Průmysl v červenci stagnoval. Výroba aut ale výrazně rostla

Nahrávám video

Průmysl v červenci stagnoval, produkce stoupla meziročně po očištění o vliv počtu pracovních dnů o 0,1 procenta. Byl to však lepší výsledek než v červnu, kdy došlo k propadu o 3,8 procenta. K růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (růst o 13,6 %). Naopak nejvíce klesla ve výrobě a rozvodu eletřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (pokles o dvanáct procent). Vyplývá to ze zprávy Českého statistického úřadu.

Bez očištění byla průmyslová produkce meziročně vyšší o 5,6 % (v červenci 2019 bylo o dva pracovní dny více než v červenci 2018). V červnu klesl průmysl bez očištění o 6,4 % (v červnu 2019 bylo o jeden pracovní den méně než v červnu 2018).

Obecně je potřeba brát průmyslovou výrobu v průběhu letních měsíců s určitou rezervou, jelikož čísla bývají rozkolísaná z titulu celozávodních dovolených, uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. „Nadále nicméně platí, že situace v tuzemském průmyslu zůstává nejistá, což naznačuje dosavadní vývoj předstihových indikátorů, které letos poklesly na nejnižší hodnoty za poslední roky. Za celý letošní rok roste tuzemský průmysl zhruba o jedno procento, což je nejslabší dynamika od roku 2013.“

Další vývoj se bude odvíjet od kondice světové ekonomiky, která v současnosti zpomaluje kvůli obchodním válkám, od zpomalování čínské ekonomiky, problémů v automobilovém sektoru či nejistoty kolem brexitu, doplnil Seidler. 

Nahrávám video

Analytici oslovení agenturou ČTK se shodli, že červencový růst průmyslové výroby podpořilo zejména načasování celozávodních dovolených, které výrazně zvýšilo produkci automobilového průmyslu. Automobilky tradiční letní odstávky provedly až v srpnu.

„Jakkoliv už ten růst není takový, jako před dvěma lety, pořád se zdá, že česká ekonomika netrpí předpovídanou recesí nebo zpomalením tak, jak to vidíme třeba v Německu. A to si myslím, že je jedním z důvodů dobrého výsledku zahraničního obchodu,“ uvedl v Událostech České televize prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Nových zakázek přibylo

Hodnota nových zakázek v červenci meziročně vzrostla o 10,2 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 9,2 %, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 12,4 %. K meziročnímu růstu přispěla nejvíce odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (růst o 18,4 %), výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (růst o 71,8 %) a výroba elektrických zařízení (růst o 10,8 %), uvedl ČSÚ.

„Vizuálně silný růst nových objednávek je v případě července nutno brát s rezervou. Zjevně zde ve výrazné míře pozitivně zapůsobil vyšší počet pracovních dní,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Dodal ale, že červenec zároveň zřejmě přinesl i určité oživení po velmi slabých číslech za letošní červen. 

České dráhy pozastavují nábor lidí, lokomotivy stojí v depu

Nákladní dopravci jsou obvykle mezi prvními, kteří začnou pociťovat zpomalení růstu ekonomiky. Reagují už i České dráhy. České televizi se podařilo získat interní opatření vydané vedením nákladní divize - zastavené nábory zaměstnanců, úsporná opatření, šrotace vozidel.

V ústeckém depu jsou k vidění odstavené lokomotivy, spousta z nich už dokonce čeká na sešrotování. Ještě před rokem přitom jezdily skoro všechny stroje, které mohly.

„…fyzicky zlikvidovat všechny plánované lokomotivy a vozy. Pro rok 2020 vytipovat dalších 50 hnacích vozidel a 2000 nákladních vozů. (…) Zredukovat výdaje na pořízení drobného hmotného majetku, přehodnotit využívání služebních vozidel,“ stojí například v interním dokumentu.

