Podle Smaghiho prý Merkelová ještě loni zvažovala odchod Řecka z eurozóny

Berlín/Atény - Německá kancléřka Angela Merkelová si ještě loni na podzim pohrávala s myšlenkou vyloučit Řecko z eurozóny. Ve své nové knize to napsal bývalý člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Lorenzo Bini Smaghi. O odchodu své země z eurozóny prý uvažoval také někdejší italský premiér Silvio Berlusconi.

V knize s italským názvem Morire di Austerita, volně přeloženo Odříkáním ke smrti, autor píše, že Merkelovou nakonec přesvědčily příliš vysoké náklady, které by odchod Řecka z eurozóny znamenal pro Německo. Pak se prý Merkelová svou vahou postavila za řeckou koaliční vládu, která vzešla z voleb v červnu minulého roku.

Finanční televize CNBC knihu bývalého člena vedení ECB hodnotí jako naprostou senzaci. Ve výmluvně nazvaném článku „Kiss-and-tell“ Bini Smaghi podle ní hovoří o tom, co se za dobu svého působení v ECB dozvěděl - a co si měl zřejmě nechat pro sebe. Poodhaluje prý tajemné machinace, jichž se evropští politici dopouštěli v době finanční krize.

Vale eurozóně prý chtěl dát i Berlusconi

Bini Smaghi rovněž tvrdí, že i bývalý italský premiér Silvio Berlusconi zvažoval odchod své země z eurozóny, a to na podzim roku 2011, tedy krátce předtím, než byl donucen rezignovat. Právě jeho pohrávání si s myšlenkou opustit eurozónu prý jeho odchod z vlády uspíšilo.

Berlusconi tehdy údajně o svých plánech na opuštění společné evropské měny dokonce hovořil s Merkelovou a s tehdejším francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Bini Smaghi se podle řeckého listu Kathimerini například i domnívá, že odchod jakékoliv země z eurozóny by měl zničující dopady na její zbývající členy.

Smaghi, který je původem z Itálie, v knize kritizuje přijímání úsporných opatření coby cesty k hospodářskému oživení. Podle něj jsou důsledkem „neschopnosti demokracií rychle reagovat přiměřenými prostředky na problémy, jimž čelí vyspělé ekonomiky“. Úsporná opatření podle něj přispěla k nespokojenosti a desintegraci společnosti.

Italský úředník byl součástí šestičlenné výkonné rady ECB v letech 2005 až 2011, a byl tudíž zasvěcen také do zákulisních jednání v době hospodářské krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 mminutami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 16 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...