Moskva – Ruský plynárenský koncern Gazprom dnes ráno oznámil, že obnovil dodávky plynu přes Ukrajinu dále do Evropské unie. Krátce před polednem dotekl plyn z ukrajinských zásob na slovenské hranice. Po dvou týdnech tak zřejmě skončila plynová krize, která způsobila vážné problémy řadě evropských států.
Plyn z Ukrajiny po dvou týdnech opět teče na Slovensko
Podle Gazpromu začala Ukrajina přijímat plyn do sítě svých plynovodů přibližně o půl deváté ráno. Informaci následně potvrdila také společnost Ukrtransgaz, spravující ukrajinské plynovody, s tím, že tlak správně postupně stoupá.
Ukrajinský energetický podnik Naftogaz krátce před polednem uvedl, že Dodávky plynu přes Ukrajinu již začaly proudit na Slovensko. Jeho tvrzení později na tiskové konferenci potvrdil i slovenský ministr průmyslu Ľubomír Jahnátek. Nejedná se však ještě o dodávku z Ruska, ale o plyn z ukrajinských zásob.
O obnovení dodávek už v noci po několikahodinových jednáních v sídle Gazpromu mylně informovala ukrajinská premiérka Julije Tymošenková, která si zřejmě špatně vyložila přípravy na otevření plynovodu.
Na obnovení dodávek plynu do Evropy dnes zareagovali také obchodníci na komoditních trzích. Ceny ropy po oznámení informace spadly o desetinu a americká ropa sestoupila až pod 33 dolarů za barel.
Vyšší cena pro Ukrajinu i Rusko
Urovnání Rusko-ukrajinského sporu umožnila dohoda o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu a o tranzitu do Evropy, kterou v pondělí v Moskvě podepsala Tymošnková a její ruský protějšek Vladimir Putin.
Smlouva má desetiletou platnost. Ukrajina bude na jejím základě za odběr ruského plynu platit tržní cenu a Rusko zase připlatí za tranzit do Evropy. V letošním roce ještě ukrajinský Naftogaz dostane dvacetiprocentní slevu a ruský Gazprom zaplatí tranzitní poplatky v loňské výši.
Dva týdny bez plynu
Moskva zastavila dodávky plynu Kyjevu na Nový rok, protože se s Ukrajinci nedohodla na ceně plynu pro letošek a splacení dluhu za staré dodávky. O sedm dní později vinou vyhrocení sporu zcela ustaly i dodávky pro evropské odběratele přes ukrajinské plynovody, jimiž Evropská unie normálně pokrývá zhruba třetinu spotřeby.
Řada zemí, které jsou na dodávkách plynu přes Ukrajinu závislé ze sta procent, jako Bulharsko, Moldavsko nebo Slovensko, se ocitly ve svízelné situaci.
V Moldavsku se omezení dotkla i nemocnic
Zvláště Moldavsko si po obnovení dodávek plynu oddechlo citelně. Nejchudší země evropy totiž nemá ani vlastní zásobníky plynu, a tak byla závislá na tom, co jí poskytne Ukrajina. Ta ze svých zásob posílala do Moldavska 10 až 15 procent běžné spotřeby plynu. „Místo plynu používáme topný olej. Moldavsko nemá žádné kapacity na výrobu energie z uhlí,“ vysvětlil v rozhovoru pro Českou televizi ředitel Kišiněvské teplárny Fjodor Jeremič.
I přes veškerou snahu ale muselo téměř nebo zcela odstavit svá výrobní zařízení na 500 moldavských podniků. Omezení se narozdíl od ostatních zemí dotkla také nemocnic.
Česko mělo větší štěstí. Spotřebu plynu v zemi plně vykryly zásoby uložené v podzemních zásobnících spolu se zvýšenými dodávkami plynu severní cestou přes Německo.
Letošní plynová krize v Evropské unii rozpoutala debatu o větší diverzifikaci dodávek suroviny. Ve hře je například urychlení dostavby plánovaného kavkazského plynovodu Nabucco, více plynu může dodávat také Norsko. Jedná se však spíše o dlouhodobá řešení, jejichž realizace si vyžádá nejméně několik let. Evropa se tak zřejmě bude muset v nejbližší době i nadále spoléhat na spolupráci s nepříliš spolehlivými východními partnery.