Potřebuje Slovensko více energie z jádra? Podle analytiků spíše ne

Bratislava - Přestože se Slovensku stále prodražuje výstavba jaderné elektrárny v Mochovcích, vláda počítá ještě s dalšími dvěma reaktory. Podle deníku Pravda je chce do roku 2030 postavit v areálu stávající atomové elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Jejich dokončení je součástí aktualizované energetické koncepce Slovenska. Energetičtí odborníci rozhodnutí kabinetu nechápou. Podle nich země víc elektřiny nepotřebuje a na tak náročný projekt jí chybí prostředky.

Všechnu elektřinu, kterou Slovensko potřebuje, si dnes samo vyrobí. Poptávka nestoupá - domácnosti naopak odebírají méně. Vláda ale plánuje další reaktory. A sama přiznává, že je země nejspíš nebude potřebovat. „Předpokládá se určitý export energie do Česka nebo například do Maďarska,“ potvrzuje ministr hospodářství Pavol Pavlis z vládnoucího Smeru.

Maďarsko přitom už dostavuje vlastní jadernou elektrárnu Paks, na níž si půjčilo od Ruska, a také česká vláda považuje jadernou energii za jeden z pilířů budoucí energetické politiky - viz úvahy o dvou dalších temelínských reaktorech a jednom v Dukovanech.

Do tří let se navíc mají spustit nové jaderné bloky v Mochovcích, obci ležící mezi Nitrou a Levicemi. Jejich cena se zatím vyšplhala na 130 miliard korun. I ony budou vyrábět na vývoz a za současných nízkých cen elektřiny budou ztrátové. „Začít stavět další jadernou elektrárnu nedává ekonomicky smysl. Při současném deformovaném trhu s elektřinou by do toho asi vláda opravdu neměla jít,“ domnívá se Jozef Badida, analytik, EpV.sk.

2 minuty
Elektřina ze slovenských jaderných elektráren půjde na export
Zdroj: ČT24

Nová energetická politika Slovenska, schválená Ficovým kabinetem letos v listopadu, počítá s dokončením dvou bloků v Jaslovských Bohunicích. Přitom na dohled od nich stojí zánovní paroplynová elektrárna Malženice za 11 miliard korun. Už rok je ale kvůli vysoké ceně plynu odstavená. Podle ekonomů by Slovensko vyšlo podstatně levněji, pokud by v případě možného budoucího nedostatku elektřiny obnovilo výrobu tady, než budovalo nové reaktory.

Ekologové zase prosazují podporu obnovitelných zdrojů. „V případě fotovoltaiky klesla za poslední rok cena elektřiny o 80 procent a v sučasnosti už v mnohých zemích Evropské unie je fotovoltaika lacinější nebo stejně drahá jako fosilní nebo jaderné zdroje,“ je přesvědčen Pavol Široký, koordinátor klimatické a energetické kampaně hnutí Greenpeace.

Jaderné elektrárny mají v současnosti na Slovensku největší podíl na výrobě elektřiny. Podle údajů amerického Institutu pro jadernou energetiku (NEI) činí tento podíl 53,8 procenta, což je druhé nejvyšší číslo v Evropské unii hned po Francii. V provozu jsou dva bloky V2 v Jaslovských Bohunicích a dva v Mochovcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 14 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 15 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 17 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 20 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 22 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...