Plány resortu financí: úleva podnikatelům a boj proti daňovým únikům

Praha – Na ministerstvu financí vzniká novela zákona o dani z přidané hodnoty. Obsahovat by měla ustanovení, které umožní, aby se vracela daň z přidané hodnoty ze špatných pohledávek. Dále se v ní počítá rovněž s tím, že stát bude moci vybírat daň od dodavatele nebo i od odběratele, což má omezit daňové úniky. Novela je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Platit by měla od roku 2011.

Návrh na opravu výše daně u pohledávek vůči dlužníkům, kteří jsou v insolvenci, předložilo ministerstvo společně s Hospodářskou komorou. Konkrétně by měl mít dodavatel v budoucnu nárok na vrácení DPH, pokud mu jeho odběratel nezaplatil za dodané zboží a soud proti němu zahájil insolvenční řízení. Týkat by se to ovšem mělo pouze pohledávek, které vznikly ve lhůtě šesti měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku.

„Ministerstvo financí je dále připraveno v případě pozitivního vyhodnocení dané úpravy vést diskusi o dalším možném rozšíření,“ uvedl náměstek ministra Peter Chrenko. Obdobná úprava platí nejméně ve 12 členských státech Evropské unie, tento režim v různých formách funguje v Belgii, Lucembursku, Dánsku, Německu, Francii, Portugalsku, Irsku, Rakousku, Itálii, Řecku, Lotyšsku, Velká Británii, a dokonce i na Slovensku.

Zavedení institutu společné a nerozdílné odpovědnosti, tedy možnosti vybírat daň od dodavatele nebo i od odběratele, umožňuje směrnice Evropské unie z roku 2006 o společném systému DPH.

„Pokud za daň odpovídá více osob společně a nerozdílně, jsou všechny tyto osoby potenciálními plátci daně, což znamená, že daň může zaplatit kterýkoliv z nich a v případě nezaplacení daně může správce daně vymáhat daň v plné výši po kterémkoliv z nich,“ komentovalo návrh ministerstvo. Jedna osoba se tak nemůže bránit odkazem na druhou osobu a správce daně, tedy ministerstvo financí, nemusí zajímat, jaká pravidla si mezi sebou osoby dohodly.

Přitvrzení v boji proti únikům podnikání nezkomplikuje

Bojovat proti daňovým podvodům chce resort financí i rozšířením okruhu zboží a služeb, u kterých má povinnost platit daň kupující. „Cílem navrhovaných opatření v oblasti boje proti daňovým podvodům není zkomplikování podnikání v České republice, ale umožnění efektivního postihu těch, kteří svým jednáním znemožňují řádný výběr daně z přidané hodnoty a své finanční výhody z toho plynoucí využívají pro narušení tržních podmínek,“ uvedl Chrenko.

V současné době je tento režim uplatňován u dodání zlata, nově jej ministerstvo navrhuje i pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, na poskytnutí stavebních a montážních prací a pro dodání šrotu a odpadu, včetně jeho zpracování. Dále by se mělo vztahovat i na benzin nebo naftu, to ovšem vyžaduje výjimku z pravidel Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...