Poslanci žádají prověřit všechny emise korunových dluhopisů z roku 2012

Podle poslanců z rozpočtového výboru existují doložitelná podezření, že při vydání dluhopisů o hodnotě jedné koruny v roce 2012 mohli některé firmy a jejich vlastníci zneužít daňové zákony. Shodla se na tom většina členů výboru. Generální finanční ředitelství by podle nich mělo prověřit všechny emise těchto dluhopisů z roku 2012. Debatu vyvolalo zjištění, že korunové dluhopisy v minulosti koupil i ministr financí Andrej Babiše (ANO) od společnosti Agrofert.

Podle předsedy rozpočtového výboru Václava Votavy (ČSSD) se podezření týká případů, kdy si korunové dluhopisy firem koupili vlastníci emitujících firem a v řadě případů si je nemohl koupit nikdo jiný.

Poslanci rozpočtového výboru požádali Generální finanční ředitelství, aby neprodleně připravilo metodický pokyn k prověření, zda nebyl v jednotlivých případech emisí dluhopisů zneužit zákon. Jde o to, zda svou podstatou nešlo například o vyplácení dividend společnosti společníkovi. Na základě tohoto pokynu by mělo ředitelství prověřit všechny emise korunových dluhopisů v roce 2012. 

Babiš dluhopisy koupil od své tehdejší společnosti Agrofert, a to v objemu téměř 1,5 miliardy korun. Vzhledem k podmínkám v zákoně nepodléhal jejich úrokový výnos zdanění. Setkal se tak s kritikou. V reakci na to přišel Babiš s tím, aby se nově výnosy začaly zdaňovat. Chce to navrhnout s platností od příštího roku v těch případech, kdy dluhopisy nakoupili od firem jejich majitelé a lidé ekonomicky propojení. 

Ministr financí navíc musel čelit podezření, že na nákup dluhopisů neměl dost peněz, což ale odmítl. Kvůli svým financím si nechal Babiš udělat audit.

Janeček odmítl, že by tlačil na zaměstnance, aby kauzu nevyšetřovali

Poslanci si ve středu přizvali na debatu o problematice zdaňování korunových dluhopisů šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka a náměstkyni ministra financí Alenu Schillerovou. Předseda výboru Václav Votava (ČSSD) se hned v úvodu ohradil proti tomu, že by šlo o pokračování kampaně ČSSD a zneužívání sněmovny.

Ředitel Janeček po rozsáhlém vysvětlování, v němž se odvolával i na judikáty Nejvyššího správního soudu, shrnul, že pokud měl někdo dostatek peněz, aby nakoupil korunové dluhopisy, není to porušením zákona z hlediska zneužití práva. Odmítl také, že by dělal nátlak na zaměstnance finanční správy, aby kauzu korunových dluhopisů nevyšetřovali.

obrázek
Zdroj: ČT24

V reakci na schválené usnesení novinářům řekl, že finanční správa bude nyní analyzovat, jaké pravomoci jí dává zákon o finanční správě a daňový řád a jak se to prolíná s kontrolní činností rozpočtového výboru.

„To, kde tento úkol z mého pohledu jde nad rámec, je, že nám říká, koho vlastně máme jít zkontrolovat a definuje nějakou množinu. Ta množina může být poměrně velmi široká,“ řekl. Informování výboru o tom, koho finanční správa zkontrolovala, se podle něj může střetnout s povinností mlčenlivosti.

Ironický Janeček? Nevidíte, jak se tváříte, vyčetl mu Stanjura

Bývalý ministr financí a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek zdůrazňoval, že finanční správa je podle daňového řádu povinna zkoumat, zda šlo opravdu o vydání a nákup dluhopisů, nebo zda svojí podstatou nešlo například o skryté vyplacení dividendy společníkovi.

Andrej Babiš je ministrem financí, není možné, aby existovaly jakékoli pochybnosti o čistotě jeho podnikání včetně placení daní. Zatím to vypadá, že je kozel zahradníkem.
Ladislav Šincl
poslanec ČSSD

Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura řekl, že kdyby Janeček hájil daňové poplatníky stejně jako ministra Babiše, byla by finanční správa oblíbená instituce.

Jednání doprovázely i osobní výpady. Například když ředitel Janeček oslovil předsedu klubu ODS „pan Stanjura“, dostalo se mu poučení, aby oslovoval členy výboru „pane poslanče“. Janeček se omluvil, ale Stanjura ho obvinil, že to dělá schválně a ať si nechá tu ironii. „Vy nevidíte, jak se u toho tváříte,“ řekl mu Stanjura. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 1 hhodinou

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
před 20 hhodinami

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
25. 2. 2026
Načítání...