Brusel/Praha - Schodek letošního státního rozpočtu by mohl v případě, že by Evropská unie zastavila České republice kvůli problémům s čerpáním všechny platby z unijních fondů, vystoupat až na šest procent HDP. Po dnešním jednání s šéfem Evropské komise Josém Manuelem Barrosem to v Bruselu uvedl český premiér Petr Nečas. Jeho kabinet by přitom chtěl deficit stlačit pod tři procenta HDP. Ministr financí Miroslav Kalousek k tomu dnes uvedl, že jde o čistě hypotetický vývoj.
Česko má s čerpáním peněz z fondů v poslední době výrazné potíže, na které opakovaně upozornila i Evropská komise. Ta kvůli nim také přerušila proplácení části dotací, které by měla ČR z fondů získat. Výraznější výpadek příjmů z evropských fondů by ale mohl velmi razantně podle premiéra prohloubit schodek veřejných rozpočtů.
Barroso podotkl, že byla zjištěna řada problémů s čerpáním fondů v EU, a to jak ze strany českých, tak unijních kontrolorů. Nyní je nezbytné bezodkladně přistoupit k odstranění problémů, přičemž Praha a Brusel už mezi sebou uzavřely „akční plán“, který by to měl zajistit. Než budou opatření z tohoto plánu, která se týkají správy a kontroly toku peněz, uvedena do praxe, nemohou proběhnout žádné platby peněz pro české programy, zdůraznil šéf komise.
Petr Nečas, předseda Vlády ČR:
„Ta rizika jsou velká. Kdyby skutečně v tom nejhorším scénáři byly zastaveny všechny platby, tak by deficit veřejných financí v České republice mohl skokově narůst až k šesti procentům hrubého domácího produktu, což by totálním způsobem destruovalo konsolidační strategii vlády.“
„My jsme proplatili desítky miliard, které nemáme dosud proplaceny z EU. Ale nikde není řečeno, že proplaceny nebudou. To riziko je sice v desítkách miliard, což jsou procenta HDP, ale je to absolutně hypotetické riziko,“ myslí si Kalousek. Podle něj chtěl premiér zřejmě poukázat pouze na rozsah toho problému.
Barroso podotkl, že je přesvědčený, že se potíže s fondy překonají. O tom, jak to nakonec s osudem peněz určených ve fondech EU pro Česko bude, by mělo být jasněji do konce července. Praha musí zaslat do Bruselu informace a provedené audity. V červnu a v červenci vše i na místě prozkoumají evropští experti. Pak by komise měla říct, k jakému závěru dospěli.
Velké problémy, na které Brusel opakovaně Prahu upozornil, v minulých měsících provázely například operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost, ze kterého by Česko mělo získat až 53 miliard korun. Reálně ale hrozí, že o značnou část přijde. Platby ale stojí i u dalších fondů. Normálně v podstatě fungují jen dva z více než dvou desítek programů.
Nečas: Vláda udělá vše pro nápravu situace
Nečas podotkl, že loni deficit rozpočtu činil 3,1 procenta HDP. Mohl být ale pod třemi procenty, kdyby nebyly problémy s platbami z evropských fondů. „Výpadek byl zhruba (kolem) desíti miliard korun v loňském rozpočtovém roce,“ uvedl Nečas a zdůraznil, že jeho vláda udělá vše, co bude v jejích silách, pro nápravu situace.
Patria Finance: Eurofondy mnohde zničily motivaci k normálnímu podnikání
Zda by zastavení čerpání peněz z evropských fondů rozpočtu uškodilo, nebo pomohlo, je podle analytika Patria Finance Davida Marka otázkou. Použití peněz z evropských fondů totiž vyžaduje spolufinancování, a zatěžuje tak české veřejné finance. Z krátkodobého pohledu by to podle něj jistě nebylo pozitivní pro vývoj ekonomiky, neboť investice financované z evropských peněz představují významnou část z celkové investiční aktivity. Dlouhodobě už hodnocení není tak jednoduché. „Jsou země, kterým peníze z evropských fondů pomohly, ale jsou i země, kde tyto peníze zničily motivaci k normálnímu podnikání a práci. Řecko je ukázkovým příkladem,“ podotkl Marek.
Česko podpoří vyšší rozpočet pro EU
O čerpání peněz z fondů EU se bavili i lídři EU na summitu v noci na dnešek v rámci hledání opatření na podporu růstu a zaměstnanosti v Evropě. „Samozřejmě hrozí i to, že počet požadavků na proplacení u Evropské komise je větší, než je dostupný objem finančních prostředků. I z toho důvodu vystupuje teď Evropská komise přísněji ve vazbě na různé operační programy nejen v České republice,“ podotkl Nečas. I proto je podle něj ČR připravena podpořit větší rozpočet EU na příští rok.
Na summitu došlo i na Řecko a špičky unie se shodly, že jeho odchod z eurozóny není na pořadu dne. Tamním politikům ale připomněly, že každá dohoda je dvoustranná. Tedy že eurozóna bude Atény podporovat, jen dokud budou plnit závazky.
