Dublin/Londýn - Finanční trhy dnes přivítaly nedělní dohodu Evropské unie na pomoci Irsku růstem akcií a poklesem úroků z vládních dluhopisů. Dobrá nálada ale dlouho nevydržela. Podkopaly ji obavy z hrozícího pádu irské vlády. Tamním nezávislým zákonodárcům, kteří poskytovali kabinetu potřebnou většinu, se totiž nelíbí žádost o finanční injekci ze zahraničí. Analytici se obávají, že pomoc budou potřebovat i další nebezpečně zadlužené země eurozóny, například Portugalsko. Jedním dechem dodávají, že je rozhodně třeba najít širší řešení dluhové krize eura. Smyslem pomoci Irsku je přitom zejména zastavit „nákazu“, kdy růst tržních úroků z irských vládních dluhopisů vede ke zvyšování úvěrových nákladů i pro Portugalsko a Španělsko.
„V krátkodobém pohledu by to mělo být z hlediska chuti investorů k riziku pozitivní. Nemyslím si ale, že by to mohlo udělat něco pro to, aby se Portugalsko a Španělsko dostaly z přední palebné linie,“ tvrdí analytik londýnské pobočky Credit Agricole Peter Chatwell. Experti dodávají, že má finanční injekce také zabránit přelití bankovní krize Irska do britských a německých bank, které jsou hlavními vlastníky irských dluhopisů.
Na Irsko se skládá celý svět, první pomoc dostane už v lednu
Šéf ministrů financí eurozóny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker:
„Domníváme se, že zásilka prvních peněz by se mohla uskutečnit v lednu.“
Na konečném plánu pomoci dnes začali pracovat zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF) tak, aby byl hotov do konce listopadu. Část peněz poskytne evropský stabilizační fond, část Evropská komise a část MMF. Půjčku Irsku nabídla jednostranně Británie, která by jinak přišla o nejbližšího obchodního partnera, a taky Švédsko. Přispěje ale i Česká republika, a to prostřednictvím právě MMF.
Zatím se mluví o tříleté půjčce ve výši 80 až 90 miliard eur, tedy o výrazně menší sumě, než eurozóna a měnový fond na jaře přikleply Řecku. Německý ministr financí se dokonce domnívá, že by někdejší keltský tygr mohl potřebovat ještě nižší sumu. Stačit by prý mohlo 50 miliard eur. Jasno v tom, o jakou sumu nakonec půjde, by mohlo být koncem měsíce. První část finanční pomoci pak může Irsko získat již v lednu příštího roku, uvedl Juncker. Podle něj nejspíš nehrozí, že by se současná krize v Irsku šířila i do dalších zemí eurozóny.
Tuto středu předloží irská vláda nový plán rozpočtových úspor. Půjde o čtyřletý program rozpočtové konsolidace ve výši celkem 15 miliard eur. „Stručně - irské banky se proti minulosti výrazně zmenší, aby se znovu postavily na vlastní nohy,“ řekl irský premiér Brian Cowen. Ty na svou rekapitalizaci dle německého listu Die Welt potřebují 30 až 40 miliard eur (až bilion korun). Šéf irského regulačního úřadu však prohlásil, že irské banky zřejmě nový kapitál nepotřebují a pomoc pro ně by byla spíše preventivním krokem k uklidnění trhů.
Irsko se nízkých daní drží zuby nehty
„Druhým prvkem je program na snížení rozpočtového deficitu. Vláda prostě musí zvýšit daně a omezit výdaje na úroveň, jakou si můžeme dovolit,“ dodává Cowen, jak půjde na úspory. Vláda však zdůrazňuje, že je odhodlána zachovat nízké zdanění firemních zisků na úrovni 12,5 procenta, které je magnetem zahraničních investic, avšak trnem v oku vlivných členů EU v čele s Německem. Podle komentátora Respektu Jana Macháčka však není v silách Irska, aby v současné pozici nízké daně uhájilo.
