveřejňuje i další významné sdružení českého byznysu, kterou je Hospodářská komora. Ta dokonce pořádá kolečka rozhovorů s předními politiky. V březnu se komora takto sešla s ČSSD, v polovině dubna s předáky ODS. „Bavili jsme se o tom, jakým způsobem bude do budoucna možné diskutovat zákoník práce, o podpoře exportu a o dalších oblastech, jakými je dopravní infrastruktura,“ řekl Petr Kužel z Hospodářské komory.

Plány na uzdravení ekonomiky ohlašují i odbory. Před týdnem se dokonce v rámci tripartity shodly s podnikateli na 13 bodech, jak toho docílit - včetně auditu výdajů státního rozpočtu nebo investic do energetiky a dopravy.

  • Tři body autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1612/161159.jpg
  • Formuláře autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1436/143531.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...