Povolení pro Dukovany je skandál, elektrárnu odpojte, zní z Rakouska

Za skandál prvního stupně označil prodloužení povolení pro první blok jaderné elektrárny Dukovany rada pro životní prostředí rakouské spolkové země Dolní Rakousy Stephan Pernkopf. Reaktor by podle něj české úřady měly okamžitě odpojit, informovala stanice ORF. Česko by prý mohlo stejně jako Rakousko využít větrnou či vodní energii, zvolilo si ale místo toho nejlevnější a nejnebezpečnější cestu.

„Prodloužení (povolení) prvního bloku je skandál prvního stupně. Platnost mu vypršela už v roce 2015, to zamlčeli a utajili,“ uvedl Pernkopf, který zodpovídá za otázky životního prostředí ve spolkové zemi Dolní Rakousy. Česká jaderná elektrárna Dukovany od jejích hranic leží asi 40 kilometrů.

Český Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) rozhodl ve středu o prodloužení povolení pro první blok jaderné elektrárny Dukovany na dobu neurčitou. „Je to zaručeně špatný signál po skandálu kolem zmanipulovaných zkušebních kontrol na podzim loňského roku,“ řekl Pernkopf. Upozornil tak na chyby, které se našly v rentgenových snímcích potrubí, jež mají odhalit případné netěsnosti. Kvůli nim přes tři měsíce stály tři ze čtyř bloků Dukovan.

„Provozovatele jaderné elektrárny (v rozhodnutí o prodloužení) vyzvali, aby dodatečně předložil bezpečnostní podklady. To už je skandál sám o sobě a myslím, že jaderná energie prostě není bezpečná,“ uvedl dále Pernkopf. „Tady zkrátka není ani milimetr manévrovacího prostoru, není tu prostor pro přátelské aktivity,“ dodal.

Už ve čtvrtek rozhodnutí SÚJB kritizoval i rakouský spolkový ministr životního prostředí Andrä Rupprechter. Uvedl, že se kvůli němu obrátí na Evropskou komisi. Podle něj totiž Česko mělo před vydáním povolení provést přeshraniční studii posouzení dopadů na životní prostřední (takzvaná EIA). Tento svůj požadavek prý Rupprechter vždy opakoval při setkáních se svým českým kolegou Richardem Brabcem. Znovu s ním o tom chtěl telefonicky hovořit ještě ve čtvrtek či pátek.

obrázek
Zdroj: ČT24

To, že se  v Evropské unii vede velká debata na téma, jestli dlouhodobý provoz jaderných elektráren je důvodem pro provádění hodnocení vlivu na životní prostředí, potvrdila včera v pořadu 90' ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Nicméně zdůraznila, že její úřad se nepřiklonil k tomu, že není potřeba provést EIA.

„SÚJB postupuje ve svém licenčním řízení nezávisle na všech ostatních ústředních správních orgánech. Tím rozhodujícím, co se týká provozu jaderných elektráren, je příslušný stavební úřad. Svým kolaudačním rozhodnutím, které mimochodem nemá omezenou platnost, říká, že tato stavba je provozovatelná. To je ta finální licence. A dokud bude mít elektrárna naše povolení, tak rozhodnutí bude platit. To vede právníky k závěru, že EIA není z tohoto procesního pohledu potřeba. Neříkám tím ale, jestli je to správné nebo ne, ale na náš úřad nelze klást požadavek, abychom vyžadovali EIA,“ zdůraznila Drábová. Požadavek podle ní směřuje možná k ministerstvu pro místní rozvoj, aby to interpretovalo.

Provedení studie v pátek vyžadoval také Pernkopf. „Musíme být varovným hlasem Evropy, ale nejen to. Ukazujeme také to, že to jde i jinak. I Česko by mohlo rozvíjet vodní a větrnou energetiku, ale ne: vybrali si tu zdánlivě levnější cestu a spolu s tím i větší bezpečnostní riziko pro region,“ uvedl zemský rada. „Říkám to i proto, že jsme všichni viděli, že se i teroristé snaží destabilizovat jaderné elektrárny. To jsme zažili v Belgii. To v Evropě nechceme, a proto máme jen jedinou možnost: naprostý odklon od jaderné energie,“ dodal.

Dana Drábová však jaderné elektrárny nepovažuje za cíl vhodný k teroristickému útoku. Jsou totiž něčím, čemu se v protiteroristické terminologii říká tvrdý cíl. „To znamená, že jsou pro daný stát natolik strategickými, že mají velmi dobře vypracovaný systém ochrany před nějakým fyzickým ohrožením zvenčí,“ uvedla.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pernkopf už před středečním udělením povolení avizoval, že se bude snažit provozu elektrárny Dukovany zabránit. Zadal proto Ústavu geodynamiky vídeňské univerzity vypracování studie, která by měla zkoumat riziko zemětřesení v okolí Dukovan. Oblast, v níž elektrárna leží, je totiž podle něj „známa svou seismickou aktivitou“. Také rakouská nevládní organizace Global 2000 ve čtvrtek Dukovany označila za jednu z „nejproblematičtějších“ elektráren v Evropě.

Jaderná elektrárna Dukovany má celkem čtyři jaderné bloky. ČEZ zatím na jejich provoz získával od státního úřadu vždy desetileté licence; povolení pro první blok mělo vypršet na konci loňského roku, SÚJB ho ale na žádost firmy prodloužil o tři měsíce kvůli nutnosti opakovaně zkontrolovat svary potrubí. Nyní poprvé dostal první blok povolení na dobu neurčitou. O nové povolení pro druhý dukovanský blok ČEZ požádá během letoška a v příštím roce pro bloky tři a čtyři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 18 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 20 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...