Průmysl v srpnu příjemně překvapil, stavebnictví zůstalo pod nulou

Praha – Průmyslu se ve druhém prázdninovém měsíci dařilo. Oproti červenci zrychlil na více než dvojnásobných 12,9 procenta. Kladným výsledkům pomohl i kalendář. Letos byl totiž srpen o jeden den delší. Po očištění od tohoto vlivu vzrostla meziročně průmyslová výroba o desetinu. Hodnota nových zakázek potom meziročně vyskočila o pětinu. Informace přinesl Český statistický úřad.

Průmysl potěšil i analytiky

„Je to příjemné překvapení, protože po těch předchozích číslech, kdy docházelo k postupnému útlumu temp na jednociferná čísla, jsme zaznamenali opět dvojciferná, která byla typická pro první polovinu roku,“ podtrhl v rozhovoru pro Ekonomiku ČT24 analytik Svazu průmyslu a dopravy Oldřich Körner.

Na pozitivním trendu se nejvíce podílela produkce motorových vozidel. Ta přispěla šestnácti procenty. K plusu však pomohly průmyslu i kovové konstrukce a výroba elektrických zařízení. K zemi však průmysl táhla výroba nápojů, nábytku a potravinářských výrobků. Pozitivem byly i tržby. Ty v běžných cenách v srpnu poskočily o 14,4 procenta.

Analytik Komerční banky Jan Vejmělek:

„Srpnová průmyslová výroba pro nás znamenala velké překvapení. Sektor jednoznačně profituje z oživení zahraniční poptávky, daří se zejména automobilovému segmentu, kovodělnému průmyslu a elektrotechnickému průmyslu. Povzbudivý pro další vývoj je i růst nových zakázek.“

„Osobně si myslím, že průmysl zažívá nejvyšší tempo růstu. Srpnový přírůstek o téměř 13 procent je druhý největší za letošní rok. Podle mého názoru ale průmysl v následujících měsících ochladí, a to z důvodu ochlazení zahraniční poptávky a také vyšší srovnávací základny,“ myslí si analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Analytici dodávají, že na růst mají vliv i solidní výkony průmyslu v klíčových zemích eurozóny, například Německa. To pomáhá i celému středoevropskému regionu. Hospodářské oživení Česka je vidět i na vyšším dovozu i vývozu. „Domácí poptávka je zatím slabá, co se týká průmyslu. Je vidět, že průmysl hlavně táhnou zakázky ze zahraničí,“ dodává Horská.

Stavebnictví bylo opět v minusu, zpomalení však bylo mírnější

Naopak stavebnictví zůstalo i v srpnu v minusu. Stavební produkce meziročně zpomalila o 2,1 procenta po červencovém propadu o 4,5 procenta. Zahájilo se například o 13,6 procenta bytů méně. Výkon pozemního stavitelství, tedy hlavně výstavby budov, se v srpnu meziročně snížil o 5,6 procenta, produkce inženýrského stavitelství se v osmém měsíci zvýšila o 4,6 procenta.

„Na nové výstavbě byl zaznamenán růst orientační hodnoty stavebních povolení na 30,5 miliardy korun, a to především v důsledku vydaných povolení na finančně nákladné stavby dopravní infrastruktury a stavby pro energetiku (zejména fotovoltaické elektrárny),“ uvedl statistický úřad.

V celé evropské sedmadvacítce rostl v červenci průmysl pomaleji, jen o 6,8 procenta. Informaci zveřejnil Eurostat. Stavební produkce je na tom naopak o kousek lépe. Už v červenci totiž meziročně klesla o pouhých 2,3 procenta. Pozemní stavitelství se přitom snížilo stejně a inženýrské stavitelství kleslo o 1,5 procenta.

  • Průmysl autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1886/188573.jpg
  • Stavební výroba autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2004/200373.jpg
  • Evropská unie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1205/120476.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...