Provoz bitcoinů spotřebuje víc energie, než vyrobí Temelín

Platit bitcoinem zvládne každý, na menší platby se však nevyplatí. V Česku navíc není jasné, jestli se ze zisků, které investice do bitcoinu může přinést, platí daně. Bez toho se ale bitcoin u nás nerozšíří, míní Čeněk Rauscher ze společnosti OKsystem, který přednášel na prvním pracovním veletrhu pro programátory Jobs Dev.

V Česku se dá bitcoinem platit na nejméně dvou stovkách míst. Řekl byste, že je bitcoin tady hodně rozšířený?

Spíš se tu pořád bere bitcoin jako něco nelegálního. Naše firma teď nakoupila nějaké bitcoiny, ale nevíme, jak je danit. Auditor tvrdí, že je danit nejde, účetní řekl, že to není problém a máme s tím zacházet jako s normální měnou. Ve výsledku nevíme, jak to zanést do účetnictví. Stejně tak není jasné, jestli mají lidé danit zisk z prodeje bitcoinů. Dokud se tohle nevyřeší a nebude jasné, jak s bitcoiny zacházet, tak nebudou v Česku běžné.

Podle mě se navíc na malé platby bitcoiny stejně nehodí. Ke každé transakci je potřeba přidat tuzér, aby se transakce zapsala přednostně. K nákupu kávy přidat dalších třeba patnáct korun poplatek se nevyplatí.

Letos v březnu cena bitcoinu poprvé překonala cenu zlata. Tlačila ho nahoru rychle rostoucí poptávka v Číně. Jak je bitcoin v Asii oblíbený?

Zmínil bych Japonsko, kde se bitcoiny chápou jako normální měna. Spousta transakcí přichází právě z Japonska, kde bitcoiny přijímají desítky tisíc obchodů včetně aerolinek, takže si za tuto měnu koupíte i letenku. Krom zájmu spekulantů vede k vyšší ceně také velký počet transakcí.

Tento týden dosáhla hodnota bitcoinu svého maxima, a to téměř 57 tisíc korun. Jak je na tom dnes?

V sobotu odpoledne to bylo kolem 2000 dolarů, tedy o 400 dolarů méně než před několika dny. V přepočtu je to rozdíl o zhruba 10 000 korun.

Bitcoiny jsou virtuální měna, se kterou se dá do jisté míry anonymně nakládat. Využívají ji proto často ti, kteří se chtějí vyhnout nějaké kontrole. To ale nejsou všichni uživatelé. Čím je pro bitcoin zajímavý pro ty, kteří nepotřebují nic skrývat?

Pokud věří tomu, že cena bitcoinu bude dál stoupat, tak je to zajímavá investice. Je to také docela pohodlný způsob placení na internetu, tím, že klíč ke svým bitcoinům máte jen vy. Pokud ho máte třeba v mobilní aplikaci, tak o své bitcoiny můžete přijít jen tak, že vám někdo ukradne telefon nebo ho ztratíte, rozbijete. Pak už se ke svým bitcoinům nikdy nedostanete. Nakupování v bitcoinech je bezpečné proto, že transakce je šifrovaná a nikdo vám nemůže ukrást číslo karty, protože zneužít klíč k bitcoinům je příliš pracné.

Navíc je to docela rychlé, člověk na druhé straně vidí, že jste mu poslali bitcoiny a jen si počká, než se k němu dostanou, tedy než se transakce zanese do blocku.

Přijímáme bitcoin
Zdroj: ČT24/bitcoin.org

Přináší obchodování s bitcoinem etické problémy?

Nejspíš se za bitcoiny dají nakoupit drogy nebo zbraně. V květnu se v bitcoinech mělo platit výkupné po útoku ransomwaru WannaCry, i když nakonec se zaplatilo docela málo.

Už se ale neví, že síť, která eviduje transakce a neustále je přepočítává, za jeden rok spotřebuje víc energie, než vyrobí největší česká jaderná elektrárna Temelín. Nevím, jakou energetickou spotřebu mají banky a jejich počítače a elektřina, kterou se svítí v kancelářích, ale více než 14 terawatthodin ročně za provoz bitcoinu mě šokovalo.

Jak jinak by se dala obří síť, ve které se bitcoiny pohybují, využít?

Bitcoin funguje tak, že všechny transakce jsou známé, všichni je vidí a ví, že je nejde přepsat. Komu ale jednotlivé klíče k transakcím patří, to je anonymní. O to mají zájem státy, například ve Švédsku se mluví o tom, že by se vytvořil buď podobný systém, nebo by se využil stávající, a to pro katastr nemovitostí. Do řetězce se zapíše, komu nemovitost patří, a nikdo to nemůže přepsat.

Třeba v kombinaci s kryptoměnou Ethereum by to mohlo fungovat tak, že ve chvíli, kdy pošlete platbu, tak by se vlastnictví nemovitosti přepsalo. Nemuselo by se chodit složitě k notáři, ale všichni by viděli, že transakce proběhla a že přepsání nejde zneužít. O podobném zabezpečení přemýšlí i banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 11 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 17 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.