Posila pro akcie ČEZu, radost zelených a zklamání politiků

Praha – Rozhodnutí ČEZu o konci tendru na dostavbu jihočeské Jaderné elektrárny Temelín má své odpůrce, ale i příznivce. Jako první na zprávy zareagovaly akcie, a to růstem. Podle Martina Urbana, hlavního makléře brokerjetu České spořitelny, brali investoři tento signál jako pozitivní zprávu. Podobně to vidí i Strana zelených a ekologové, argumentující dobrou zprávou pro naši energetiku a ekonomiku. Ozývají se však i protinázory poukazující na ztrátu spousty rozdělané práce, ale i prestiže ve světě.

Akcie polostátní firmy ČEZ během dne posílily až o 3,5 procenta. Své obchodování pak titul zakončil 2,93 procenta v plusu, konkrétně na 562 korunách. „Zpráva má dobrý vliv na akcie ČEZu… Díky tomu, že se v tuto chvíli nebude dostavovat Temelín, znamená to, že ČEZ bude moci vyplácet svou dividendu dlouhodobě a stabilně,“ vysvětlil Urban. 

Tomáš Sýkora, analytik Patria Direct

„Za poslední roky se energetický trh určitě hodně změnil. Bylo to následkem událostí po havárii ve Fukušimě. Důsledkem těchto změn byl poměrně velký pokles velkoobchodní ceny elektřiny v posledních třech letech, což projekt (na dostavbu Temelína) staví do neschopnosti býti efektivním na tržní bázi.“

Pravděpodobnost zrušení tendru v posledních měsících narůstala, a tudíž i trh postupně do ceny akcií ČEZu tuto variantu započítával, doplnil analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Riziko toho, že by ČEZ chtěl v tendru pokračovat, i kdyby neměl státní záruku, bylo nízké, ale stále ne nulové. Proto ta dnešní mírně pozitivní reakce akcií ČEZu, říká Hatlapatka. 

Energetický velvyslanec Bartuška: Hrozí pokračování závislosti na Rusku 

Ovšem kroky ČEZu se příliš nezamlouvají zvláštnímu velvyslanci MZV pro energetickou bezpečnost ČR Václavu Bartuškovi. Podle něj je v horizontu desetiletí otázkou, odkud budeme brát elektřinu. „Atom je relativně stabilní zdroj elektřiny, pokud nebudeme stavět další jaderné bloky, budeme stavět nové elektrárny primárně na plyn - a tam vidím problém, protože plyn bude převážně z Ruska,“ dodává. 

Bartuška zároveň kritizuje ztrátu spousty rozdělané práce, ale i ztrátu prestiže ve světě. „V okamžiku, kdy víme, že v dalších 11 letech budou dosluhovat Dukovany, je otázkou, odkud budeme brát elektřinu a kde ji budeme vyrábět,“ říká velvyslanec. 

Také starosta Temelína Petr Macháček je ze zrušení tendru zklamaný. „To je rána z čistého nebe, nerozumím tomu,“ řekl. Obec se prý na dostavbu připravovala, chtěla nabídnout zaměstnancům pozemky pro bydlení. Podle starosty zrušením tendru padají i další související projekty, jako třeba dopravní řešení v okolí, významný dopad to podle něj bude mít i na zaměstnanost. 

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák pak v pořadu Ekonomika ČT24 prohlásil, že jde o logický sled událostí: „Vezměte si, že ČEZ je na burze. Vlastní jej sice ze 70 procent stát, ale má obrovské množství akcionářů. Musí se proto chovat jako vzorný hospodář.“ Vedení ČEZu ani jinou možnost nemělo, uvádí Hanák v souvislosti s oznámeními vlády.

Radost ekologů

Komu však zpráva doslova sedla, jsou zelení a ekologové. „Zelení dlouhodobě upozorňují, že další rozvoj jaderné energie u nás není ekonomicky rentabilní. ČEZ požadoval garantované výkupní ceny elektřiny, což by v důsledku znamenalo, že by břemeno prodražené stavby nesli občané,“ uvádí Ondřej Liška, předseda Strany zelených. 

Elektřina
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/himbeertoni

ZRUŠENÍ TENDRU – ŠANCE NA LEVNĚJŠÍ ELEKTŘINU 

Ondřej Liška, předseda Strany zelených: „Vláda i ČEZ by se nyní místo vypisování dalšího ekonomicky nesmyslného tendru měly konečně zaměřit na systematickou podporu energetických úspor a na rozvoj obnovitelných a lokálních zdrojů energie, které ušetří především občanům a domácnostem tisíce korun ročně.“

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost: „Zrušení tendru na výstavbu dalších reaktorů v Temelíně je dobrá zpráva pro český průmysl a domácnosti, neboť to znamená nezvyšování cen elektřiny, které by rozšíření Temelína za dotované ceny přineslo… Za rozšíření jádra by zaplatily domácnosti a podniky přes bilion korun.“ 

Zrušení tendru je nejenom dobrá zpráva pro naši energetiku a ekonomiku, ale také výborná zpráva pro naše životní prostředí a kvalitu našich životů, míní Ondřej Mirovský, expert zelených na životní prostředí, a dodává: „Končí tak tlaky na novou těžbu uranu, která je obrovským rizikem pro podzemní vody a všechny živé organismy. Česká republika má současně novou šanci využít potenciál domácích obnovitelných zdrojů.“ 

Energetický expert konzultační firmy ENA Jiří Gavor považuje krok ČEZu za správné rozhodnutí. „Bez státních garancí se investor do této investice pustit nemůže, protože by to přinášelo nepřiměřené finanční riziko pro firmu,“ vysvětlil. ČEZ se podle něj může k dostavbě vrátit za změněných podmínek na trhu se silovou elektřinou, kdy to bude mít ekonomický smysl.

Podle Hospodářské komory je rozhodnutí ukončit tendr předčasné. Komora lituje toho, že jej ČEZ zrušil a že se o tom nediskutovalo s podnikatelskými svazy, které dlouhodobě výstavbu Temelína podporovaly. Kupříkladu podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví je krok ČEZu nepříznivý pro stavební, energetický i strojírenský průmysl, které by se na výrobě mnoha technologických komponentů podílely.

Co si myslí politici? 

A k celé situaci se postupně začínají vyjadřovat i politici. Například ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka rozhodnutí ČEZu netěší. Projekt by podle něj znamenal vznik nových pracovních míst. Zároveň si ale uvědomuje, že ČEZ k takovému kroku kvůli nízké ceně elektřiny na burze musel přistoupit. Dodal ale, že si umí představit do pěti let vypsání nového tendru na jaderné bloky v Česku, i když v menším rozsahu. Podrobnější informace o reakcích politiků naleznete ZDE.

Temelín se nových bloků hned tak nedočká

Plány na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín prozatím končí. Firma ČEZ zrušila zadávací řízení na vybudování dvou bloků a oznámila to všem uchazečům o zakázku. Vláda včera řekla, že stát nebude finančně podporovat rozvoj jaderné energetiky. Právě státní garance ale byly pro šéfa ČEZu Daniela Beneše podmínkou celého projektu. Více se dočtete ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 18 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...