Posila pro akcie ČEZu, radost zelených a zklamání politiků

Praha – Rozhodnutí ČEZu o konci tendru na dostavbu jihočeské Jaderné elektrárny Temelín má své odpůrce, ale i příznivce. Jako první na zprávy zareagovaly akcie, a to růstem. Podle Martina Urbana, hlavního makléře brokerjetu České spořitelny, brali investoři tento signál jako pozitivní zprávu. Podobně to vidí i Strana zelených a ekologové, argumentující dobrou zprávou pro naši energetiku a ekonomiku. Ozývají se však i protinázory poukazující na ztrátu spousty rozdělané práce, ale i prestiže ve světě.

Akcie polostátní firmy ČEZ během dne posílily až o 3,5 procenta. Své obchodování pak titul zakončil 2,93 procenta v plusu, konkrétně na 562 korunách. „Zpráva má dobrý vliv na akcie ČEZu… Díky tomu, že se v tuto chvíli nebude dostavovat Temelín, znamená to, že ČEZ bude moci vyplácet svou dividendu dlouhodobě a stabilně,“ vysvětlil Urban. 

Tomáš Sýkora, analytik Patria Direct

„Za poslední roky se energetický trh určitě hodně změnil. Bylo to následkem událostí po havárii ve Fukušimě. Důsledkem těchto změn byl poměrně velký pokles velkoobchodní ceny elektřiny v posledních třech letech, což projekt (na dostavbu Temelína) staví do neschopnosti býti efektivním na tržní bázi.“

Pravděpodobnost zrušení tendru v posledních měsících narůstala, a tudíž i trh postupně do ceny akcií ČEZu tuto variantu započítával, doplnil analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Riziko toho, že by ČEZ chtěl v tendru pokračovat, i kdyby neměl státní záruku, bylo nízké, ale stále ne nulové. Proto ta dnešní mírně pozitivní reakce akcií ČEZu, říká Hatlapatka. 

Energetický velvyslanec Bartuška: Hrozí pokračování závislosti na Rusku 

Ovšem kroky ČEZu se příliš nezamlouvají zvláštnímu velvyslanci MZV pro energetickou bezpečnost ČR Václavu Bartuškovi. Podle něj je v horizontu desetiletí otázkou, odkud budeme brát elektřinu. „Atom je relativně stabilní zdroj elektřiny, pokud nebudeme stavět další jaderné bloky, budeme stavět nové elektrárny primárně na plyn - a tam vidím problém, protože plyn bude převážně z Ruska,“ dodává. 

Bartuška zároveň kritizuje ztrátu spousty rozdělané práce, ale i ztrátu prestiže ve světě. „V okamžiku, kdy víme, že v dalších 11 letech budou dosluhovat Dukovany, je otázkou, odkud budeme brát elektřinu a kde ji budeme vyrábět,“ říká velvyslanec. 

Také starosta Temelína Petr Macháček je ze zrušení tendru zklamaný. „To je rána z čistého nebe, nerozumím tomu,“ řekl. Obec se prý na dostavbu připravovala, chtěla nabídnout zaměstnancům pozemky pro bydlení. Podle starosty zrušením tendru padají i další související projekty, jako třeba dopravní řešení v okolí, významný dopad to podle něj bude mít i na zaměstnanost. 

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák pak v pořadu Ekonomika ČT24 prohlásil, že jde o logický sled událostí: „Vezměte si, že ČEZ je na burze. Vlastní jej sice ze 70 procent stát, ale má obrovské množství akcionářů. Musí se proto chovat jako vzorný hospodář.“ Vedení ČEZu ani jinou možnost nemělo, uvádí Hanák v souvislosti s oznámeními vlády.

Radost ekologů

Komu však zpráva doslova sedla, jsou zelení a ekologové. „Zelení dlouhodobě upozorňují, že další rozvoj jaderné energie u nás není ekonomicky rentabilní. ČEZ požadoval garantované výkupní ceny elektřiny, což by v důsledku znamenalo, že by břemeno prodražené stavby nesli občané,“ uvádí Ondřej Liška, předseda Strany zelených. 

Elektřina
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/himbeertoni

ZRUŠENÍ TENDRU – ŠANCE NA LEVNĚJŠÍ ELEKTŘINU 

Ondřej Liška, předseda Strany zelených: „Vláda i ČEZ by se nyní místo vypisování dalšího ekonomicky nesmyslného tendru měly konečně zaměřit na systematickou podporu energetických úspor a na rozvoj obnovitelných a lokálních zdrojů energie, které ušetří především občanům a domácnostem tisíce korun ročně.“

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost: „Zrušení tendru na výstavbu dalších reaktorů v Temelíně je dobrá zpráva pro český průmysl a domácnosti, neboť to znamená nezvyšování cen elektřiny, které by rozšíření Temelína za dotované ceny přineslo… Za rozšíření jádra by zaplatily domácnosti a podniky přes bilion korun.“ 

Zrušení tendru je nejenom dobrá zpráva pro naši energetiku a ekonomiku, ale také výborná zpráva pro naše životní prostředí a kvalitu našich životů, míní Ondřej Mirovský, expert zelených na životní prostředí, a dodává: „Končí tak tlaky na novou těžbu uranu, která je obrovským rizikem pro podzemní vody a všechny živé organismy. Česká republika má současně novou šanci využít potenciál domácích obnovitelných zdrojů.“ 

Energetický expert konzultační firmy ENA Jiří Gavor považuje krok ČEZu za správné rozhodnutí. „Bez státních garancí se investor do této investice pustit nemůže, protože by to přinášelo nepřiměřené finanční riziko pro firmu,“ vysvětlil. ČEZ se podle něj může k dostavbě vrátit za změněných podmínek na trhu se silovou elektřinou, kdy to bude mít ekonomický smysl.

Podle Hospodářské komory je rozhodnutí ukončit tendr předčasné. Komora lituje toho, že jej ČEZ zrušil a že se o tom nediskutovalo s podnikatelskými svazy, které dlouhodobě výstavbu Temelína podporovaly. Kupříkladu podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví je krok ČEZu nepříznivý pro stavební, energetický i strojírenský průmysl, které by se na výrobě mnoha technologických komponentů podílely.

Co si myslí politici? 

A k celé situaci se postupně začínají vyjadřovat i politici. Například ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka rozhodnutí ČEZu netěší. Projekt by podle něj znamenal vznik nových pracovních míst. Zároveň si ale uvědomuje, že ČEZ k takovému kroku kvůli nízké ceně elektřiny na burze musel přistoupit. Dodal ale, že si umí představit do pěti let vypsání nového tendru na jaderné bloky v Česku, i když v menším rozsahu. Podrobnější informace o reakcích politiků naleznete ZDE.

Temelín se nových bloků hned tak nedočká

Plány na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín prozatím končí. Firma ČEZ zrušila zadávací řízení na vybudování dvou bloků a oznámila to všem uchazečům o zakázku. Vláda včera řekla, že stát nebude finančně podporovat rozvoj jaderné energetiky. Právě státní garance ale byly pro šéfa ČEZu Daniela Beneše podmínkou celého projektu. Více se dočtete ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 16 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 22 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026
Načítání...