Prodej hudby v Česku již deset let stále klesá

Praha - Již téměř deset let v Česku trvá klesající trend prodeje hudby. Největší zájem o nákup hudebních nosičů měli čeští posluchači v letech 1996 a 1997, kdy domácí hudební průmysl zaznamenal tržby ve výši kolem 1,64 miliardy korun. Loni však šlo už jen o 510 milionů korun. Podle české pobočky Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI) je důvodem poklesu časté nelegální pořizování kopií hudebních nosičů a její pirátské stahování z internetu.

Poklesu prodeje hudby odpovídá i „změkčování“ limitů pro oceňování zlatými a platinovými deskami. Zatímco do konce roku 1993 se českým interpretům zlatá deska udělovala za prodej 50.000 alb a platinová za dvojnásobek, od roku 1994 jim na získání stejných ocenění stačilo prodat polovinu dosavadního počtu. V následujících letech limity poklesly ještě třikrát, takže nyní hudebníci dostávají zlatou desku za prodej pouhých 7000 alb a platinovou za 15.000 kusů.

Mezi nejpopulárnější domácí interprety po rozdělení někdejšího Československa patřili bratři Jan a František Nedvědové. Například v roce 1994 si příznivci folkového dua zakoupili dohromady přes 180.000 společných i sólových alb jeho protagonistů včetně nahrávek jejich kapely Brontosauři. Stálicí na hudební scéně zůstává Karel Gott, jehož Zázrak vánoční vévodil na hudebním trhu v následujícím roce.

Fenoménem hudebního trhu v polovině 90. let byly písničky pohádkových Šmoulů, na sklonku dekády zase bodovala chlapecká skupina Lunetic. Třikrát se nejprodávanější deskou roku stalo album dua Těžkej Pokondr, třikrát v roční hitparádě dominoval rockový Kabát. V roce 2004 zabodovalo společné album finalistů premiérového ročníku soutěže Česko hledá SuperStar i její vítězka Aneta Langerová.

Dlouhodobě se velkému zájmu posluchačů těšila také kapela Lucie, později se zájem fanoušků přesunul ke kapelám Chinaski a Divokej Bill. Nouzí o příznivce netrpí ani Daniel Landa, Jaromír Nohavica nebo Petr Kolář.

Zásadním způsobem se změnilo „balení“, v němž hudba k českým posluchačům přichází. Někdejší vinylové LP desky začaly počátkem 90. let vytlačovat audiokazety a později CD disky. V roce 1998 se v Česku poprvé prodalo více CD disků než kazet a „cédéčka“ později oficiální trh s hudbou ovládla. Nyní jeho škálu doplňují hudební DVD a výjimečně i duální disky obsahující na jednom nosiči CD i DVD.

Stahovat hudbu legálním způsobem z internetu mohou čeští posluchači již rok; takto se nyní v ČR prodává asi deset procent hudby. Přesto podle odhadu odborníků již několik let dávají posluchači při získávání hudby přednost pirátským způsobům - vypalování a nelegálnímu stahování do počítačů.

Po dlouhých desetiletích, kdy do Česka přední zahraniční rockové a popové kapely přijížděly pouze výjimečně a ojediněle, se země stala běžnou zastávkou na koncertních turné slavných interpretů a souborů. Jejich některé koncerty měly návštěvnost přesahující 100.000 diváků.

Divácké rekordy trhala zejména vystoupení britské kapely Pink Floyd, jejíž koncert na pražském Strahově v roce 1994 sledovalo podle odhadů až 130.000 lidí, či amerického zpěváka Michaela Jacksona. Popová ikona o dva roky později přitáhla na nedalekou Letenskou pláň asi o 10.000 lidí méně.

Srovnatelný zájem u českého publika vzbudila i vystoupení britských Rolling Stones. V roce 1995 je na Strahově vidělo 100.000 lidí a o osm let později na Letné asi 80.000. Obdobnou návštěvnost zaznamenali také v roce 1997 pořadatelé dosud jediného českého koncertu irských U2.

Kromě zahraničních megahvězd však velké stadiony dokážou zaplnit publikem i některé české a slovenské hvězdy. Janu Nedvědovi přišlo v roce 1996 na pražský Strahov popřát k padesátinám kromě jeho bratra Františka také 60.000 milovníků jeho skladeb. Ještě o 20.000 lidí více zamířilo v roce 2003 na Letenskou pláň na koncert slovenského Elánu.

Některé české koncerty byly zajímavé dokonce v mezinárodním měřítku. Například slavný britský zpěvák David Bowie v roce 2004 zkolaboval na pražském koncertě a kvůli operaci srdce poté zrušil několik koncertů svého turné. Jeho krajan, bubeník a zpěvák Phil Collins, zase o rok později právě před pražským publikem zakončil svou úspěšnou sólovou kariéru dvěma posledními koncerty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...