Kladno – Huť Poldi v Kladně bývala svého času pýchou českého průmyslu. Ocel této značky se sice vyrábí dodnes, ale stará nepoužívaná část areálu Poldovky chátrá. Kladenský magistrát chystá jeho obnovu, zatím ale čeká na analýzu ekologických rizik. V souvislosti s tím také čeká město schválení nového územního plánu. „Poldovka jako taková je obrovské území. Zabírá dnes asi čtvrtinu rozlohy města,“ uvedl Miroslav Bernášek, první náměstek kladenského primátora.
„V novém územním plánu se zamýšlíme nad tím, zmenšit tu část, která je vyhrazena pro těžkou výrobu, a rádi bychom to nahradili lehkým, středním průmyslem a službami,“ prozradil dále Bernášek.
Dále se bude jednat o tom, zda by se v neužívaných částech bývalé Poldovky mohlo zařídit bydlení a další veřejná vybavenost.
Zatím město čeká na dokončení celkové analýzy ekologických rizik. „Dají se odstranit,“ komentuje Bernášek už známé problémy. „Především jsou tam fenoly a různé další chemické látky,“ vysvětluje.
První analýza rizik, která se týkala pouze bývalé koksovny, proběhla v pořádku už v loňském ruce. „Chceme to dotáhnout do konce, abychom tyto prostory, které mají veliký potenciál (je tu například blízkost letiště), mohli využít,“ říká Bernášek.
Huť Poldi
je název několika kladenských podniků. Založil ji roku 1889 Karl Wittgenstein, otec slavného filozofa Ludwiga Wittgensteina. Na počest své manželky Leopoldiny, která pocházela z Prahy, pojmenoval Karl podnik Poldina huť. Roku 1893 si nechal podnik registrovat ochrannou známku s profilem hlavy paní Poldi. Firma rostla, zejména válečnými zakázkami v obou světových válkách. Roku 1898 proto Karl své podíly ve společnosti prodal a žil jako bohatý soukromník a známý mecenáš.
