Pravidla pro poskytování hypoték zůstávají zatím stejná, zpřísnění ale nelze vyloučit

Nahrávám video
Pravidla pro poskytování hypoték zůstávají zatím stejná, zpřísnění ale nelze vyloučit
Zdroj: ČT24

Pravidla pro poskytování hypoték se zpřísňovat nebudou, tedy zatím, oznámil guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Dál ale platí stávající omezení: nedávat úvěr na bydlení na celou cenu nemovitosti ani tomu, kdo má dostatek peněz. Třeba na splátku by neměl klient dávat víc než 45 procent čistého měsíčního přijmu. Některá pravidla ale banky podle ČNB porušují.

Tomáš Ligas se rozhodl vyměnit byt v Praze za dům, který si postaví u Berouna. A to především kvůli ceně. Teď počítá s tím, že nové bydlení vyjde zhruba na dva až tři miliony. Dům začali stavět před měsícem.

„Když jsme se začali porozhlížet po cenách, tak v Praze za prvé není moc místa, kde postavit dům a ceny převyšují třeba dvakrát to místo, které jsme si vybrali,“ vysvětluje.

Právě zdražování nemovitostí je problémem. A to nejen pro žadatele o hypotéky. „Málokdo si je dneska ochoten koupit nemovitost ve městě za pět, šest, osm, někdy i deset milionů korun. A když nemáte financování zajištěné na takovou hodnotu, tak prostě nepořídíte nemovitost,“ konstatuje regionální ředitel 4fin Tomáš Trauške.

Podle České národní banky jsou nemovitosti nadhodnocené až o pětinu. Hlavní příčinou je nedostatečná nabídka bytů a rodinných domů ve velkých městech.

Pokud trend bude pokračovat, mohla by centrální banka ještě zpřísnit svá doporučení pro poskytování úvěrů na bydlení. Teď mohou banky umožnit hypotéky do osmdesáti, výjimečně do 90 procent ceny nemovitosti. Pravidlo ale banky porušují.

„Děje se to. Mimo jiné to ukazuje, že my vzhledem k legislativě bohužel můžeme pracovat pouze s doporučeními, nicméně budeme na to reagovat i v dohledové činnosti, při individuálním hodnocení kapitálových požadavků jednotlivých bankovních skupin to vezmeme v potaz,“ říká guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Pokud by i nadále podle něj docházelo k růstu cen nemovitostí, který by se blížil jako v nedávném období dvoucifernému růstu, tak je to signál, aby ČNB zvážila stávající hranice. V kontextu celkového ekonomického cyklu je to ale podle něj velmi málo pravděpodobné.

Třeba Tomáš Ligas si stihl hypotéku vyřídit ještě před zpřísněním podmínek – mohl si tak půjčit celých sto procent. „Teď je to složitější, není těch 100 %, ceny šly ještě od té doby mnohem výš. Jsme rádi, že jsme to řešili už předtím,“ říká Ligas.

ČNB má výhrady ke splatnosti delší než 30 let

Centrální banka neomezuje hypotéky se splatností nad 30 let, ale má k nim výhrady. „Určitě to nevítáme. Vstupovat do závazků, které překračují horizonty ekonomické aktivity, není úplně v pořádku. Můžeme se slušnou pravděpodobností předvídat příjmovou budoucnost člověka maximálně dvacet až třicet let. Nicméně máme už nyní nástroje, které účinně toto riziko eliminují,“ řekl guvernér.

Většina bank v prvním pololetí 2019 nicméně postupovala podle ČNB v případě limitu LTV i nadále v souladu s platným doporučením k řízení rizik spojených s poskytováním retailových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí. Rostl však podíl úvěrů s ukazatelem LTV 80 až 90 procent a čerpaly se také úvěry nad hranicí limitu 90 procent, které by podle doporučení neměly být poskytovány.

Úvěry s LTV nad 80 procent v červnu 2019 celkově tvořily více než povolených 15 procent, což znamená, že někteří poskytovatelé tento limit nedodrželi. Naopak příjmové limity byly plněny v souladu s doporučením ČNB.

Téměř třetina objemu nově poskytnutých hypoték také směřuje podle zprávy ČNB ke klientům, kteří již jednu hypotéku či více mají. Je tedy pravděpodobné, že jejich charakter je převážně investiční.

Poskytovatelé by proto měli samostatně sledovat také úvěry ke koupi další rezidenční nemovitosti a s použitím všech dostupných informací hodnotit účel sjednání těchto úvěrů a přistupovat vysoce obezřetně k těm, u nichž účelem zjevně není vlastní bydlení, upozornila ČNB ve své podzimní zprávě, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru.

„Koupi nemovitosti pro investiční účely totiž charakterizuje v porovnání s koupí nemovitosti pro účely vlastního bydlení vyšší zastoupení spekulativní složky poptávky. Ta je z hlediska finanční stability potenciálně rizikovější než poptávka motivovaná ryze touhou po získání vlastního bydlení,“ vysvětluje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Ve sněmovně už ale leží zákon, který by bankám přímo nařizoval to, co teď centrální banka jen doporučuje. Vláda příslušnou legislativu – novelu zákona o České národní bance – schválila v červnu, nyní ji mají v prvním čtení k posouzení poslanci. 

Poslanec vládního hnutí ANO Patrik Nacher se však k zákonné povinnosti staví skepticky, banky byly podle něj v poskytování hypoték obezřetné už před doporučením ČNB: „Pokud se to doporučení zpřísní tím, že se z toho stane zákonná povinnost, tak za mě už je to v té chvíli přespříliš,“ uvedl v Událostech, komentářích. Česko má podle něj nejnižší nezaměstnanost na světě a zažívá ekonomický růst, jenže střední třída na hypotéky nedosáhne. 

Podle poslankyně Olgy Richterové (Piráti) může být jednou z cest podpora družstevního bydlení, které vyjde levněji a je to u nás prověřená forma. Navíc podle ní hodně lidí sice na hypotéku nakonec dosáhne, jenže pak mají problémy se zaplacením daně z nabytí nemovitosti, která je podle ní v Česku dost vysoká. U nemovitostí určených k bydlení by proto daň měla být nižší – Piráti už takový návrh předložili ve sněmovně, doplnila Richterová v Událostech, komentářích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 18 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 22 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...