Počet registrovaných aut v Česku poprvé překonal pět milionů

Během první poloviny letošní roku se zvýšil počet registrovaných osobních aut o 167 tisíc. Poprvé tak byla překročena pětimilionová hranice. Vyplývá to z údajů Sdružení automobilového průmyslu. Vozový park pak celkově opět zestárl. V preferenci značek vede Škoda. Stále více lidí se kloní k variantě vozů s alternativním pohonem.

Nárůst průměrného věku byl zaznamenán v podstatě u všech základních kategorií vozidel. Celkově se stáří osobních aut na českých silnicích zvýšilo na 14,73 roku, což je o čtvrt roku více než na konci roku 2014.

Průměrný věk osobních automobilů v ČR
Zdroj: ČT24/Sdružení automobilového průmyslu

Na stárnutí má vliv počet vyřazovaných aut z provozu i dovoz přestárlých ojetin ze zahraničí. „Vysoký průměrný věk osobních automobilů registrovaných v ČR a podíl vozidel ve věku nad deset let, kterých je 66 procent, svědčí o dlouhodobě nedostatečné obměně vozového parku,“ uvedl ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek.

Evropskému průměru se ve stáří vozů stále nepřibližujeme. „Po ekonomické recesi v roce 2009 dochází v zemích Evropské unie ke zvyšování průměrného stáří vozového parku. Kolem roku 2009 a 2010 to bylo 8,2 roku. Teď to stouplo na 8,6 roku, ale je to pořád nesrovnatelně níže než u nás," upozornil Šípek.

Nejvíce je v registru zastoupená značka Škoda s více než 1,73 milionu aut. Podíl škodovek na tuzemském vozovém parku je více než třetinový. V červenci zaznamenala automobilka rekordní měsíční tuzemský prodej 7142 nových vozů, což je o 1634 aut více než v loňském roce. Nejoblíbenějším modelem ve střední třídě zůstává Škoda Octavia.

Škodu následuje v počtu registrovaných aut Volkswagen se 400 tisíci vozy a Ford s 388 tisíci auty. Na dalších místech jsou značky Renault, Peugeot, Opel, Citroën, Fiat, Hyundai a Audi. Prvních 15 značek s nejvyšším počtem registrací tvoří 87 procent vozového parku osobních automobilů v ČR.

Nahrávám video
Antonín Šípek o prodejích aut v ČR
Zdroj: ČT24

Stále více Čechů jezdí alternativně

V prvním pololetí letošního roku bylo v Česku zaregistrováno 2800 vozů s alternativním pohonem, což činí 2,5 procenta z celkového počtu všech nově přihlášených strojů. Nejoblíbenějším netradičním palivem je plyn, auta na zemní plyn a biometan (NGV) či LPG (Liquefied Petroleum Gas) tvořila podíl 80 procent ze všech alternativců.

V Evropě si tak Česko drží třetí místo těsně za Itálií a Švédskem. „V České republice je na příkladu vozidel na NGV vidět, že cílená podpora těchto vozidel a rozvoj související infrastruktury přináší výsledky. Pro snížení negativních dopadů z provozu vozidel na životní prostředí je proto nutno věnovat se systémově i dalším alternativním pohonům a obnově vozového parku," komentoval oblibu vozidel na plyn prezident AutoSAP Martin Jahn.

Hybridní auta a elektromobily, které zaujímají v evropském srovnání nejvyšší podíl na trhu vozidel s alternativním pohonem, v Česku příliš v kurzu nejsou. I přes vysoké nárůsty prodejů oproti 1. pololetí 2014 je jejich podíl oproti evropskému průměru stále zhruba třikrát nižší. Vůbec největší popularity v Evropě dosahují tyto vozy v Norsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 6 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...