Přísnější regulace srazila zájem o hypotéky. V České spořitelně zhruba o 20 procent

Nahrávám video

Česká spořitelna registruje téměř dvacetiprocentní meziměsíční pokles zájmu o hypotéky coby reakci na přísnější pravidla České národní banky. V pořadu Byznys ČT24 to uvedl generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon. Dodal však, že část propadu byla způsobena předzásobením, protože říjnová regulace byla oznámena několik měsíců dopředu.

Šéf České spořitelny se domnívá, že teprve delší období ukáže, jak moc se trh po regulaci změní. Lidé, kteří si chtěli vzít hypotéku, to ve většině případů udělali ještě před zpřísněním pravidel.

Dodal však, že (ne)dostupnost bydlení je spíše dána cenou nemovitostí, která hlavně v Praze vyrostla do poměrně vysokých hodnot. „Regulace to příliš nezmění, určuje jen mantinely,“ dodal Salomon.

Regulace plus další očekávané zvyšování úrokových sazeb centrální bankou pak ovlivní hypoteční trh i v příštím roce. K určité korekci celkové výše uzavřených hypotečních úvěrů tedy dojde, ale podle šéfa České spořitelny to „nebude žádné drama“. Pokles bude do deseti procent, odhadl. 

Ziskovost bank prý nevybočuje

V pořadu se hovořilo i o ziscích bank, které v Česku působí. Zisk tří největších překročil za tři čtvrtletí u každé 11 miliard korun.

Podle Salomona je průměrná ziskovost bankovního sektoru (návratnost kapitálu) v Česku kolem 12 procent. A průměr v české ekonomice činí 11 procent, uvedl v reakci na úvahy o vysokých ziscích bank. Taková návratnost je fajn a pro stabilitu ekonomiky a českého bankovního sektoru je přiměřená, dodal. 

Bankovní trh se podle něj vrací k normálu. Zatímco dříve byla cena peněz dlouhou dobu téměř na nule, nyní se blíží ke dvěma procentům. „Tato hodnota ceny peněz je adekvátní a správná,“ řekl Salomon. 

  • Česká spořitelna            11,8
  • ČSOB                                  11,5
  • Komerční banka           11,0
  • UniCredit Bank               6,9
  • Monety Money Bank     3,4
  • Raiffeisenbank                2,7

Přední banky působící v Česku jsou ovládány zahraničními bankami. Největší zdejší banku – co do počtu klientů – Českou spořitelnu vlastní rakouská skupina Erste Group. ČSOB spadá pod belgického vlastníka KBC a v Komerční bance má zas většinový podíl francouzská Société Générale. 

V Monetě Money Bank má největší podíl americká JP Morgan, UniCredit Bank je plně vlastněná svou mateřskou bankou z Itálie a Raiffeisenbank zase spadá pod svého rakouského jmenovce.

České banky proto každoročně odvádí svým mateřským institucím štědré dividendy. Ještě předloni šlo za hranice kolem 80 procent zisků šesti největších českých bank. Vůbec nejvíc pak zahraniční matky inkasovaly v roce 2015, bylo to přes 54 miliard korun.

  • 2013          28,0
  • 2014          25,0
  • 2015          54,0
  • 2016          40,6
  • 2017          31,0

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 16 mminutami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
před 17 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
včera v 07:00

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
včera v 05:00

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026
Načítání...