Posila pro akcie ČEZu, radost zelených a zklamání politiků

Praha – Rozhodnutí ČEZu o konci tendru na dostavbu jihočeské Jaderné elektrárny Temelín má své odpůrce, ale i příznivce. Jako první na zprávy zareagovaly akcie, a to růstem. Podle Martina Urbana, hlavního makléře brokerjetu České spořitelny, brali investoři tento signál jako pozitivní zprávu. Podobně to vidí i Strana zelených a ekologové, argumentující dobrou zprávou pro naši energetiku a ekonomiku. Ozývají se však i protinázory poukazující na ztrátu spousty rozdělané práce, ale i prestiže ve světě.

Akcie polostátní firmy ČEZ během dne posílily až o 3,5 procenta. Své obchodování pak titul zakončil 2,93 procenta v plusu, konkrétně na 562 korunách. „Zpráva má dobrý vliv na akcie ČEZu… Díky tomu, že se v tuto chvíli nebude dostavovat Temelín, znamená to, že ČEZ bude moci vyplácet svou dividendu dlouhodobě a stabilně,“ vysvětlil Urban. 

Tomáš Sýkora, analytik Patria Direct

„Za poslední roky se energetický trh určitě hodně změnil. Bylo to následkem událostí po havárii ve Fukušimě. Důsledkem těchto změn byl poměrně velký pokles velkoobchodní ceny elektřiny v posledních třech letech, což projekt (na dostavbu Temelína) staví do neschopnosti býti efektivním na tržní bázi.“

Pravděpodobnost zrušení tendru v posledních měsících narůstala, a tudíž i trh postupně do ceny akcií ČEZu tuto variantu započítával, doplnil analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Riziko toho, že by ČEZ chtěl v tendru pokračovat, i kdyby neměl státní záruku, bylo nízké, ale stále ne nulové. Proto ta dnešní mírně pozitivní reakce akcií ČEZu, říká Hatlapatka. 

Energetický velvyslanec Bartuška: Hrozí pokračování závislosti na Rusku 

Ovšem kroky ČEZu se příliš nezamlouvají zvláštnímu velvyslanci MZV pro energetickou bezpečnost ČR Václavu Bartuškovi. Podle něj je v horizontu desetiletí otázkou, odkud budeme brát elektřinu. „Atom je relativně stabilní zdroj elektřiny, pokud nebudeme stavět další jaderné bloky, budeme stavět nové elektrárny primárně na plyn - a tam vidím problém, protože plyn bude převážně z Ruska,“ dodává. 

Bartuška zároveň kritizuje ztrátu spousty rozdělané práce, ale i ztrátu prestiže ve světě. „V okamžiku, kdy víme, že v dalších 11 letech budou dosluhovat Dukovany, je otázkou, odkud budeme brát elektřinu a kde ji budeme vyrábět,“ říká velvyslanec. 

Také starosta Temelína Petr Macháček je ze zrušení tendru zklamaný. „To je rána z čistého nebe, nerozumím tomu,“ řekl. Obec se prý na dostavbu připravovala, chtěla nabídnout zaměstnancům pozemky pro bydlení. Podle starosty zrušením tendru padají i další související projekty, jako třeba dopravní řešení v okolí, významný dopad to podle něj bude mít i na zaměstnanost. 

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák pak v pořadu Ekonomika ČT24 prohlásil, že jde o logický sled událostí: „Vezměte si, že ČEZ je na burze. Vlastní jej sice ze 70 procent stát, ale má obrovské množství akcionářů. Musí se proto chovat jako vzorný hospodář.“ Vedení ČEZu ani jinou možnost nemělo, uvádí Hanák v souvislosti s oznámeními vlády.

Radost ekologů

Komu však zpráva doslova sedla, jsou zelení a ekologové. „Zelení dlouhodobě upozorňují, že další rozvoj jaderné energie u nás není ekonomicky rentabilní. ČEZ požadoval garantované výkupní ceny elektřiny, což by v důsledku znamenalo, že by břemeno prodražené stavby nesli občané,“ uvádí Ondřej Liška, předseda Strany zelených. 

Elektřina
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/himbeertoni

ZRUŠENÍ TENDRU – ŠANCE NA LEVNĚJŠÍ ELEKTŘINU 

Ondřej Liška, předseda Strany zelených: „Vláda i ČEZ by se nyní místo vypisování dalšího ekonomicky nesmyslného tendru měly konečně zaměřit na systematickou podporu energetických úspor a na rozvoj obnovitelných a lokálních zdrojů energie, které ušetří především občanům a domácnostem tisíce korun ročně.“

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost: „Zrušení tendru na výstavbu dalších reaktorů v Temelíně je dobrá zpráva pro český průmysl a domácnosti, neboť to znamená nezvyšování cen elektřiny, které by rozšíření Temelína za dotované ceny přineslo… Za rozšíření jádra by zaplatily domácnosti a podniky přes bilion korun.“ 

Zrušení tendru je nejenom dobrá zpráva pro naši energetiku a ekonomiku, ale také výborná zpráva pro naše životní prostředí a kvalitu našich životů, míní Ondřej Mirovský, expert zelených na životní prostředí, a dodává: „Končí tak tlaky na novou těžbu uranu, která je obrovským rizikem pro podzemní vody a všechny živé organismy. Česká republika má současně novou šanci využít potenciál domácích obnovitelných zdrojů.“ 

Energetický expert konzultační firmy ENA Jiří Gavor považuje krok ČEZu za správné rozhodnutí. „Bez státních garancí se investor do této investice pustit nemůže, protože by to přinášelo nepřiměřené finanční riziko pro firmu,“ vysvětlil. ČEZ se podle něj může k dostavbě vrátit za změněných podmínek na trhu se silovou elektřinou, kdy to bude mít ekonomický smysl.

