Pošta dala telegramům vale

Praha – K dnešnímu dni zrušila Česká pošta možnost odeslat z jejích poboček telegram. Po 160 letech tak skončila služba, jež v době svého vzniku znamenala průlom v přenosu informací. Telegram totiž nedokázal konkurovat moderním technologiím, nad to byl ve srovnání s SMS nebo e-mailem výrazně dražší - podání na poště do 31. března stálo 75 Kč a za každé slovo do deseti znaků zaplatil zákazník dalších pět Kč. Jako neefektivní a nevýdělečná služba tak s 1. dubnem 2010 míří z poštovních přepážek do filmů pro pamětníky. Jako služba však nekončí úplně. Prostřednictvím telefonického nadiktování bude telegrafickou službu dál nabízet Telefónica O2.

S koncem této služby využilo poslední možnost podat na poště telegram ve středu nebývalé množství lidí. Podle mluvčího České pošty Iva Mravinace odbavily úřednice jen na hlavní poště v Praze 56 telegramů, ačkoliv za dva předchozí měsíce to byly všehovšudy dva telegramy. Údaje za všechny pobočky pošta zatím nemá.

Česko není zdaleka první zemí, která od telegramů ustoupila. Například Dánsko a Švédsko je zrušily již před třiceti lety. Celkový počet podaných telegramů se měsíčně pohybuje kolem 2 000, jen pětinu z nich však lidé odešlou z pošty. „Za rok 2009 přijali pracovníci 3 337 pošt od občanů celkem 756 telegramů,“ vysvětluje dnešní krok mluvčí pošty Marta Selicharová.

2 minuty
Reportáž Jana Linky a Daniely Písařovicové
Zdroj: ČT24

Telegram telefonem s O2. S Českou poštou Dopis online

Jako náhradu za telegram pošta od poloviny minulého roku nabízí službu Dopis online. Ta umožňuje elektronické odeslání dopisu, a to prostřednictvím této webové stránky. Pošta jej sama vytiskne, dá do obálky a do druhého dne doručí adresátovi. Průměrná cena je 20 Kč. 

Kdo chce zůstat telegramu věrný, může jej i po 1. dubnu nadiktovat Telefónice O2 na telefonním čísle 133 001. „Stejně jako dříve budou také telegramy doručovány adresátům 24 hodin mailem, faxem, kurýrem nebo prostřednictvím sítě České pošty,“ řekl mluvčí Telefóniky Martin Žabka.

Jak se Evropa (ne)loučí s telegramem:

Slovensko zrušilo telegramy v lednu 2007 kvůli výraznému propadu zájmu: zatímco v roce 2000 poslali Slováci téměř 400 000 telegramů, v roce 2005 už jich bylo jen 23 500. Rakouská pošta poslední telegrafickou zprávu odeslala 31. prosince 2005. V SRN Deutsche Telekom zrušil zasílání telegramů do zahraničí koncem roku 2000, v rámci Německa ale tuto službu zachoval. Rovněž polská pošta telegramy stále posílá, stejně jako lze tuto službu stále využít ve Švýcarsku. V USA s posíláním telegramů skončila v lednu 2006 společnost Western Union, od roku 2006 ale začala tuto službu poskytovat firma iTelegram.

Telegrafie patří mezi klíčové vynálezy lidských dějin

Nebylo tomu vždycky tak, že by lidé telegramy nevyužívali. Až do nástupu mobilních telefonů a internetu v 90. letech byl jednou z nejrozšířenějších poštovních služeb. Podával se osobně nebo telefonicky na poště, platilo se za počet slov. Proto se používala převážně strohá sdělení. Text byl bez diakritiky, místo tečky věty oddělovalo slůvko „stop“. Největšího rozmachu dosáhlo podávání telegramů v období mezi světovými válkami – Čechoslováci za první republiky odeslali ročně téměř čtyři miliony telegrafických zpráv. Za socialismu to bylo až deset milionů telegramů za rok.

Věděli jste?

Nejkratší ze slavných telegramů poslal britský spisovatel Oscar Wilde svému nakladateli ve znění: „?“, nakladatel mu odpověděl stejně lakonicky „!“.

První prakticky využitelný telegraf, založený na elektromagnetickém principu, sestrojil v roce 1836 Carl Friedrich Gauss. Výrazný přínos však nese především americký vědec Samuel Morse, který systém zdokonalil a připojil k němu i systém značek – Morseovu abecedu. První telegram na světě odeslal 24. května 1844 z Washingtonu do Baltimore a jeho text zněl: „Co to Bůh stvořil?“. Traduje se, že úplně první telegraf sestrojil kvůli finanční tísni z věcí, které měl doma, a přístroj tak složil např. z malířského stojanu nebo starého hodinového strojku.

Signály se původně přenášely kabely, později bezdrátově po radiových vlnách. V českých zemích byla zřízena první telegrafní linka v roce 1846 z Vídně do Brna, o rok později byla prodloužena do Prahy. Od února 1850 mohla tuto službu na území dnešní České republiky využívat i veřejnost. Kolem roku 1900 bylo v Česku již téměř 800 telegrafních stanic.

  • Telefónica 02 autor: ČT24, zdroj: www.cz.o2.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/341/34082.jpg
  • Telegraf zdroj: http://www.telegraph-office.com/ http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/260/25907.jpg
  • Významné momenty oznámené telegramem autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1542/154157.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko má kvůli sankcím problém s odbytem ropy

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.
před 13 hhodinami

Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
včera v 00:41

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
6. 11. 2025

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
6. 11. 2025

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025
Načítání...