Investice v horských střediscích v Česku by se letos měly meziročně zvýšit o polovinu na 750 milionů korun. Plánuje se stavba až devíti lanových drah a dalších vleků. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Asociace horských středisek (AHS). Pomůže tomu i letošní sezona, kdy po třech letech byla v zimě průměrná teplota pod nulou.
Nové lanovky nebo vleky by se měly objevit například ve Špindlerově Mlýně, ve SkiResortu Černá hora-Pec nebo v Deštném. Peníze půjdou také do bezpečnosti sjezdovek, jako například do matrací nebo sítí. V posledních letech provozovatelé areálů podle ředitele asociace Libora Knota spíše investovali do zasněžovacích systémů.
Peníze na modernizaci by provozovatelé mohli najít i v letošních tržbách, které se oproti „průměrnému“ roku, jako který asociace bere ročník 2012/2013, zvedly o osm procent.
Letošní lyžařská sezona byla se svými 113 dny průměrná, uvedla asociace. Oproti loňsku, kdy se lyžovalo 92 dní, jde ale o slušný výsledek. Špatné byly podle asociace předchozí tři roky.
Během uplynulé zimy se zasněžovalo 35 dní, o rok dřív byla doba o tři dny kratší. Prezident asociace Jiří Bis zmínil, že má podle předpovědi ještě napadnout v Krkonoších sníh, takže možnost sjezdování by mohla být i v následujících dnech reálná.
Letos během zimy klesla průměrná teplota na minus 1,6 stupně Celsia, v minulých třech letech byla nad nulou. Dlouhodobý teplotní zimní průměr je minus 0,8 stupně.
Díky srážkám, které byly většinou sněhové, a nízkým teplotám, se nemuselo zasněžovat tolik jako v teplejších ročnících. „Při nižších teplotách a při této kvalitě jsme zasněžovali velmi efektivně. Nemusely se opakovat situace z předešlých let, kdy areály musely nastříkat a pak jim to roztálo,“ dodal Knot.
Pokuty kvůli odběrům vody na zasněžování
Už dříve Česká inspekce životního prostředí uvedla, že při umělém zasněžování porušilo zákon od začátku loňského roku do konce letošního února 29 procent skiareálů. Nejčastěji odebíraly z povrchových nebo podzemních vod více, než měly povoleno vodoprávním úřadem. Kvůli nedodržení takzvaného vodního zákona udělila pokuty za téměř 450 tisíc korun.
Podle asociace jde ale z republikového hlediska o uměle zvětšenou bublinu, která je kvůli velikosti odběrů celkové spotřeby vody marginální. Dohody o limitech na odběr vody se podle ní uzavírají i na déle než deset let, většina pochybení byla podle ní v loňském roce, kdy na jaře docházelo k častějšímu odtávání sněhu. V té době už mohly mít areály vyčerpáno okolo tří čtvrtin limitu.
„Když to všechno odtaje v lednu, tak stojíte před rozhodnutím, že to můžete zabalit, nebo tu sezonu znovu obnovíte,“ dodal za asociaci Petr Hynek. Často podle něj bylo v přírodě vody dost, právě proto, že sníh odtával. Do budoucna by podle něj asociace měla dojednat na vyšší úrovni možnost výjimek od vodohospodářských úřadů právě při náhlém příchodu jara.