Podle Hospodářské komory je rozhodnutí ukončit tendr předčasné. Komora lituje toho, že jej ČEZ zrušil a že se o tom nediskutovalo s podnikatelskými svazy, které dlouhodobě výstavbu Temelína podporovaly. Kupříkladu podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví je krok ČEZu nepříznivý pro stavební, energetický i strojírenský průmysl, které by se na výrobě mnoha technologických komponentů podílely.

Co si myslí politici? 

A k celé situaci se postupně začínají vyjadřovat i politici. Například ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka rozhodnutí ČEZu netěší. Projekt by podle něj znamenal vznik nových pracovních míst. Zároveň si ale uvědomuje, že ČEZ k takovému kroku kvůli nízké ceně elektřiny na burze musel přistoupit. Dodal ale, že si umí představit do pěti let vypsání nového tendru na jaderné bloky v Česku, i když v menším rozsahu. Podrobnější informace o reakcích politiků naleznete ZDE.

Temelín se nových bloků hned tak nedočká

Plány na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín prozatím končí. Firma ČEZ zrušila zadávací řízení na vybudování dvou bloků a oznámila to všem uchazečům o zakázku. Vláda včera řekla, že stát nebude finančně podporovat rozvoj jaderné energetiky. Právě státní garance ale byly pro šéfa ČEZu Daniela Beneše podmínkou celého projektu. Více se dočtete ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Identifikace občanů v on-line komunikaci s úřady začala opět fungovat

Dostupnost digitální identity občanů pro komunikaci s úřady se po zhruba dvou hodinách obnovila. Vyplývá to ze sdělení Digitální a informační agentury (DIA) na sociální síti X. Její mluvčí Jakub Palata řekl, že problém se objevil kolem 09:00 a podařilo se ho vyřešit kolem 11:00. Se spuštěním jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů nesouvisel, dodal.
11:25Aktualizovánopřed 46 mminutami

Tykačova Tymeprax může odkoupit polovinu Mafry, rozhodl antimonopolní úřad

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax miliardáře Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta DNES nebo web iDNES.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla.
před 1 hhodinou

Výroba v Počeradech a Chvaleticích by mohla pokračovat i déle než rok

Výroba v elektrárnách Počerady a Chvaletice bude pokračovat nejméně do 31. března 2027 a možná i déle. Termín posunul provozovatel s ohledem na aktuální situaci. Informovala o tom mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková. Původně energetická skupina miliardáře Pavla Tykače označovala konec března příštího roku za nejzazší termín odstavení provozu, plán byl ukončit provoz na přelomu letošního a příštího roku.
10:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Deficit veřejných financí vloni mírně stoupl na 2,1 procenta HDP

Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí loni stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Informoval o tom ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Zveřejněné údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.
před 2 hhodinami

Mercedes-Benz Trucks plánuje v Chebu závod, chce zaměstnat přes tisíc lidí

Značka Mercedes-Benz Trucks z německé automobilové skupiny Daimler Truck plánuje otevřít závod v Chebu. Podnik s výrobní kapacitou kolem 25 tisíc vozů dle společnosti zaměstná více než tisícovku lidí. Mimo jiné ve výrobě, ale také v oblastech jako IT, kontrola kvality či údržba. Investice přinese Česku 31 miliard korun do hrubého domácího produktu a 14 miliard do veřejných rozpočtů, prohlásil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Drahá ropa zvyšuje náklady chemických firem, mají problémy i s dodávkami

Chemický průmysl v Česku čelí růstu nákladů i problémům s dodávkami surovin. Hlavní příčinou je současné prudké zdražování ropy a zemního plynu, což jsou klíčové suroviny pro výrobu. Firmy už nyní jednají se svými dodavateli o navýšení plateb za dodávky, zatím v průměru o přibližně deset procent. U vybraných surovin to ale může být i výrazně více, vyplývá z informací Svazu chemického průmyslu. Firmy odhadují, že v případě trvání konfliktu v Íránu po dobu více měsíců bude mít současná situace pro evropské i české podniky fatální důsledky.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali růst cen paliv

Vláda připravuje zastropování marží prodejců nafty a benzinu. Na mimořádném čtvrtečním zasedání zváží také varianty snížení spotřební daně u pohonných hmot. Po pondělním jednání kabinetu to oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Řešení růstu cen paliv bylo i tématem Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslance Miroslava Ševčíka (za SPD) „nemá cenu reagovat předčasně“. Česko podle něj nemá možnosti, jak situaci ovlivnit. Poslanec Ivan Bartoš (Piráti) si myslí, že řešením není sahat na ceny komodity ani snížení spotřební daně.
včera v 07:47

Resort usiluje o výměnu území v hamburském přístavu. Návrh zastavil Babiš

Ministerstvo dopravy chce s německým Hamburkem domluvit výměnu dvou přístavních území. Návrh na další postup ale česká vláda stále neschválila. Německé úřady s ním přitom počítaly do konce března. Přístup k moři má Česko v Hamburku už 99 let, stará nájemní smlouva skončí za dva roky.
včera v 06:30
Načítání...