Poctivé potraviny můžou získat razítko, které potvrdí jejich výjimečnost

Prvních osm firem převezme certifikát potvrzující, že jejich potraviny jsou vyráběné podle českých cechovních norem. Budou si moci dát na výrobek logo či slovní označení, potvrdil prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Pro získání certifikátu je nutné, aby firma vyráběla potraviny podle stanoveného technologického postupu.

Systém ideově vychází z bývalých československých státních norem a současných českých technických norem. Potraviny vyrobené podle nich by měly mít nadstandardní charakteristiky proti srovnatelným výrobkům na trhu. „Je to výrobek do jisté míry elitní. Nemyslím snobský, ale normální a poctivý,“ řekl za Madetu, která certifikát získá, její obchodní ředitel Jan Teplý.

  • Česká cechovní norma má být základní normou, která stanoví kvalitativní parametry potraviny, pro niž byla zpracována a z níž vyplývají nadstandardní parametry, kterými se daná potravina liší od jiných srovnatelných potravin uváděných na trh. 
  • Česká cechovní norma může být zpracována buď pro skupinu potravin vyráběných několika výrobci na území ČR, nebo i pro jednu konkrétní potravinu vyráběnou jedním konkrétním výrobcem, a to bez ohledu na velikost trhu, na který je potravina uváděna. 
  • České cechovní normy jsou vytvářeny ve spolupráci výrobců, zájmových nebo profesních sdružení, úřadů státní správy a vědecko-výzkumných institucí. 
  • Správcem českých cechovních norem je Potravinářská komora ČR. 
  • České cechovní normy jsou veřejně dostupné na oficiálních webových stránkách www.cechovninormy.cz

Cechovní normy potravinářská komora zavádí podle vzoru Rakouska, kde se vztahují na třicet tisíc produktů. V Česku komora projekt připravovala dva roky. „České cechovní normy jsou odpovědí na poptávku spotřebitelů. Chtějí vědět, z čeho to bylo vyrobeno, kde to bylo vyrobeno, jaké je složení, jaký je technologický postup,“ zmínil prezident potravinářské komory Miroslav Toman.

Cechovní norma zaručuje, že si výrobce nebude zlevňovat přípravu různými chemickými pomocníky. Například uzený sýr nebude natřený takzvaným tekutým dýmem, což je stále rozšířenější praktika, ale bude skutečně uzený na dřevě. „Přirozené uzení je na bukových štěpkách nebo ovocném dřevě. To je podle mě normální, tudíž odpovídající cechovní normě,“ uvedl Teplý.

Výhody i pro potravináře

Celkem má potravinářská komora schváleno pět desítek výrobců, prvních osm s konkrétními produkty již převezme certifikát, další si budou muset ještě počkat, než budou moci označení na své výrobky dávat. Normy mohou i v současnosti lidé připomínkovat na webu.  

Logo bude ve tvaru kruhu, okolo české vlajky bude nápis Vyrobeno podle české cechovní normy.

„Výrobce nebo svaz může navrhnout cechovní normu, která projde poměrně dlouhým a náročným schvalovacím procesem. Zkušenost je, že u prvních trval proces přes rok, u dalších se dá očekávat, že lhůta bude od několika měsíců až po rok,“ prohlásil ředitel pro programování a strategii z potravinářské komory Miroslav Koberna. „Poté, když se výrobce hlásí s konkrétním výrobkem, je proces jednodušší. Pokud není pochybností, že normu splňuje, tak o tom potravinářská komora rozhoduje interně,“ dodal.

Cechovní norma by měla pomoci potravinářským firmám i při vyjednávání se supermarkety o prodejních cenách. Obchodní řetězce totiž podle potravinářské komory tlačí cenu k absolutnímu minimu, což pro některé výrobce přestalo být únosné. „Tyto výrobky nemohou jít pod cenu, pokud mají dodržovat kvalitu,“ upozornil Toman.

Česko má více značek pro kvalitu potravin

V Česku je mnoho značek označujících kvalitu potravin. Nejznámější je Klasa, kterou stamiliony korun ročně podporuje i stát. Klasa je udělována na základě usnesení komise, která má nějaké standardy, poznamenal Toman. „Říkáme, že by bylo dobře, kdyby možná Klasa převzala tyto normy,“ doplnil.

Další je například Regionální potravina, která je vázaná na daný kraj. Jsou ale i méně známá označení, například logo Vím, co jím, které by mělo označovat potraviny obsahující uváděné výživové hodnoty. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv.

Ministerstvo zemědělství také v novele zákona o potravinách, kterou schválila na konci loňského roku vláda, zakazuje používání log s českým lvem či trikolorou a například nápisy „český“ na potravinách, které z Česka nejsou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...