Praha - Vláda se na svém dnešním zasedání bude zabývat cenami pohonných hmot. Ministři financí a průmyslu a obchodu kabinetu předloží analýzu růstu cen z posledních měsíců, která se mimo jiné zaměřuje na možnosti, jak by stát mohl na prudké zdražování reagovat. Podle informací deníku Právo, je ve hře i varianta, že by stát mohl zasáhnout, kdyby cena benzinu Natural 95 překročila hranici 40 korun za litr. Nyní se cena Naturalu 95 pohybuje těsně pod 37 korunami za litr a klesá.
Analýza srovnává mimo jiné ceny benzinu a nafty v České republice a ostatních členských státech Evropské unie. Hlavní vliv na změny cen pohonných hmot má podle materiálu vývoj cen ropy na burze v Rotterdamu, nikoliv rozhodnutí provozovatelů čerpacích stanic či podnikatelů v petrochemickém průmyslu.
Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí:
„Součástí analýzy jsou i možnosti, jak by stát mohl reagovat na rostoucí ceny pohonných hmot, ačkoliv ty jsou poměrně omezené. Závěrem analýzy je, že v současné době se nenavrhuje přijímat žádné opatření mající vliv na ceny pohonných hmot.“
Pohonné hmoty letos rekordně zdražovaly. Benzin v dubnu v některých krajích stál více než 38 korun za litr. Nyní pohonné hmoty zlevnily díky nižším cenám ropy, odborníci ale další zdražování nevylučují. V letních měsících se totiž poptávka po pohonných hmotách tradičně zvyšuje, což s sebou nese i tlak na růst cen.
Spotřební daň terčem kritiky
V minulosti se na českou vládu snesla kritika kvůli vysoké spotřební dani na pohonné hmoty. Zástupci čerpacích stanic tvrdili, že kvůli vysoké spotřební dani tankují řidiči raději v zahraničí, což snižuje domácí poptávku. Poslední statistiky ovšem neukázaly, že by byl benzin v sousedních zemích výrazně levnější.
Podle informací ÚAMK z počátku května stál litr Naturalu 95 v Německu přes 42 korun, zatímco cena stejného benzinu v Česku se v té době pohybovala pod 38 korunami. Dražší byl benzin v té době také na Slovensku nebo v Rakousku. Odlišná byla situace v Polsku, kde bylo možné počátkem května pořídit litr Naturalu 95 za méně než 34 korun. Rozdíly v cenách nafty jsou podle ÚAMK dokonce ještě menší.
V Česku činí spotřební daň za naftu 10,95 koruny za litr. V Rakousku je o zhruba korunu nižší, na Slovensku činí spotřební daň kolem devíti korun na litr. Nejnižší spotřební daň za naftu z okolních zemí má Polsko, kde činí asi 8,25 koruny za litr. V Německu je spotřební daň necelých 12 korun. Snížení spotřební daně v Česku by uvítala také Unie malých podnikatelů. Naopak případnou státní regulaci při zdražení benzinu nad 40 korun za litr odmítá.
David Šeich, předseda Unie malých podnikatelů:
„Podle nás je to (cenová regulace) naprostý nesmysl. Návrh mi připomíná návrat do doby regulovaného hospodářství před listopadem 89.“
Snížení spotřební daně z pohonných hmot kvůli vysokým cenám v minulosti odmítl i premiér Petr Nečas (ODS). Tvrdil, že snížení daně by znamenalo výrazný výpadek příjmů státního rozpočtu. Navíc podle něj není ani zaručeno, že by nižší daň snížila i cenu benzinu a nafty a že by vyšší prodej vyrovnal propad výběru daně.
Zásah proti drahému benzinu už chystá německá vláda
Zatímco české ministerstvo financí zásah proti drahým pohonným hmotám nedoporučuje, u našich sousedů je situace odlišná. Kvůli zdražování benzinu a nafty chce například německá vláda pomocí nové legislativy donutit provozovatele čerpacích stanic, aby speciálnímu úřadu hlásili, kdy a v jaké výši budou měnit ceny. Zároveň by museli doložit, za jakou cenu pohonnou hmotu pořídili.
Pětice tamních petrochemických koncernů dlouhodobě čelí podezření z kartelových dohod. Proti návrhu zákona, se kterým v dubnu přišel německý ministr hospodářství Philip Rössler, se ovšem průmyslníci brání. Argumentují tím, že vytvořením dalšího úřadu jen vzroste byrokracie a cena benzinu tak rozhodně neklesne.
