Začala kvést řepka olejka vysetá na zhruba 400 tisících hektarech, česká krajina tak na mnoha místech výrazně změnila barvu na žlutou. Zemědělci si sice pochvalují výdělky, rostlina má ale i řadu odpůrců. Podle veterinární lékařky Michaely Rosypalové se problémy, které způsobuje řepka u zvířat, vyskytují čím dál častěji.
Pole v Česku se zažlutila řepkou. Chovatelé koní ale mají problémy
Nezaměnitelné žluté květy na českých polích potvrzují, že se Česko podpory biopaliv hned tak nevzdá, a to navzdory zbytku Evropské unie. Brusel se od takzvané řepkové bionafty už odklání, není prý totiž tak šetrná k životnímu prostředí, jak se původně předpokládalo.
Postřiky a hnojení řepky olejky například dopadají na chovatele koní. Řepkovou sezonu snášejí špatně i koně, o které se stará chovatelka Jana Bílková. Řešit musí například problém s dýcháním koní. Že by příčinnou mohlo být řepkové pole, ji nejdříve nenapadlo. Ukázalo se ale, že není jediná, kdo má stejnou zkušenost. Když koně přestěhovala na druhý konec vesnice, pryč od pole, kašel zmizel.
Sehnala si navíc kontakt na člověka z místního zemědělského družstva. Přímo se s ním domluvila, aby věděla, když se na poli bude něco dít. Koně v té době odstěhuje pryč. Někde ale domluva nefunguje vůbec. Například chovatelka Tereza Gondášová zase řešila potrat dvou březích kobyl.
Výhodu mají včelaři
„Problémy, které způsobuje řepka u zvířat, se vyskytují čím dál častěji. Největší problém vidím u zemědělců v tom, že nemají povinnost hlásit nebo nějak označit čerstvě postříkané pole,“ podotkla veterinární lékařka Michaela Rosypalová. Výhodu mají snad jenom včelaři, kterým musí zemědělci postřik povinně hlásit.
O pokutu si farmář říká i tehdy, pokud dělá postřik pole za větru. Selhání musí ale jednoznačně prokázat kontroloři, což se ne vždy povede. Vloni bylo takových případů přes sedmdesát. Pokuta může maximálně dosáhnout do výše jednoho milionu korun, přiblížil Michal Hnízdil z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) má v plánu řepku v budoucnu omezit. Do roku 2030 chce snížit plochu osázenou olejninami o více než 60 tisíc hektarů. Otázkou však je, jestli se strategie budou držet i jeho nástupci.