Prezident Václav Klaus nemá z problémů v eurozóně radost:
„Pro nás, ač nejsme členy eurozóny, není žádnou radostí objevovat jeden problém některé členské země eurozóny za druhým, jak dokazuje včerejšek s Irskem. Zejména po letošní krizi eura prakticky neexistuje v České republice žádná zřetelně definovaná skupina lidí – vláda, Parlament, centrální banka, která by doporučovala náš vstup do eura,“ řekl dnes Klaus. Německý prezident Christian Wulff však prohlásil, že by si přál, aby Česko k přijetí eura směřovalo. Zároveň však dodal, že je třeba jasný právní základ proti zemím, které porušují pravidla eurozóny.
V reakci na prohlášení klesl výnos desetiletých irských dluhopisů o zhruba čtvrtinu procentního bodu. Mírně klesly i výnosy portugalských a španělských dluhopisů, na něž kvůli irské bankovní krizi nejvíce působila „nákaza“ silného růstu irských úroků. Celkově pozitivní trend se však finančním trhům udržet nepodařilo. Evropské akcie během dne oslabily.
Podle analytiků však efekt pomoci Irsku nebude trvat dlouho. „Zabrání to nákaze? Ano, ale jen krátkodobě, nikoli v delším výhledu. Jen to uklidní trhy a poskytne jiným zemím čas k nadechnutí. Především Portugalsko z toho ještě není venku,“ uvedl ekonom nizozemské ING Carsten Brzeski. Za pravdu analytikům dávají rostoucí náklady na pojištění irských dluhopisů.
Na řadě je Portugalsko a Španělsko
Filipe Garcia z portugalské firmy Informacao de Mercadis Financeiros Consultants:
„Myslím, že to znamená, že Portugalsko bude další (kdo požádá o pomoc). Nevím, zda to nastane do konce roku, či později, je to ale už téměř nevyhnutelné. Myslím, že z hlediska úroků z dluhu jsme už překročili bod zlomu.“
Pokud se trhy vrhnou na Portugalsko, bude další na řadě Španělsko. „Pokud bude Portugalsko nuceno přijmout záchranu, pak se obrátí trh na Španělsko - a to nevím, co pak bude vláda dělat,“ uvedl ekonom madridské univerzity San Pablo Edro Schwartz. Komentátor Wolfgang Mumchau v dnešním listu Financial Times upozornil, že na záchranu Španělska, čtvrté největší ekonomiky eurozóny, už evropský záchranný fond stačit nebude.
Ministři financí mezitím zachovávají povinný optimismus. „Jestliže nyní nalezneme správnou odpověď na irský problém, pak máme velké šance, že k efektu nákazy nedojde,“ řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Mezinárodní instituce žádost o pomoc také přivítaly. Podle skupiny G7 i evropských partnerů pomůže globálnímu oživení.
„Je to dobrá zpráva. Díky spolupráci všech členských zemí EU jsme schopni udržet euro stabilní,“ vyjádřila se k pomáhání Irsku španělská ministryně zahraničních věcí Trinidad Jiménezová. „Finanční pomoc Irsku pomůže soustředit se na potřebné reformy. Neobávám se toho, že by se irská nákaza přenesla na další evropské země,“ dodává náměstek německého ministra zahraničních věcí Werner Hoyer.
Ekonomové se ale domnívají, že problém nedůvěry trhu v solventnost některých zemí eurozóny může být řešen jen rychlým a detailně vypracovaným řešením pro celou měnovou unii. Problém je podle nich ovšem v tom, že eurozóna začala od počátku špatně. „Unie už není pakt stabilní. Díváme se na Unii transferů, ve které Německo a ostatní bohaté země platí za ty chudé,“ podotkl Robert Halver, obchodník na finančních trzích německé Baader Bank.
Za rostoucí úroky mohou německé snahy o řízený bankrot
Mnozí analytici a politici pokládají za příčinu poslední fáze krize snahu Německa vytvořit mechanismus řízeného bankrotu, na jehož nákladech by se podíleli i soukromí věřitelé vlád. To vystrašilo investory, kteří tak začali požadovat u dluhopisů rizikovějších zemí mnohem vyšší výnosy.
