Proč by měl stát platit za prodej dálničních známek na benzinkách, diví se Havlíček

Stát ukončí všechny zakázky k elektronickým dálničním známkám, řekl Karel Havlíček (za ANO), který spravuje ministerstva průmyslu a obchodu a nově i dopravy. Vedle zakázky na IT systém tak skončí rovněž tendr na distribuci vinět, jehož odhadovaná cena byla přes 477 milionů korun. Tendr byl podle něj vypsán nelogicky. Všechny zakázky k systému budou přepracovány. Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za hlavní problém v souvislosti se zakázkou na IT systém zákon o státní službě. Předeslal, že bude usilovat o jeho změnu. Za zbytečnou instituci pak označil Státní fond dopravní infrastruktury.

Stát už zrušil první zakázku na informační systém k dálničním známkám. Na té se původně dohodl Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) s firmou Asseco Central Europe za 401 milionů korun. Zakázka, která byla vedena v utajovaném režimu a nebyla pro ni vyhlášena otevřená soutěž, však vyvolala velkou vlnu kritiky z řad odborníků, opozice i premiéra Babiše. 

V pondělí kvůli ní skončil ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), nahradil jej vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Havlíček. Ten následně rozhodl o zrušení zakázky na IT systém. Zakázka bude po konstruktivní dohodě s firmou ukončena bez toho, aby stát platil penále, dodal Havlíček. 

Nelogicky vypsaná zakázka na distribuci

Vedle toho byla těsně před uzavřením další soutěž na zajištění sítě distribučních míst, kde by se prodávaly známky pro motoristy, kteří by nevyužívali prodej na internetu. Ta podle původních odhadů měla vyjít na zhruba 477 milionů korun. SFDI v ní už vybralo vítěze, čekalo ale na uplynutí lhůt pro případné námitky na podmínky tendru. Podle Havlíčka však budou po zrušení zakázky na IT systém ukončeny i všechny ostatní zakázky k elektronickým známkám, tedy i na distribuční místa.

„Z našeho pohledu byla zakázka na distribuci opět nelogicky vypsána. Pokud někdo, zejména čerpací stanice, poskytuje tyto služby, tak to není za účelem byznysu, ale za účelem získání zákazníka,“ řekl Havlíček. Podle něj je tato služba obvykle provozována zdarma nebo maximálně za symbolický poplatek od státu. „Nesmí se z toho dělat byznys, je to přirozená nabídka služeb čerpacích stanic,“ dodal. 

Dobrovolní programátoři spustili informační systém po dvou dnech práce

Dobrovolníci od pátečního večera vyvíjeli IT systém k elektronickým dálničním známkám na hackathonu a v neděli před 19:00 informační systém spustili. V příštích týdnech ho chtějí zdarma předat státu, oznámil organizátor akce Tomáš Vondráček. Systém vyvíjelo 60 dobrovolníků.

E-shop je volně přístupný veřejnosti na internetových stránkách ferznamka.cz. Programátoři vytvořili všechny veřejné části, které měl stát v zadání. Část, která v původní zakázce podléhala utajení, si podle Vondráčka musí stát zařídit přes firmy s bezpečnostní prověrkou.

3 minuty
Události: Jaké jsou výsledky hackathonu
Zdroj: ČT24

Uživatelé mohou v e-shopu koupit testovací známky v hodnotě jedné až tří korun, výtěžek z nich bude podle Vondráčka určen na charitativní účely. Systém obsahuje také interaktivní podporu a je vytvořen v několika jazykových mutacích. Otestována byla i kontrola platby u projíždějících vozidel. Původně organizátoři plánovali spuštění systému na 18:00, kvůli chybě v jedné funkci se však start o několik desítek minut posunul.

O předání systému do rukou státu se bude teprve jednat. Podle Vondráčka je kvůli tomu nutné vyřídit několik legislativních a technických podmínek. Potrvá to několik týdnů.

Babiš: Bude-li systém z hackathonu funkční, stát ho využije

Premiér v neděli při návštěvě akce řekl, že pokud bude plně funkční, stát ho využije. „Pokud budeme mít záruky, že ten produkt bude funkční a bude za něj někdo odpovědný, tak předpokládáme, že ho použijeme. Pak budeme soutěžit provoz toho systému,“ uvedl Babiš.

Odpovědný by za funkčnost systému neměl být stát. Do tendru na provoz by se podle premiéra už nepřihlásila skupina kolem organizátora hackathonu Tomáše Vondráčka.

Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše, který na akci také přišel, je hackathon dobrý způsob ukázat do budoucna státu, jaké jsou reálné náklady na takový systém. „Můžeme vidět, kolik lidí na tom pracuje, kolik je potřeba práce na získání toho prototypu, i způsob, jak postupovat k vyhodnocování požadavků na budoucí zakázky,“ řekl agentuře ČTK. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 26 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...