Prodané tratě skončí ve šrotu, varují dopravci

Praha - Sdružení železničních společností se obává, že chystaný výprodej desítek regionálních tratí nutně povede k jejich zániku a tratě se stanou předmětem obchodu s železným šrotem. Podle připravovaných pravidel prodeje budou mít totiž noví nabyvatelé tratí nárok na státní peníze jen v případě, že na trase celoročně objedná dopravu kraj nebo stát. Pravidla navíc neobsahují podmínku, že kupec bude zavázán dráhu dále provozovat.

„V případě prodeje dráhy novému nabyvateli bude omezena možnost získat dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury pouze na ty případy, kdy bude na předmětné dráze zajišťována dopravní obslužnost na základě objednávky státu nebo krajů po celé délce dráhy v rozsahu nejméně dvou párů vlaků denně,“ píše se v materiálu nazvaném Pravidla převodu vybraných železničních drah v majetku státu na nové nabyvatele.

Podle Jana Šatavy z Jindřichohradeckých místních drah stojí za touto iniciativou Správy železniční dopravní cesty snaha vyloučit obce ze systému objednávání základní dopravní obslužnosti. O objednávkách z jejich strany se totiž v dokumentu nehovoří. „Obce si na tratích objednávají dopravu podle toho, jak jim stačí rozpočty,“ uvedl Šatava s tím, že mnohdy jde o sezonní dopravu, která slouží jako rozvojový prostředek daného regionu.

Materiál se v současné době nachází v připomínkovacím řízení a v nejbližší době bude předložen ke schválení vládě, upozornil mluvčí správy Pavel Halla. „Logiku to má v tom, aby stát nedotoval údržbu a opravu tratí, kde se nejezdí v rámci základní dopravní obslužnosti,“ uvedl.

Ilustrační foto
Zdroj: Tomáš Benedikovič/ISIFA/SME

Základní dopravní obslužnost musí podle Správy železniční dopravní cesty objednat buď ministerstvo dopravy nebo kraj. Obce nejsou podle českých právních norem přímo objednavatelem. Poptávku po dopravní obslužnosti má mezi obcemi a svazky obcí zjistit kraj a na základě toho ji objednat, vysvětlil Halla.

K prodeji by mohlo být až 30 tratí

Konkrétní seznam tratí, kterých se nabídka k odprodeji týká, zatím správa není schopna uvést. V současnosti se upřesňují pravidla, podle kterých se budou jednotlivé regionální tratě vybírat. Mezi výběrovými kritérii je současný technický stav, další předpokládaný vývoj tratě a rovněž množství investic, které do ní správa v předešlých několika letech investovala.

V závěru loňského roku správa železniční dopravní cesty zahájila správní řízení o zrušení u celkem 11 vybraných tratí. Kvůli značnému nesouhlasu obcí bylo u devíti z nich řízení zastaveno a v září letošního roku oznámilo ministerstvo dopravy zájem nepotřebné tratě odprodávat. Údajně jich k prodeji může být nabídnuto až 30.

Prodej tratí dopravní obslužnost prý nezlepší

Podle předsedy představenstva Sdružení železničních společností Jiřího Mužíka se prodejem lokálních tratí dopravní obslužnost nezlepší. Kvůli napjatým rozpočtům je nebudou obce a svazky obcí schopné koupit, a místní dráhy se tak podle Mužíka stanou kořistí obchodníků se železným šrotem. „Případy kolejí vytrhaných za podivných okolností nastrčenými firmami, kde kolejnice skončily ve šrotu a kontaminovaný štěrk zůstal na trati, by měly být dostatečným varováním. Připomínáme, že konečná likvidace pozůstatků tratí, které představují ekologickou zátěž, by stejně zůstala státu,“ uvedl.

I v ČR podle něj existují dva dobré případy, kdy původně státní železniční tratě byly převedeny jinému subjektu za symbolickou cenu, noví majitelé je opravili a dodnes provozují. Stát přitom ušetřil prostředky, které by musel vynaložit na likvidaci tratí, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
11:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
včera v 14:29

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
včera v 09:09

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...