Dháka - Módní řetězec H&M vyzývá Bangladéš, aby zvedl tamním pracujícím minimální mzdu. Kromě špatných pracovních podmínek mají totiž plat v přepočtu asi jen 30 korun na den. Zemi kvůli nízkým nákladům využívají kromě H&M i další známé řetězce jako je Marks & Spencer, Tesco nebo Carrefour.
Pracovníkům už na začátku června totiž došla trpělivost a proti bangladéšským podmínkám protestovali. Kvůli tomu se víc než 300 továren na týden zavřelo. „Vydělávám asi 51 dolarů za měsíc a chtěla bych alespoň 72. Třetinu platu dám na pronájem pokoje. Navíc všechno se zdražuje, a pokud nám peníze nezvýší, tak budeme dál stávkovat,“ říká Nazma Begum, pracovnice v továrně.
„Vláda by se měla konečně rozhodnout, kdy a o kolik procent zvednou minimální mzdu. Pokud budou zaměstnanci znova stávkovat a požadovat padesátiprocentní nárůst, tak to není pro stát ani pro firmy přijatelné,“ tvrdí Nam Ho Cho, ředitel Hyan Apparel Limited.
„Máme se zemí dlouhodobý závazek. Navíc naše firma stále roste. Chceme, aby se s pracovníky zacházelo slušně,“ podotýká Karl-Johan Perrson, generální ředitel H&M.
Společnosti na levné pracovní síle vydělávají. I proto si firmy - jako je třeba H&M - vybírají právě Bangladéš. Třeba obyčejné bílé tričko v Česku stojí asi 120 korun. Jeho původní cena je ale asi dvacet. Jedna dodávka po odečtení nákladů může firmě vydělat až půl milionu korun.
„Na konci cesty trička je zisk 60 centů. Vzhledem k tomu, že takových triček prodají obchody H&M miliony, je to pro řetězce výhodné,“ potvrzuje Wolfgang Uchatius, ekonomický publicista.
