Čtvrtina výdajů českých domácností jde na náklady související s bydlením, což odpovídá průměru Evropské unie. Vyplývá to ze statistik za rok 2016, které zveřejnil Eurostat. Druhý nejvyšší podíl prostředků jde na potraviny. Na třetím místě jsou však v Česku s 8,4 procenty útraty za alkohol a cigarety, což je jeden z největších podílů ve srovnání s ostatními unijními zeměmi. Větší jsou jenom v Estonsku a Lucembursku, kde dosahují 8,5 procenta.
Náklady na bydlení, které zahrnují i peníze za elektřinu, plyn či vodu, obecně v zemích Evropské unie ukrajují nejvíc z rozpočtu domácností. Unijní průměr dosahuje podílu 24,5 procenta na všech výdajích. Nejzatíženější jsou s 29,1 procenta v Dánsku, za kterým následuje Finsko s 28,4 procenta.
Lehce nad průměrem je i Česká republika s 25,6 procenta. Řada zpráv zároveň naznačuje, že některé domácnosti bude střecha nad hlavou stát ještě víc. Český statistický úřadu letos v létě upozornil, že ceny tuzemských nemovitostí překročily historická maxima. Se zdražováním se zároveň potýkají i nájemníci. Nedávný průzkum Annonce ukázal, že meziročně se letos nájmy zvedly o desetinu.
V otázce podílu nákladů na bydlení z unijních zemí vychází nejlépe obyvatelé Malty, kde tyto náklady tvoří jenom něco málo přes desetinu všech výdajů domácností. V poměru ke všem výdajům dají za bydlení málo také v Litvě nebo na Kypru.
Potraviny jsou na druhém místě
Druhý nejvyšší průměrný podíl výdajů šel loni v Evropě na potraviny – dosahoval zhruba jedenácti procent. Největší podíl měli v tomto případě obyvatelé Litvy, kteří možná ušetří za bydlení, ale výrazně nadprůměrně dají za nákup jídla – přes dvacet procent všech útrat.
S 14,4 procenta patřili loni mezi nadprůměr i Češi. I v tom se přitom museli letos potýkat se zdražováním. Inflaci, která v říjnu už dosáhla skoro tří procent, totiž táhnou především potraviny.
Nejmenší podíl těchto nákladů mají naopak v Británii, Irsku, Lucembursku, Rakousku a Německu, kde představují méně než desetinu.
V českých výdajích je znát velká spotřeba alkoholu
Zatímco třetí nejvyšší výdaje představují v Unii útraty ve stravovacích zařízeních, v Česku je předběhl alkohol a tabákové výrobky. Ostatně podle výzkumu Státního zdravotního ústavu kouří tabákové výrobky 28,6 procenta populace. Z toho přibližně dvě třetiny tvoří denní kuřáci. V případě alkoholu pak pije pravidelně a velmi často (denně či obden) 13,8 procenta dospělé populace a spotřeba je jedna z nejvyšších v Evropě.
Alkohol s cigarety tak tvoří v Česku 8,4 procenta výdajů domácností a jenom o málo vyšší podíl mají v Estonsku a Lucembursku. Za Českem jsou pak ještě se stále poměrně vysokým podílem Lotyšsko, Maďarsko, Litva nebo Polsko. Na opačné straně žebříčku je Portugalsko s 3,1 procenta podílu.
Statistiky pak ukazují i podíly výdajů evropských domácností u dalších druhů zboží a služeb. Například oblečení a boty tvoří největší část výdajů domácností v Estonsku a vybavení bytu či domu zase domácností na Maltě. V útratách za dopravní služby vykázali největší podíl Řekové, u komunikačních služeb typu telefonu, pošty a internetu to pak byli Bulhaři.
