Pět miliard, které nikdo nechce. Taková je cena nevyzvednutého zboží z e-shopů

2 minuty
Události: Nevyzvednuté zásilky
Zdroj: ČT24

Zákazníci, kteří nakupují v e-shopech si podle odhadů ročně nevyzvednou zboží v hodnotě až pěti miliard korun. Firmám tak vznikají milionové ztráty za dopravu, poštovné a balné. Podle obchodníků často lidé najdou třeba levnější zboží jinde, odjedou na dovolenou nebo si koupi prostě rozmyslí.

Internetové stránky společnosti CZC.cz denně navštíví na 100 tisíc zákazníků. Loňské tržby přesáhly tří miliardovou hranici. Jenže až pro 16 procent objednaného zboží si zákazníci nepřijdou.

Pokud si pro zboží zákazníci nepřijdou, společnost zaplatí jen drobné výdaje na přípravu zboží. V případě, že si ale věc nechají poslat, firma tratí už i na dopravě. „Zboží se musí vrátit na sklad, proběhne příjmem… V případě domácího doručení máme náklady někde kolem milionu korun ročně,“ odhadla generální ředitelka CZC.cz Jitka Dvořáková.

Například u Alzy se podle její mluvčí Patricie Šedivé pohybuje nevyzvednuté zboží v řádech jednotek procent.

Na poštu a zpět

Mluvčí České pošty Matyáš Vitík uvedl, že tento státní podnik přepravuje zhruba 4 z 10 balíků, které si lidé objednají přes e-shopy. Loni ale 330 tisíc balíků k adresátovi nedorazilo. Pošta je vrátila buď jako nevyzvednuté, nebo jako poškozené.

Obchod přitom může zákazníky za nevyzvednutí pokutovat. „Smlouva mezi zákazníkem a obchodníkem je oboustranná. To znamená, že i zákazník musí splnit to, k čemu se zavázal a v tom je i vyzvednutí zboží,“ uvedl výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jan Vetyška. Většina on-line obchodů to ale nedělá. Právní řešení sporů by se jim totiž dlouhodobě nevyplatilo a mohly by naopak víc zákazníků ztratit.

Zároveň však platí, že pokud bylo zboží nakoupeno po internetu nebo telefonu, má zákazník právo na jeho vrácení do 14 dnů od nákupu. Sdružení obrany spotřebitelů také uvádí, že pokud si spotřebitel koupi rozmyslí hned po učinění objednávky, může se na prodejce obrátit okamžitě a nečekat na chvíli, kdy zboží převezme. „Přece jen je i v zájmu prodejce, aby v tomto případě vyhověl, jinak by zboží odesílal zcela zbytečně,“ uvádí sdružení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...