Praha - Poslanci dnes jednali ve druhém čtení o návrhu státního rozpočtu pro příští rok. Navrhli v něm provést desítky změn v řádech miliard korun. Ty největší se týkají na popud opoziční ČSSD zemědělců. Na přímé platby chce dát 4,8 miliardy korun, na podporu venkova o 2,1 miliardy korun více a na dotace o 670 milionů korun více. Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 před změnami v úvodním slově varoval. „Kde nic není, ani smrt nic nebere,“ řekl ve sněmovně. O pozměňovacích návrzích, tzv. „porcování medvěda“, rozhodnou poslanci za týden při závěrečném schvalování hospodářského plánu. Přestože se už někteří nechali slyšet, že rozpočet nepodpoří, koalice se problémů nemusí obávat.
Projde nejspíš pouze Nečasův pozměňovací návrh
Úplně první pozměňovací návrh přednesl premiér Petr Nečas z ODS. Chce přesunout v rozpočtu miliardu korun z nákladů na dluhovou službu ve prospěch vysokých škol. Na splátkách dluhu prý ČR ušetří. „Budeme-li pokračovat v této zodpovědné rozpočtové politice, má to pozitivní dopady v tom, že se mimo jiné zlevňuje obsluha českého státního dluhu,“ uvedl Nečas. Z koaličních poslanců ještě navrhla Jitka Chalánková (TOP 09 a Starostové) posílit o 100 milionů korun kapitolu ministerstva dopravy na dotace jízdného pro postižené lidi.
Podle Kalouska jde v podstatě o koaliční návrhy, a mají tedy jeho podporu. „Tam si to můžeme dovolit, protože se správa státního dluhu díky velmi zodpovědné vládní politice mírně zlevňuje,“ řekl novinářům. K ostatním návrhům je prý velmi zdrženlivý. Miliardu navíc pro vysoké školy si pochvaluje i ministr školství Josef Dobeš (VV). „Je to důkaz toho, že v koalici se plní sliby,“ dodal Dobeš.
Opozice chce miliardy přesunout hlavně na sociální služby
Řada poslanců chce přidat peníze na sociální služby. Nejvyšší částku - 1,2 miliardy korun - na ně navrhla přesunout z rozpočtu ministerstva obrany Milada Emmerová z ČSSD. Komunista Miroslav Opálka podal hned dva návrhy, a to na 700 milionů, nebo na miliardu ve prospěch sociálních služeb a na úkor nákladů na splácení státního dluhu.
Minist vnitra Radek John v reakci na Pecinův návrh:
„Skvělý - adresa Nad Štolou 15. Jestli ČSSD nějaké peníze má, tak ať je donese.“
Martin Pecina z ČSSD chce poslat dvě miliardy na vrub státního dluhu policii a hasičům: policistům chce přidat 1,3 miliardy a hasičům 700 milionů korun. „Pokud tedy policie nedostane 1,3 miliardy korun, tak bude muset snižovat stavy nad rámec toho, co je dnes schváleno, a obávám se, že nad rámec toho, co je reálné,“ uvedl dnes Pecina.
Hned dva poslanci KSČM Petr Braný a Vojtěch Adam navrhli přidat miliardu obcím na výkon státní správy. Komunista Stanislav Grospič by sebral miliardu ministerstvu obrany na zahraniční mise a dal by je na aktivní politiku zaměstnanosti.
ČSSD chce brdským obcím vynahradit neuskutečněný radar
Václav Votava z ČSSD by zase chtěl poslat 200 milionů brdským obcím. Dotace jim slíbily minulé vlády v souvislosti s nakonec neuskutečněným plánem na výstavbu amerického protiraketového radaru. Poslankyně TOP 09 a Starostové Jitka Chalánková navrhla posílit o 100 milionů korun kapitolu ministerstva dopravy na dotace jízdného pro lidi, kteří mají nárok na různé slevy.
V rozpravě zazněla řada návrhů na přesuny mnohem nižších částek. Třeba Václav Klučka z ČSSD by chtěl dát osm milionů určených na úroky státního dluhu na podporu dobrovolných hasičů.
Rozpočtový výbor podpořil minulý týden jen dvě drobné změny v kapitolách ministerstev zemědělství a dopravy. Poslanci projednávali rozpočet ve druhém čtení v den, kdy část zaměstnanců státní a veřejné správy stávkovalo proti vládou navrženým škrtům. Už dříve sněmovna schválila základní parametry státního rozpočtu se schodkem 135 miliard korun.
Koalice už začíná narážet, někteří poslanci prý návrh nepodpoří
Poslanec Věcí veřejných a někdejší senátor Josef Novotný hrozí, že příští týden v závěrečném hlasování nepodpoří státní rozpočet na příští rok. Vadí mu například, že rozpočet nepočítá s příjmy z hazardu, i to, jak ministerstvo financí rozhoduje o odpouštění částek k vrácení u chybně využitých státních dotací. „Pokud nedostanu jasnou odpověď, jak se bude řešit zdanění hazardu, tak mám velký problém hlasovat příští týden o státním rozpočtu na příští rok,“ uvedl dnes Novotný. Kvůli vrácené dotaci dokonce podal trestní oznámení. Vládní koalice má ale ve sněmovně pohodlnou většinu 118 hlasů.
Novotný chce hlasovat proti rozpočtu i přesto, že podepsal smlouvu „o poslušnosti“ s klubem VV, ze které mu hrozí sankce sedm milionů korun. Je totiž přesvědčen, že ji po něm v tomto případě klub vymáhat nebude. „Já jeho požadavky podporuji, ale forma jejich prosazování je na další jednání,“ uvedl šéf Věcí veřejných John.
Škrtá celá Evropa
Česko ale není jedinou zemí, která musí sahat k razantním krokům. Utahovat opasky musejí i jiné země Evropské unie. Slova šetřit a škrtat rezonují napříč Evropou. Ani za hranicemi však obyvatelé vládám v těchto krocích nefandí.
Řecko: Na začátku roku balancovala ekonomika na pokraji propasti. Pomohla jí však miliardová pomoc. Musela nicméně seškrtat mzdy zaměstnancům veřejného sektoru o 15 procent a zvýšit DPH na 23 procent.
Irsko: Ani ostrovní stát si nedokázal pomoci sám a požádat o ni musel unii. Deficit jeho veřejných financí dosáhl rekordu se třetinovým podílem na HDP. Irové tak musejí sáhnout k největšímu úspornému plánu v dějinách země, který počítá s vyššími nepřímými daněmi a nižší minimální mzdou.
Portugalsko: Lisabon je podle ekonomů dalším adeptem na finanční injekci. Té se zatím brání a škrtá. Zvedá nepřímé daně, krátí mzdy zaměstnancům ve státní správě o pět procent a snížení se nevyhnou ani sociální dávky.
Německo: Ani tradiční tahoun Evropy netrhá unijní partu. V následujících čtyřech letech se netají ambicí ušetřit až 80 miliard eur. Berlín tak zvyšuje daně z příjmů a propouští až patnáct stovek státních úředníků. Sociální zabezpečení se bude muset utkat s nižšími výdaji.
