Prezidentovi se nelíbí, že v Česku obsadily trh zahraniční řetězce

České Budějovice – Prezident Miloš Zeman kritizoval přesilu zahraničních obchodních řetězců na českém trhu. Jejich zisky jsou podle něj příliš vysoké, navíc se nesnaží podporovat odbyt tuzemských výrobců. Česko by se podle prezidenta mělo inspirovat v zahraničí, kde převažují domácí řetězce i zboží. Obyvatelé Česka by navíc měli více kupovat české potraviny. Zeman to prohlásil u příležitosti zahájení agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.

Prezident konstatoval, že v zahraničí obvykle převažují místní obchodní řetězce. Tyto firmy podle něj dávají větší prostor domácím potravinám než pobočky zahraničních řetězců v Česku. „Zisková marže u některých komodit dosahuje až 60 %. A protože nestačí jenom kritizovat, navrhuji, aby agrární a potravinářská komora ve spolupráci s ministerstvem zemědělství rozšířila spolupráci s jediným domácím řetězcem, který se jmenuje COOP,“ nechala se slyšet hlava státu.

Také prezident agrární komory Miroslav Toman apeloval na spotřebitele, aby dávali přednost českým potravinám před dovozem. „Dovolil bych si vyzvat ministerstvo zemědělství a vládu ČR k zesíleným kontrolám dovozového zboží, nejen kvality, ale i cen, aby nedocházelo k dumpingu. Zároveň vyzývám ministra a vládu aby bojovali o kompenzace pro české zemědělce a zpracovatele,“ uvedl Toman v narážce na ruské sankce zamířené proti evropským zemědělcům a producentům (více se o dopadech sankcí dočtete zde).

Šéfka svazu obchodu: Marže jsou nižší

„Rozhodně nemůžu potvrdit jeho čísla,“ reagovala na prezidentova slova šéfka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. „Mám data z Českého statistického úřadu – nevím, odkud čerpá data pan prezident. Pakliže se bavíme o marži, ta se dlouhodobě od roku 2005 pohybuje mezi 20 a 23 %. Marže kolem 60 % se rozhodně netýká potravinářských produktů,“ vysvětlila Nováková.

Samotný zisk obchodů, který je jen částí marže, se podle Novákové pohybuje mezi 1,5 a 2,5 %. „Je třeba podotknout, že obchodníci mají mezi sebou velmi vysokou konkurenci, která koncovou cenu pro zákazníka drží velmi nízko,“ řekla prezidentka svazu obchodu, podle které je právě cena pro českého zákazníka rozhodujícím faktorem při nákupu.

Co se týče angažmá zahraničních obchodních řetězců, Nováková upozornila, že tyto společnosti každoročně v Česku investují desítky miliard korun, platí daně a zaměstnávají téměř půl milionu zaměstnanců. S Tomanovým návrhem zostřit kontroly dováženého zboží šéfka svazu obchodu nesouhlasí. „Jsme země v Evropské unii a hovořit o tom, že budeme nějakým způsobem limitovat dovoz, je z pohledu práva a našeho postavení v Evropské Unii naprosto irelevantní,“ míní Nováková.

Jurečka: Letošní sklizeň bude rekordní

Zahájení agrosalonu se v jihočeské metropoli zúčastnil taky ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten očekává, že letošní hospodářský rok bude pro zemědělce jedinečný. I když zbývá sklidit ještě 12 % ploch obilovin, už teď je jasné, že výnosy budou rekordní. U řepky ozimé se aktuálně pohybují kolem 4,03 tuny z hektaru, u obilovin kolem 6,18 tuny. Výsledky podle Jurečky dávají naději, že tuzemské zemědělství má vzestupnou tendenci.

S rozvojem odvětví by mohly pomoct i evropské dotace – malí, střední a velcí zemědělci a potravináři mohou v letech 2014 až 2020 získat celkem 84 miliard korun v rámci Programu obnovy venkova. Částkou kolem 3,5 miliardy ročně chce Česko podporovat zejména pěstování ovoce, zeleniny, chmele či chov skotu, a zajistit tím na venkově zaměstnanost.

Největší tuzemský agrosalon Země živitelka, který loni navštívilo přes 100 000 lidí, tradičně prezentuje celý zemědělsko-potravinářský sektor. Silné je zastoupení vystavovatelů zemědělské techniky, po letech se na výstavu vrátili také výrobci krmiv. Potravinářská část výstavy se zaměřuje především na oceněné výrobky regionálních producentů a národní značku kvality Klasa. Českobudějovický agrosalon potrvá do úterý 2. září, v sobotu se v jeho rámci konají národní dožínky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...