Peake chce spojením ministerstev dopravy a průmyslu vytvořit superúřad

Praha – Předsedkyně strany LIDEM a vicepremiérka Nečasovy vlády Karolína Peake navrhuje sloučit ministerstvo dopravy a průmyslu a vytvořit tak jeden superúřad. Stopadesátistránkový dokument, který se podařilo České televizi získat, počítá také s rušením a slučováním desítek úřadů a organizací, propouštěním státních zaměstnanců i s prodejem nepotřebného majetku. Vláda chce díky škrtům do roku 2014 ušetřit šestnáct miliard korun.

Podle vicepremiérky jde činnost ministerstva dopravy a průmyslu natolik dohromady, že by se tato ministerstva měla sloučit. Stát by tím totiž mohl ušetřit až sto milionů ročně. „Pokud dojde i ke sloučení samotných ministerstev, tak se tím ušetří hlavně na oněch podpůrných činnostech, jako je třeba účetnictví, personalistika, IT systémy,“ míní Karolína Peake. 

Návrhy Peake na škrty ve státní správě se poprvé také zabývali ekonomičtí ministři. Zatímco ministerstvu financí se škrty za šestnáct miliard líbí, šéfové resortů průmyslu a dopravy mají ke slučování svých úřadů výhrady. 

Ladislav Minčič (ODS), první náměstek ministra financí

„Je to krok správným směrem. Úspory je třeba hledat a duplicity, pokud se to jenom trochu podaří, je třeba odstraňovat.“

Martin Kuba (ODS), ministr průmyslu a obchodu

„Považuji ho v této chvíli za víceméně nerealizovatelný.“

Pavel Dobeš (LIDEM), ministr dopravy

„Práce na sloučení těchto dvou ministerstvech by opravdu nebyla v rámci týdnů ani měsíců, ale poměrně dlouhého časového období.“

Stejného názoru jako Peake je i předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle něj by se sloučením obou ministerstev mohlo vytvořit ministerstvo hospodářství, které by zahrnovalo kompetence těch stávajících resortů. „Je trošku úsměvné, že vláda to neudělala na začátku,“ konstatuje Sobotka.

Úřady, které by měly ušetřit nejvíc peněz
Zdroj: ČT24

Nejvíc peněz ze všech centrálních úřadů by mělo podle Karolíny Peake ušetřit ministerstvo vnitra. Vicepremiérka například navrhuje zrušit ministerská zdravotnická zařízení nebo prodat některé hotely a ubytovny.

Podle Peake by měl ministr vnitra ušetřit téměř pět miliard, ministr obrany přes tři a půl miliardy, ministr financí dvě miliardy, ministr zemědělství 1,3 miliardy a přes miliardu by měl seškrtat i ministr práce a sociálních věcí.

Ministerstvo zdravotnictví na úspory předběžně kývlo

Zatímco někteří ministři mají k materiálu Karolíny Peake výhrady, s ministrem zdravotnictví se už vicepremiérka na úsporách předběžně domluvila. Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera se totiž jedná o úspory, které ministerstvo samo navrhovalo. „Samozřejmě jakékoli institucionální změny nebo fúze vždycky vyvolají odpor,“ říká Heger.

S protesty svých ministrů počítá i premiér Nečas. Už minulý týden jim ale vzkázal, že bez tvrdých škrtů ve státní správě se rozpočet v příštích letech neobejde. 

Co prosazuje Peake?

  • zabránit duplicitám v rámci resortů i napříč resorty (například agenda bezpečnosti silničního provozu, lodní plavba apod.) 
  • práci úřadů více centralizovat a snížit počty vedoucích zaměstnanců
  • změny se nedotknou jen 117 z 265 zkontrolovaných úřadů
  • ministerstvo pro místní rozvoj by mělo zaniknout
  • ERÚ, ČTÚ a RRTV se sloučí 
  • neúčelně využívané cenné budovy spadající například pod ministerstva pronajmout nebo prodat
  • zbavit se nadstandardních služeb poskytovaných ministerstvy (například cukrárny, hotely, lázně apod.)

Výběr daní někde roste, někde klesá

Je jasné, že bez škrtů se státní rozpočet neobejde. Ale jen škrtání není klíč k úspěchu. Státu se totiž například nedaří vybírat daně tak, jak by si představoval. Ministerstvo financí proto uvažuje o mediální kampani, která má zvýšit ochotu poplatníků dobrovolně daně platit. „Chceme nějakým dobrým způsobem stimulovat a podporovat, k jakým dobrým účelům ty daně slouží,“ konstatuje Minčič. 

Daňové kampaně nejsou ve světě ničím neobvyklým. Třeba ve Venezuele v sedmdesátých letech vyšla dokonce i známka „plaťte daně“. Ministerstvo také počítá s tím, že kampaň bude zaměřená i na podnikatele, aby nepřesouvali svá sídla do daňových rájů, a státu tak neodtékaly peníze. Úřad chce také zmírnit některé sankce za nezaplacení daně. Tedy za takové, kdy člověk něco opomněl zaplatit neúmyslně. 

6 minut
Hledání úspor ve státní správě tématem Událostí ČT
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...