Praha – Šestileté úsilí Česka o přesun administrativního centra navigačního systému z Bruselu do Prahy se završilo. V Praze se dnes slavnostně otevřelo ústředí evropské kosmické agentury pro program Galileo (GSA). Metropole se tak stane centrem satelitní navigace v Evropě. Agentura začala s ostrým provozem v bývalé České konsolidační agentuře v Holešovicích už v pondělí. Systém Galileo by měl začít poskytovat první služby do konce roku 2014, celkově by měl čítat třicet družic. Zatím se na oběžné dráze nacházejí dva satelity, další dvě družice by měly přibýt začátkem října. Česká republika o umístění centrály GSA soupeřila s jedenácti zeměmi, získala podporu od 22 unijních zemí.
Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro navigační systém Galileo:
„Pro hospodářství země to znamená velký přínos, protože to motivuje firmy pracovat v segmentu kosmické technologie a satelitů. Například u Mnichova v obci Oberpfaffenhofen, kde je kontrolní stanice Galilea a Německé centrum pro letectví a kosmonautiku, se během roku vytvoří třicet nových malých firem, které působí v tomto segmentu.“
Centrála GSA má v Česku aktuálně 45 zaměstnanců, z nichž deset pochází z České republiky. Do budoucna pak počítá s dvojnásobkem. Jejich hlavním úkolem je koordinace vzniku evropského vesmírného programu Galileo, který má být podobný známému americkému navigačnímu systému GPS (Global Positioning System). „Není to ale ekvivalent. Galileo nabízí pět služeb. Jedna z nich slouží pro bezpečnostní účely, jsou to takzvané veřejně regulované služby, něco jako originál GPS. Tato služba je přesná, není možno ji rušit, je kódovaná a využívat ji budou moci pouze státy Evropské unie. Takže zatímco signál pro komerční nebo veřejné účely bude v případě nebezpečí zeslaben, veřejně regulované služby zůstanou plně funkční. Další služba je pro komerční účely. A pak je to například služba Safety-of-Life, která slouží speciálně pro letecké přistávání a podobné věci,“ vysvětlil Dobeš.
Podle ministra dopravy Pavla Dobeše je otevření centra důležité nejen z hlediska prestiže České republiky v EU, ale jeho činnost bude mít pro Česko také pozitivní ekonomický přínos a poskytne prostor pro uplatnění tuzemských technologií a inovací. V budově se nachází třeba trezory pro kryptomateriály nebo sál s počítači, který je zajištěn tak, aby nevyzařoval teplo a nešel zaměřit.
Otázka: Může být Galileo odrazovým můstkem i pro jiné projekty?
Petr Bareš, prezident konsorcia Czech Space Alliance
„Určitě. Všechny technologické projekty jsou na tak vysoké úrovni, že jakmile se účastníte (spolupráce s Galileem), tak se na vás lidé v zahraničí dívají jako na schopného partnera pro komerční projekty.“
Zajímavostí je také to, že v celé budově neplatí české zákony. „Pozice (Galilea) je něco mezi zastupitelským úřadem a velvyslanectvím a mezinárodní organizací,“ vysvětlil Karel Dobeš. Za pronájem tří pater v této budově zaplatí agentura ročně symbolické jedno euro, teprve po pěti letech se cena nájmu zvýší.
Galileo by měl určovat polohu na celém světě s přesností na centimetry
Česko se o přemístění centrály GSA z Bruselu utkalo s jedenácti zeměmi, které o ni také usilovaly. Největším konkurentem byl nizozemský Noordwijk, kde se nachází testovací centrum Evropské vesmírné agentury (ESA). Pro kandidaturu získalo Česko podporu 22 unijních zemí. Proti GPS má být evropský systém daleko přesnější. Zatímco GPS připouští odchylky kolem deseti metrů, Galileo má být schopen určovat polohu na celém světě s přesností na metr až centimetry. Oba navigační systémy nebudou vůči sobě jen v konkurenčním vztahu. Budou se navzájem podporovat, takže uživatel v praxi nepozná, zda ho právě navádějí signály Galilea, nebo GPS.
Na slavnostní zahájení provozu centrály přijeli do Česka šéfové řady národních vesmírných agentur z různých zemí včetně Ruska a Číny. Praha se tak stala místem setkání lidí, kteří v jednotlivých zemích řídí kosmické aktivity, se zástupci specializovaných firem. „To je podstata byznysu, který začínáme, a můžeme být rádi, že se to povedlo do tohoto stádia dostat,“ uvedl Dobeš. Zároveň připomněl, že přítomnost takto významné evropské instituce v Česku je velkou příležitostí pro řadu tuzemských společností.
Fungování systému Galileo
Galileo bude vysílat pět druhů signálů - zdarma dostupný veřejný (k užití zejména jako navigace pro řidiče), kódovaný pro komerční účely (například pro zaměřování pozemků geodety či mýtné systémy), certifikovaný signál pro navigaci letadel, šifrovaný pro specifické uživatele (například vládní úřady) a signál pro pátrací a záchranné akce.
Družicový signál budou přijímat asi tři desítky pozemních monitorovacích stanic, jež budou určovat vzdálenost družic vůči stanici a informace dále předají do hlavní řídící stanice (v německém Oberpfaffenhofenu a italském Fucinu). Tam se vypočtou přesné údaje drah satelitů, jež se s korekcemi atomových hodin pro každou z družic odešlou do stanic pro komunikaci s družicemi, odkud se minimálně jednou denně odešlou na jednotlivé satelity. Z družic se pak vysílají přesné údaje k uživateli.
