Budapešť/Bratislava - Do Evropy už přitéká jen 20 procent běžných dodávek zemního plynu. Některé evropské státy ale hlásí dokonce ještě nižší dodávky. Nejhůře je na tom Balkán, který už od včerejška nedostává nic. Dnes odpoledne kohoutky nadobro vyschly také v Maďarsku a Rakousko už hlásí propad o 90 procent. Naši slovenští sousedé již dokonce vyhlásili kvůli úbytku plynu z ruských zdrojů nouzový stav.
„Rusko snížilo dodávky o dalších 15 milionů metrů krychlových denně. Teď dostáváme 58 milionů kubíků za den,“ informoval šéf ukrajinského Naftogazu Oleh Dubyna. Rusko by přitom mělo denně dodávat asi 300 milionů kubíků plynu.
Přítok suroviny se začíná stále více snižovat a kruh zemí, které nedostávají ruský plyn již vůbec, se stále více přibližuje Česku. Na nule je už i Maďarsko, které chce v nejbližší době některým firmám doporučit, aby přešly na alternativní paliva. „Dodávky plynu z Ukrajiny se dnes neustále snižovaly a ve 14:30 GMT (15:30 SEČ) se zastavily úplně,“ oznámil maďarský ministr dopravy a energetiky Csaba Molnár.
I Slovensko hrozí utažením kohoutků firmám
Jednou z nejhůře postižených zemí Evropské unie je Slovensko, protože plyn z Ruska běžně kryje 80 procent jeho spotřeby, což je ještě asi o 5 procent více než v případě Česka. Slovenský krizový štáb se proto rozhodl, že vyhlásí v zemi nouzový stav. Velkoodběratelé se musí připravit na to, že pokud se situace neuklidní, budou dostávat méně plynu, než potřebují.
„Slovensko nemá dostatek plynu pro distribuční síť. Sice v zásobách máme zajištěnu zhruba třetinu celoroční kapacity, avšak jak dlouho vydrží, je velmi těžké odhadnout. Bude záviset na dalších dodávkách,“ konstatoval ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek. Denní spotřeba země je podle něj v současnosti na úrovni 30 milionů metrů krychlových denně, ze zásob je však možné získat jen 22 milionů metrů krychlových. Celoroční náklady plynu se na území Slovenska pohybují kolem 6,1 miliardy kubíků. Slovenská distribuční společnost ale upozorňuje, že i v případě dalšího vyhrocení situace by neměly být nijak narušeny dodávky plynu domácnostem, nemocnicím a školám. Jejich spotřebu bude možné krýt ze zásob celou zimu.
Omezení dodávek není první, co s tím?
Spory mezi Ruskem a Ukrajinou komplikují dodávky plynu do Evropy již delší dobu. Podobné ohrožení starý kontinent zažil i v prvních měsících loňského roku. Jednu z největších plynových krizí Evropa zažila před třemi lety a před tím před 15 lety, kdy Rusko utnulo dodávky i do Běloruska.
Stále častěji se proto objevují hlasy, že by unie měla usilovat o snížení surovinové závislosti na Rusku. Jednou z možností řešení je výstavba nového plynovodu Nabucco, která je i jednou z priorit českého předsednictví. Mnoho nadějí mu však zatím nesvítá. Evropské země totiž nejsou v rozhodnutí o jeho výstavbě jednotné a Rusko se mu brání tím, že rychle uzavírá kontrakty o dodávkách plynu s těmi asijskými zeměmi, které by měly Nabucco v budoucnosti zásobovat.
Kdyby se ale Evropa sjednotila, šance zajistit dosatek dodavatelů mimo Ruskou federaci by tu zřejmě ale přece jen byla. „Plyn z kaspické oblasti je prodaný na krátkodobé bázi na pět let, to znamená, že zdroje by se tam daly najít,“ dal Evropě v rozhovoru pro ČT24 naději senior manažer České plynárenské unie Oldřich Petržilka. Podle mnoh znalců i politiků je pro vyřešení sporu klíčové, aby do něj co nejrychleji vstoupili vrcholní představitelé obou státních správ.
