Tempo růstu podnikatelské aktivity v eurozóně v září zrychlilo, uvedla výzkumná společnost IHS Markit. Údaje o podnikatelské aktivitě podle ní signalizují, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve třetím čtvrtletí zvýší o 0,7 procenta. To představuje mírné zrychlení hospodářského růstu z 0,6 procenta ve druhém kvartálu.
„Index naznačuje, že ekonomika zůstává velmi silná,“ uvedl ekonom Stephen Brown ze společnosti Capital Economics. Příznivé údaje o podnikatelské aktivitě by podle agentury Reuters mohly podpořit očekávání, že Evropská centrální banka (ECB) začne omezovat rozsáhlé nákupy dluhopisů, kterými se snaží podporovat hospodářský růst.
Index aktivity podnikatelského sektoru se v září zvýšil na 56,7 bodu ze srpnových 55,7 bodu. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali pokles na 55,5 bodu. Pokud se index nachází nad padesátibodovou hranicí, signalizuje růst aktivity.
„Pokud ekonomika eurozóny ještě více šlápne na plyn a meziroční růst se bude pohybovat výrazněji nad dvě procenta, bude to ECB rozvazovat ruce a nebude se muset tolik bát negativních efektů silnějšího eura jak na růst, tak na inflaci. I tak ovšem nepočítáme s tím, že by ECB ukončila politiku kvantitativního uvolňování dříve než ve druhém kvartále 2018,“ konstatuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Obrat v měnové politice mohou ale podle něho teoreticky uspíšit nadcházející německé volby. „Pokud by došlo opět na velkou koalici, je pravděpodobné, že by musela reflektovat posun SPD doleva a asi by byla fiskálně méně zodpovědná. Současně by zřejmě podpořila řadu návrhů francouzského prezidenta Macrona směřujících k vyšší ekonomické integraci euroklubu a výraznějším zárukám za slabší články eurozóny. To vše by pro ECB byly jasné signály, že není důvod bát se přísnější měnové politiky a vyšších úroků,“ dodává Bureš.
