Platy bankéřů krizi nepociťují

New York - Největší banky a obchodníci s cennými papíry ve Spojených státech si letos vyplatí rekordních 140 miliard dolarů. Alespoň to vyplývá z analýzy listu Wall Street Journal. Američtí finančníci by si tak vydělali dokonce více než v roce 2007, tedy v době, kdy byly trhy na vrcholu. Peníze se rozdělí do kapes finančníků na Wall Street i přes to, že vyplácení obřích odměn vyvolává mezi lidmi přinejmenším rozpaky. Mělo totiž nemalý podíl na vzniku krize.

Wall Street se už cítí silnější. Někdo je na tom líp, někdo hůř. Dohromady ale mají hlavní finanční instituce na mzdách a bonusech vyplatit o pětinu víc než loni. „Hodně pomohlo bonusům to, že se vzpamatovaly finanční trhy, hodně jim pomohl vývoj především u dluhopisů,“ vysvětluje analytik České spořitelny Luboš Mokráš.

Letošní výdělky 23 sledovaných firem odhadl Wall Street Journal na částku přesahující 400 miliard dolarů. Podle ekonomů za nimi stojí i vysoké marže a naopak nízké úrokové sazby. I konkurence na trhu je menší. Od počátku roku už totiž zkrachovaly desítky amerických finančních ústavů. A konec to ještě asi zdaleka není. „Banky jsou typickým zpožděným indikátorem. Takže i když se ekonomika zotaví, bankroty bank budou zřejmě dále pokračovat,“ podotýká Sheila Bairová, předsedkyně Federální společnosti pro pojištění vkladů.

Banky si jsou krize vědomi, dobré pracovníky ale potřebují

„Někteří činitelé bank, například šéf bývalé největší investiční banky Goldman Sachs Blainkfein, si to uvědomují, přesto se banky chystají tyto bonusy vyplatit vlastně proto, aby si udržely ty nejlepší zaměstnance,“ nabízí další možné vysvětlení výplaty štědrých bonusů Mokráš.

Mluvčí Goldman Sachs Lucas Van Praag:

„Nejsnazší způsob, jak zničit firmu, by bylo neplatit naše lidi.“

Jak srazit bankéřům odměny je nicméně v posledních měsících horké téma. V tomto týdnu kývly velké investiční banky působící v Londýně návrhům skupiny G20 a britského úřadu pro finanční služby. Platy a odměny bankéřů budou od příštího roku pod dozorem interních nezávislých výborů a budou svázány s kapitálem bank.

Třetí kvartál bankám vyšel

Americké banky jdou pomalu, ale přece jen nahoru. Alespoň podle zveřejněných hospodářských výsledků za třetí kvartál. Už včera prolomila odhady analytiků banka JP Morgan a dnes navázaly další. Goldman Sachs a Citigroup. Goldman Sachs se dokonce podařilo oproti minulému roku zvýšit zisk o 277 procent na 3,19 miliardy dolarů a tržby překonaly odhady o více jak miliardu.

„Největší obchodník s cennými papíry ve spojených státech Goldman Sach vydělal převážně na obchodování s dluhopisy. Otvírá se tím prostor pro nové akvizice, kde jednotlivé banky vystupují jako administrátoři a zvyšuje se taky počet nových emisí,“ tvrdí Jan Cepák, makléř Komerční banky.

Lloyd Blankfein, šéf Goldman Sachs:

„I přes to, že se svět potýká s mnoha ekonomickými problémy, můžeme pozorovat hodně zlepšujících se faktorů v mnoha sektorech. Někde je vidět i růst. U Goldman Sachs by měla dobrá situace vydržet minimálně do jara.“


Oproti tomu Citigroup vykázala za poslední čtvrtletí ztrátu, ve všech ohledech ale předčila očekávání analytiků. „Pomohla nám především zlepšující se spotřebitelská situace. Pokud to takhle půjde dál, Citigroup se vydá směrem udržitelného a stálého zisku,“ domnívá se Vikram Pandit, ředitel Citigroup. Zlepšující se nálada ve Spojených státech by měla být pozitivním impulsem i pro Evropu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 14 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...