Pošta dala telegramům vale

Praha – K dnešnímu dni zrušila Česká pošta možnost odeslat z jejích poboček telegram. Po 160 letech tak skončila služba, jež v době svého vzniku znamenala průlom v přenosu informací. Telegram totiž nedokázal konkurovat moderním technologiím, nad to byl ve srovnání s SMS nebo e-mailem výrazně dražší - podání na poště do 31. března stálo 75 Kč a za každé slovo do deseti znaků zaplatil zákazník dalších pět Kč. Jako neefektivní a nevýdělečná služba tak s 1. dubnem 2010 míří z poštovních přepážek do filmů pro pamětníky. Jako služba však nekončí úplně. Prostřednictvím telefonického nadiktování bude telegrafickou službu dál nabízet Telefónica O2.

S koncem této služby využilo poslední možnost podat na poště telegram ve středu nebývalé množství lidí. Podle mluvčího České pošty Iva Mravinace odbavily úřednice jen na hlavní poště v Praze 56 telegramů, ačkoliv za dva předchozí měsíce to byly všehovšudy dva telegramy. Údaje za všechny pobočky pošta zatím nemá.

Česko není zdaleka první zemí, která od telegramů ustoupila. Například Dánsko a Švédsko je zrušily již před třiceti lety. Celkový počet podaných telegramů se měsíčně pohybuje kolem 2 000, jen pětinu z nich však lidé odešlou z pošty. „Za rok 2009 přijali pracovníci 3 337 pošt od občanů celkem 756 telegramů,“ vysvětluje dnešní krok mluvčí pošty Marta Selicharová.

2 minuty
Reportáž Jana Linky a Daniely Písařovicové
Zdroj: ČT24

Telegram telefonem s O2. S Českou poštou Dopis online

Jako náhradu za telegram pošta od poloviny minulého roku nabízí službu Dopis online. Ta umožňuje elektronické odeslání dopisu, a to prostřednictvím této webové stránky. Pošta jej sama vytiskne, dá do obálky a do druhého dne doručí adresátovi. Průměrná cena je 20 Kč. 

Kdo chce zůstat telegramu věrný, může jej i po 1. dubnu nadiktovat Telefónice O2 na telefonním čísle 133 001. „Stejně jako dříve budou také telegramy doručovány adresátům 24 hodin mailem, faxem, kurýrem nebo prostřednictvím sítě České pošty,“ řekl mluvčí Telefóniky Martin Žabka.

Jak se Evropa (ne)loučí s telegramem:

Slovensko zrušilo telegramy v lednu 2007 kvůli výraznému propadu zájmu: zatímco v roce 2000 poslali Slováci téměř 400 000 telegramů, v roce 2005 už jich bylo jen 23 500. Rakouská pošta poslední telegrafickou zprávu odeslala 31. prosince 2005. V SRN Deutsche Telekom zrušil zasílání telegramů do zahraničí koncem roku 2000, v rámci Německa ale tuto službu zachoval. Rovněž polská pošta telegramy stále posílá, stejně jako lze tuto službu stále využít ve Švýcarsku. V USA s posíláním telegramů skončila v lednu 2006 společnost Western Union, od roku 2006 ale začala tuto službu poskytovat firma iTelegram.

Telegrafie patří mezi klíčové vynálezy lidských dějin

Nebylo tomu vždycky tak, že by lidé telegramy nevyužívali. Až do nástupu mobilních telefonů a internetu v 90. letech byl jednou z nejrozšířenějších poštovních služeb. Podával se osobně nebo telefonicky na poště, platilo se za počet slov. Proto se používala převážně strohá sdělení. Text byl bez diakritiky, místo tečky věty oddělovalo slůvko „stop“. Největšího rozmachu dosáhlo podávání telegramů v období mezi světovými válkami – Čechoslováci za první republiky odeslali ročně téměř čtyři miliony telegrafických zpráv. Za socialismu to bylo až deset milionů telegramů za rok.

Věděli jste?

Nejkratší ze slavných telegramů poslal britský spisovatel Oscar Wilde svému nakladateli ve znění: „?“, nakladatel mu odpověděl stejně lakonicky „!“.

První prakticky využitelný telegraf, založený na elektromagnetickém principu, sestrojil v roce 1836 Carl Friedrich Gauss. Výrazný přínos však nese především americký vědec Samuel Morse, který systém zdokonalil a připojil k němu i systém značek – Morseovu abecedu. První telegram na světě odeslal 24. května 1844 z Washingtonu do Baltimore a jeho text zněl: „Co to Bůh stvořil?“. Traduje se, že úplně první telegraf sestrojil kvůli finanční tísni z věcí, které měl doma, a přístroj tak složil např. z malířského stojanu nebo starého hodinového strojku.

Signály se původně přenášely kabely, později bezdrátově po radiových vlnách. V českých zemích byla zřízena první telegrafní linka v roce 1846 z Vídně do Brna, o rok později byla prodloužena do Prahy. Od února 1850 mohla tuto službu na území dnešní České republiky využívat i veřejnost. Kolem roku 1900 bylo v Česku již téměř 800 telegrafních stanic.

  • Telefónica 02 autor: ČT24, zdroj: www.cz.o2.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/341/34082.jpg
  • Telegraf zdroj: http://www.telegraph-office.com/ http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/260/25907.jpg
  • Významné momenty oznámené telegramem autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1542/154157.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 3 hhodinami

EK by mohla brzy představit zmírnění zákazu spalovacích motorů, píše Reuters

Evropská komise by mohla 16. prosince zveřejnit balíček opatření na podporu automobilového průmyslu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Jeho součástí by měla být i mírnější verze plánovaného zákazu spalovacích motorů od roku 2035.
před 7 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 9 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...