Přenos mobilního čísla by měl trvat den, navrhuje Evropská komise

Praha - V Česku ročně změní mobilního operátora přes dvě stě tisíc lidí. Nejčastějšími přeběhlíky jsou firemní zákazníci. Evropská komise chce celý průběh přecházení ještě zjednodušit a zrychlit, a to na jednodenní záležitost. Možnost přejít se svým mobilním číslem ke konkurenci přitom Češi mohou už od roku 2006, jedná se ale o dlouhý proces v řádu týdnů.

Podle operátorů ale přechod občas komplikují i prodlení u zákazníků, kteří musí vypovědět smlouvy. I tak ale považují jednodenní lhůtu za šibeniční. „Přenesení čísla za jeden den bude velmi technicky a finančně náročné. Myslíme si, že současná doba přenesení čísla od nebo do O2 je dostačující. Pohybuje se kolem patnácti pracovních dní,“ uvádí Martin Žabka, mluvčí společnosti Telefónica O2.

Pavel Vlček, mluvčí ministerstva obchodu a průmyslu

„Současně se na přepisu evropské legislativy, která upravuje elektronické komunikace, pracuje. Předpokládáme, že vláda je bude projednávat v podzimních měsících.“

2 minuty
Reportáž Jana Beránka
Zdroj: ČT24

Podle posledních statistik mění operátora přes dvě stě tisíc lidí ročně. Nejvíce zákazníků ale loni přešlo k Telefónice O2. Vodafone svá čísla nezveřejňuje. „Největší počet zákazníků, kteří projevili zájem o přenositelnost čísla směrem od nebo k T-Mobilu, se objevil loni, kdy to bylo 75 tisíc k nám a 73 od nás. Bilance je vždy víceméně vyrovnaná a letos se číslo ustálilo na 40 tisících jak k nám tak od nás,“ vysvětlila mluvčí společnosti T-Mobile Martina Kemrová.

O přenositelnost se nyní zajímají především firemní zákazníci

Zpočátku možnost přenosu vlastního čísla k jinému operátorovi využívali lidé s předplacenými kartami, během doby si ale čísla přenášejí především firmy. „Co se týká konkrétních skupin zákazníků, záleží to na marketingové nabídce, která tou dobou probíhá, ale dlouhodobě můžeme říci, že toho využívají nejvíce firmy,“ říká mluvčí firmy Vodafone Lukáš Kropík.

Nová evropská telekomunikační legislativa ale počítá i s dalšími nařízeními, které by mohly přenositelnosti pomoci. Jedním z nich budou například maximálně dvouleté smlouvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 1 hhodinou

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 19 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 20 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 22 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025
Načítání...