„Už jsou patrné určité dopady recese, o které někteří začínají hovořit. Takže ČD Cargo se snaží připravit jako dobrý hospodář na toto období,“ reagoval mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Stavebnictví dál roste, ale na loňský rok nedosáhne

Stavební produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů reálně meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Dařilo se především inženýrskému stavitelství, kde produkce stoupla o 8,3 procenta, uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. „To vzhledem k tradičním prázdninovým opravám českých silnic a dálnic není překvapivé. Výstup pozemního stavitelství přidal v červenci 1,9 procenta. Poptávka po rezidenčním bydlení je ale stále velká.“

Ekonomka však dodala, že ještě loni touto dobou rostlo stavebnictví dvojcifernými tempy. Kapacita sektoru je podle ní v současné době vyčerpaná, a tak i přes převis poptávky nad nabídkou není možné výstup zvyšovat. „To je dobře vidět i na cenách stavebních prací, které rostou nejrychleji od roku 1999. V červenci jejich meziroční dynamika dosáhla už necelých čtyř procent,“ dodala. 

Zahraniční obchod si drží formu

Bilance zahraničního obchodu skončila v červenci přebytkem 0,1 miliardy korun. Loni přitom dosáhla schodku 8,2 miliardy korun. Letos se dařilo mimo jiné obchodu s auty.

„Navzdory zpomalující se globální ekonomice a klesající externí poptávce se překvapivě daří exportům automobilů. Ty v červenci meziročně vzrostly o 13,7 miliardy korun a zlepšily tak bilanci zahraničního obchodu o osm miliard,“ uvedla ekonomka Komerční banky Monika Junicke.

Český zahraniční obchod se v červenci „držel“, zejména vzhledem k nepříznivé mezinárodní situaci, zdůraznil také hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. „Uvažme, že v druhém letošním čtvrtletí vykázal tuzemský zahraniční obchod druhý nejlepší kvartální výsledek v celé historii samostatné České republiky, takže letošní výkon zahraničního obchodu fiaskem nebude, byť druhá polovina roku bude obtížnější,“ uvedl ekonom. Dodal, že bilanci zahraničního obchodu napomáhá poměrně slabá dynamika investiční aktivity v ČR, která tlumí dovoz.

Kovanda také zmínil, že z klíčových exportních odbytišť českého vývozu se kvůli nejistotě spjaté s brexitem nedaří vývozu do Británie a kvůli problémům tamní ekonomiky také vývozu do Turecka. „Nadmíru se daří naopak vývozu do Ruska, USA, Japonska a Švýcarska, když ve všech těchto destinacích vykazuje český export výrazný meziroční procentuální nárůst.“

Lepší než očekávaný výsledek zahraničního obchodu plyne zejména z poměrně příznivého vývoje obchodu s automobily. Zde Česko do značné míry odolává nasycování a zpomalování převážné části hlavně evropského automobilového trhu.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Czech Fund

Nepříznivé zprávy opět přišly z Německa

V Německu se v červenci průmyslová výroba nečekaně snížila. Ve srovnání s předchozím měsícem klesla o 0,6 procenta po červnovém propadu o 1,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil německý statistický úřad. Zpráva je dalším signálem toho, že problémový zpracovatelský sektor by mohl stáhnout největší evropskou ekonomiku ve třetím čtvrtletí do recese.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters už nyní totiž očekávali růst, v průměru o 0,3 procenta. Meziročně se průmyslová výroba propadla o 4,2 procenta.  

„Vývoj předstihových indikátorů a další pokles výroby v Německu ukazuje pro český průmysl na slabost do dalších měsíců,“ uvedl analytik Komerční banky Michal Brožka. V průměru za celý rok letos český průmysl pravděpodobně vykáže jen slabý nárůst kolem jednoho procenta, což je ale s ohledem na pokles výroby v Německu a všeobecné problémy automobilového sektoru úspěch, dodal Brožka.

Česko doplácí na to, že je ještě více než ostatní země Visegrádské čtyřky propojeno s německou ekonomikou, dodal v této souvislosti ekonom Kovanda. Zmínil, že česká situace nyní ostře kontrastuje s vývojem průmyslu v Maďarsku. Průmyslová výroba tam podle pátečních údajů rostla v červenci tempem 8,7 procenta. V Polsku pak měli meziroční růst o 5,8 procenta, také výrazně rychleji než v Česku. Slovensko svá červencová data za průmysl teprve zveřejní příští týden. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 6 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.