Prodané tratě skončí ve šrotu, varují dopravci

Praha - Sdružení železničních společností se obává, že chystaný výprodej desítek regionálních tratí nutně povede k jejich zániku a tratě se stanou předmětem obchodu s železným šrotem. Podle připravovaných pravidel prodeje budou mít totiž noví nabyvatelé tratí nárok na státní peníze jen v případě, že na trase celoročně objedná dopravu kraj nebo stát. Pravidla navíc neobsahují podmínku, že kupec bude zavázán dráhu dále provozovat.

„V případě prodeje dráhy novému nabyvateli bude omezena možnost získat dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury pouze na ty případy, kdy bude na předmětné dráze zajišťována dopravní obslužnost na základě objednávky státu nebo krajů po celé délce dráhy v rozsahu nejméně dvou párů vlaků denně,“ píše se v materiálu nazvaném Pravidla převodu vybraných železničních drah v majetku státu na nové nabyvatele.

Podle Jana Šatavy z Jindřichohradeckých místních drah stojí za touto iniciativou Správy železniční dopravní cesty snaha vyloučit obce ze systému objednávání základní dopravní obslužnosti. O objednávkách z jejich strany se totiž v dokumentu nehovoří. „Obce si na tratích objednávají dopravu podle toho, jak jim stačí rozpočty,“ uvedl Šatava s tím, že mnohdy jde o sezonní dopravu, která slouží jako rozvojový prostředek daného regionu.

Materiál se v současné době nachází v připomínkovacím řízení a v nejbližší době bude předložen ke schválení vládě, upozornil mluvčí správy Pavel Halla. „Logiku to má v tom, aby stát nedotoval údržbu a opravu tratí, kde se nejezdí v rámci základní dopravní obslužnosti,“ uvedl.

Ilustrační foto
Zdroj: Tomáš Benedikovič/ISIFA/SME

Základní dopravní obslužnost musí podle Správy železniční dopravní cesty objednat buď ministerstvo dopravy nebo kraj. Obce nejsou podle českých právních norem přímo objednavatelem. Poptávku po dopravní obslužnosti má mezi obcemi a svazky obcí zjistit kraj a na základě toho ji objednat, vysvětlil Halla.

K prodeji by mohlo být až 30 tratí

Konkrétní seznam tratí, kterých se nabídka k odprodeji týká, zatím správa není schopna uvést. V současnosti se upřesňují pravidla, podle kterých se budou jednotlivé regionální tratě vybírat. Mezi výběrovými kritérii je současný technický stav, další předpokládaný vývoj tratě a rovněž množství investic, které do ní správa v předešlých několika letech investovala.

V závěru loňského roku správa železniční dopravní cesty zahájila správní řízení o zrušení u celkem 11 vybraných tratí. Kvůli značnému nesouhlasu obcí bylo u devíti z nich řízení zastaveno a v září letošního roku oznámilo ministerstvo dopravy zájem nepotřebné tratě odprodávat. Údajně jich k prodeji může být nabídnuto až 30.

Prodej tratí dopravní obslužnost prý nezlepší

Podle předsedy představenstva Sdružení železničních společností Jiřího Mužíka se prodejem lokálních tratí dopravní obslužnost nezlepší. Kvůli napjatým rozpočtům je nebudou obce a svazky obcí schopné koupit, a místní dráhy se tak podle Mužíka stanou kořistí obchodníků se železným šrotem. „Případy kolejí vytrhaných za podivných okolností nastrčenými firmami, kde kolejnice skončily ve šrotu a kontaminovaný štěrk zůstal na trati, by měly být dostatečným varováním. Připomínáme, že konečná likvidace pozůstatků tratí, které představují ekologickou zátěž, by stejně zůstala státu,“ uvedl.

I v ČR podle něj existují dva dobré případy, kdy původně státní železniční tratě byly převedeny jinému subjektu za symbolickou cenu, noví majitelé je opravili a dodnes provozují. Stát přitom ušetřil prostředky, které by musel vynaložit na likvidaci tratí, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 14 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 20 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...