Zcela nová energetická koncepce: Maximum jádra a elektřinu dovážet

Praha - Česko zásadně změní energetickou koncepci. Místo vývozu elektřiny ji plánuje dovážet, uvádí Hospodářské noviny. Zatímco dnes putuje do zahraničí kolem 20 procent elektřiny, v roce 2040 by naopak stát měl dovážet pět procent toho, co spotřebuje. Navíc se výroba postupně přesune z uhelných elektráren k jádru a obnovitelným zdrojům. Počítá s tím energetický plán ministerstva průmyslu.

V tuto chvíli je Česko pátým největším vývozcem elektřiny na světě. Jenže se očekává, že vzhledem k rozvoji obnovitelných zdrojů elektřina ještě více zlevní. Tudíž by se tuzemsku nemusel export vůbec vyplatit. 

Dostavba jaderných bloků nejdříve za 19 let

Ministerstvo průmyslu a obchodu proto připravuje nejnovější verzi energetické koncepce, určené pro dalších 25 let. Ta kalkuluje s útlumem výroby elektřiny z uhlí. A navíc nové jaderné bloky by se měly stavět později, než se do této chvíle předpokládalo. Mluví se přitom o letech 2033 až 2037. Spotřeba elektřiny má do budoucna stoupat, ovšem její výroba má setrvat na nynějších úrovních. 

V současnosti ČR exportuje asi pětinu své roční produkce elektřiny, což odpovídá roční výrobě Temelína. Nová koncepce však počítá s tím, že v roce 2040 bude třeba do Česka přivézt zhruba pět procent toho, co se zde spotřebuje.

Temelín
Zdroj: Pinkas Martin/Euro/ČTK

Pavel Šulc, náměstek ministerstva průmyslu:

„Nejde již o to, že elektřina je obchodní artikl, který se může se ziskem exportovat. Nově je hlavní bezpečnost dodávek a počítáme s tím, že trh se tak bude dále deformovat. Pokud má stát dotovat kapacitu, nemůže přece skrze export dotovat bezpečnost sousedním státům.“

Právě tato varianta by měla být výhodnější. Velmi nízké výkupní ceny totiž zavání nerentabilitou, už dnes takto funguje výroba v moderní plynové elektrárně v Počeradech. A příliš levná elektřina stála i za ukončením tendru na dostavbu dalších bloků Temelína. 

Z čeho se má vyrábět elektřina
Zdroj: ČT24/Ministerstvo průmyslu a obchodu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
06:00Aktualizovánopřed 23 mminutami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
14:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
12:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
včera v 21:13

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánovčera v 20:43

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
včera v 11:36

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
včera v 10:03

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22
Načítání...