Brusel – Mezi prioritní dopravní projekty Evropské unie do roku 2050, u kterých se počítá s finanční pomocí z evropského rozpočtu, se zařadily i některé české dopravní stavby. V České republice se v seznamu počítá s dostavbou dálnice D11 přes Hradec Králové směrem do Polska, modernizací železničního spojení Praha–Mnichov a s obnovou brněnského nádraží. Seznam staveb je ale zatím předběžný, konečné rozhodnutí padne nejdříve v září.
Český místopředseda Evropského parlamentu a člen jeho výboru pro dopravu a cestovní ruch Oldřich Vlasák podle mluvčího europoslanců za ODS Jana Křeliny považuje za největší vítězství dosavadních jednání, že zbylých 69 kilometrů dálnice D11 od Hradce Králové k polské hranici bylo zařazeno do takzvané hlavní evropské sítě. Česko tak při výstavbě bude moci čerpat prostředky z evropských fondů, přičemž realizace se předpokládá do roku 2030. Dálnice povede přes Jaroměř, odkud bude jako rychlostní silnice R11 pokračovat na Trutnov a na polské hranici se napojí na plánovanou dálnici A3.
Na dostavbu dálnice D11 do Hradce vydalo ministerstvo dopravy letos na jaře stavební povolení, díky němuž může být dokončen úsek do Hradce Králové, tedy 91 z plánovaných 154 kilometrů. Až po zahájení prací se stát znovu pokusí získat pozemek nedaleko Plačic, který zůstává původní majitelce. Ta sice státu pozemek darovala, smlouvu však zpochybnilo ministerstvo financí. Jednání tak musí začít nanovo. Dálnice tak zatím končí u Praskačky 3,7 kilometru před Hradcem Králové.
Čerpat prostředky z evropských fondů budou moci i některé projekty na modernizaci železniční sítě. Na seznam prioritních dopravních projektů se dostala například rekonstrukce železničního tahu z Prahy do Mnichova, která má zrychlit cestování mezi oběma metropolemi ze stávajících šesti na tři hodiny a současně obsloužit Plzeň nebo německý Regensburg.
- „Česká republika bodovala i v případě železnic. Na mapu hlavní transevropské sítě se nám podařilo dostat návrh na modernizaci spojení Praha–Mnichov. Prosadili jsme také přidání Brna mezi důležité dopravní uzly, s čímž souvisí i projekt modernizace brněnského nádraží,“ poznamenal v tiskovém sdělení Vlasák.
Klíčovou součástí stavby má být rekonstrukce úseku spojujícího právě Plzeň s Regensburgem. Většina trasy není ani elektrizovaná, koleje navíc nevedou přímo, a tak cestu zdržují tři výměny lokomotiv, stejně jako jízda maximálně stokilometrovou rychlostí na hranice a poté zdlouhavá zajížďka v Bavorsku daleko na sever do Schwandorfu. Zdržují také křižování s jinými vlaky na jednokolejných úsecích. Po rekonstrukci by celá trať měla být dvoukolejná a elektrizovaná a vlaky tu pojedou rychlostí 160–200 km/h.
ÚSEKY TRASY PRAHA–MNICHOV
- Praha–Plzeň: dvoukolejná elektrizovaná do 100 km/h, po dostavbě koridoru až 160 km/h
- Plzeň–Furth im Wald: jednokolejná neelektrizovaná do 100 km/h
- Furth im Wald–Schwandorf: jednokolejná neelektrizovaná do 120 km/h
- Schwandorf–Regensburg: dvoukolejná neelektrizovaná do 140 km/h
- Regensburg–Mnichov: dvoukolejná elektrizovaná do 160 km/h
Díky tomu, že bylo Brno zařazeno mezi důležité dopravní uzly, bude možné čerpat prostředky z Evropské unie také na opravu zdejšího nádraží.
Problémy podle Vlasáka byly naopak s plánovanou silnicí R35/R55, čili severním propojením Prahy s Olomoucí, vedoucím též přes Hradec Králové. „Přestože jde o silniční tah, který má výrazně ulehčit přetížené dálnici D1 a současný ministr dopravy ji vidí jako jednu z národních priorit, Evropská komise ji ve svém původním návrhu nezahrnula mezi stěžejní projekty. Proto jsem se pokusil ji na seznam priorit vrátit a jsem velmi potěšen, že se to povedlo alespoň v podobě studie,“ dodal Vlasák.
Dohodu, které v rámci třístranných jednání dosáhl Evropský parlament spolu s Radou EU a Evropskou komisí, musí ještě formálně potvrdit Rada EU a plénum Evropského parlamentu. Konečné rozhodnutí se nečeká dříve než v září.
