Pivovary loni v Česku vyrobily nejvíce piva v historii, jejich produkce dosáhla skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholického piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů, zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů.
„Poprvé jsme se v historii přehoupli přes 20 milionů hektolitrů,“ uvedl předseda svazu pivovarů a sladoven František Šámal. O 7,3 procenta se také zvýšil dovoz piva do Česka, s hodnotou 312 tisíc hektolitrů je ale podle něj stále zanedbatelný.
Nejdůležitějšími exportními trhy ze zemí EU byly Slovensko a Německo. „Export do zemí mimo EU byl v loňském roce ovlivněn ruským embargem a výrazným propadem kurzu rublu. I přesto však zůstalo Rusko loni největším spotřebitelem českého piva mimo země EU,“ dodal Šámal. Druhé místo patřilo Spojeným státům americkým, třetí Jižní Koreji, kam vývoz vzrostl o více než sto procent.
Pokračoval pokles pití piva v restauracích
Čtyřicet procent piva se prodalo „přímo“, meziročně o procentní bod méně. Stále více se pijí ležáky, jejich spotřeba stoupla loni o 2,7 procentního bodu na 46,6 procenta. Skoro se tak vyrovnala se spotřebou výčepního piva, která činila 47,2 procenta.
O pět procent na 546 tisíc hl se zvýšila výroba nealkoholických piv. Naopak o 6,7 procenta na 281 tisíc hektolitrů klesla spotřeba míchaných nápojů na bázi piva.
O čtvrtinu stoupla tuzemská spotřeba piva v plechovkách, prodalo se ho sedm procent více. O šest procent vzrostla spotřeba piva z cisteren, naopak o procento klesl zájem o lahvové pivo a o tři procenta o sudové pivo. Prodej piva v PET lahvích klesl o čtyři procenta a činil 12 procent trhu.
Loni se v ČR vyrobilo 544 tisíc tun sladu, což je podle člena předsednictva svazu Richarda Paulů nejvíce v historii. Do 52 zemí světa se vyvezlo 244 463 tun, což bylo 45 procent z celkové produkce. Jako hrozbu pro české sladařství vnímá Paulů úbytek a erozi orné půdy. „Úbytek orné půdy je skutečně alarmující. Od roku 1991 je to více než 233 tisíc hektarů, což je téměř současná osevní výměra jarního ječmene v Česku,“ upozornil.
V Česku podle svazu nyní působí šest velkých pivovarských společností. Jde o Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowicz a Pivovary Moravskoslezské, kam patří například Litovel. Dohromady provozují 19 pivovarů. Dalších 29 pivovarů je samostatných.
1,5 procenta vyrobeného piva produkují minipivovary
Podle předsedy Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně je aktuálně v Česku 305 minipivovarů, jejich výroba ale čítá přibližně 1,5 procenta celkové produkce piva. Podle Šuráně by se jich ale uživilo i tisíc. Míní, že by mohlo jít zejména o tzv. restaurační pivovary, které vaří pouze pro spotřebu například v přidružené restauraci. „Doopravdy si nekonkurují a můžou být třeba tři v jedné ulici,“ uvedl.
Počet minipivovarů v Česku stále roste, každoročně se jich v posledních letech otevře kolem 50. Některé ale následně zavřou, či se v lepším případě zvětší jejich produkce a zmizí z kategorie minipivovarů. To se například stalo Únětickému pivovaru, který nyní vaří kolem 11 tisíc hektolitrů ročně.
Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do deseti tisíc hektolitrů. K otevření minipivovaru pak stačí podle Šuráně základní investice okolo pěti milionů korun.
