Pasažéři zadrženého letadla SkyEurope se vrací

Paříž - Několik desítek cestujících nízkonákladových aerolinek SkyEurope, kteří v pondělí kvůli zadržení letadla zůstali na pařížském letišti Orly, se do Prahy vrátí dnes po poledni. Informoval o tom dnes mluvčí aerolinek Tomáš Kika. Dodal, že zhruba 40 lidí již odletělo pravidelnou večerní linkou v pondělí večer. Aerolinky SkyEurope v pondělí vstoupily do režimu ochrany před věřiteli. I pro jiné nízkonákladové letecké společnosti bude letošní rok stěžejní. Kdo všechno v leteckém byznysu přežije, nicméně ukáže až letní sezona.

„Další lidé, kteří se rozhodli využít možnost přeložení letu a nechat si letenky se SkyEurope Airlines, poletí dnes na oběd,“ uvedl Kika. Letadlo SkyEurope bylo na pařížském letišti zadrženo v pondělí odpoledne. Na místě zůstali pasažéři, kteří měli namířeno do České republiky. Pařížské letiště Orly po firmě požaduje splacení údajného dluhu. „Může jít o tlaky způsobené praktikami konkurence, nechci specifikovat, nespojoval bych to přímo s vyhlášenou ochranou před věřiteli,“ řekl dnes pro ČT24 mluvčí Kika s tím, že společnost hodlá celou záležitost důkladně prošetřit. Pasažéři současní i budoucí se prý problémů se zajištěním pravidelných i charterových letů ze strany SkyEurope bát nemusí.

Počet „low-cost“ aerolinek klesá 

Ještě v půlce loňského roku prožívaly nízkonákladové letecké společnosti zlaté časy. Teď v celé Evropě jejich počet postupně klesá. Jan Procházka, analytik ze společnosti Cyrrus, v České televizi řekl, že na nízkonákladové aerolinky dopadl především velký nárůst cen pohonných hmot v loňském roce. „60 procent nákladů vynakládají na palivo,“ vypočítal Procházka. Obecně leteckým společnostem nepomohla ani probíhající krize.

Podle Procházky nepředstavuje ochrana před věřiteli společnosti SkyEurope nic kritického, ba je přímo logická. „Začaly vycházet inzeráty, které varovaly před společností a dávaly dohromady věřitele,“ dodává Procházka. Pro stávající zákazníky to pak může představovat uklidnění, firma má odloženo splácení největších dluhů, nové zákazníky nicméně bude slovenská aerolinka lákat těžko.

Silní přežijí, slabí se spojí 

Ačkoliv Jan Procházka podotýká, že letošní rok bude pro větší či menší aerolinky stěžejní, v létě se prý ukáže, kdo přežije. „Letní sezona ukáže, kdo je opravdu silný a kdo má na to, aby přežil, a myslím si, že těch společností bude většina a menší se budou spíše spojovat pod křídla silnějších partnerů,“ prognózuje Procházka.

Analytik Jan Procházka na ČT24:

„Pro klienty je nepříjemné, když ta společnost padne, ale když cestujete za desítky korun, tak přebíráte riziko, že se může stát, že takovou slevu dostanete jen za to, že společnost může let přebukovat, zrušit či může úplně zkrachovat.“


V protikladu se SkyEurope dnes otevírá jiná nízkonákladová letecká společnost, maďarský Wizz Air, na letišti Praha-Ruzyně svoji 11. základnu. Navíc minulý týden oznámila, že navýšila objednávku o dalších padesát letadel Airbus A320 celkem na 132 strojů, z nichž dva umístí právě v Praze. Výkonný ředitel společnosti k tomu řekl: „Tato nová objednávka je v souladu s naším plánem růstu. Chceme udržet naše fungování na co nejnižší nákladové úrovni, aby ceny byly přístupné stále širšímu okruhu zákazníků.“ Analytik společnosti Cyrrus nicméně tento krok hodnotí jako mimořádně ambiciózní.

Wizz Air chce vytlačit SkyEurope z pozice nízkonákladové jedničky v Praze

Společnost zavede koncem září také nový spoj z Prahy do Benátek/Trevisa. Wizz Air nyní létá z Prahy do 14 evropských měst, mimo jiné třeba do Říma, Paříže nebo Barcelony. Do Prahy vstoupila nečekaně letos v lednu poté, co se konkurenční SkyEurope dostaly v zimě do problémů s flotilou a právě ty chtějí Maďaři vytlačit z pozice nízkonákladové jedničky v Praze. „V případě, že by někteří z našich konkurentů zkrachovali, Wizz Air je tu a nabídne cestujícím řešení. V podstatě to již děláme,“ uvedl dnes výkonný viceprezident Wizz Air John Stephenson. Na rozdíl od SkyEurope nejsou hospodářské výsledky Wizz Airu veřejné. Podle Stephensona je firma čtyři roky v řadě v zisku, mírný profit prý vykazuje i letos. 


Letecké společnosti nemusí mít na rozdíl od cestovních kanceláří pojištění proti úpadku. Klienti tak nemají žádný zákonný nárok na vrácení svých peněz, za které si nakoupili letenky. Evropská komise se v minulých letech snažila povinné pojištění leteckých společností proti úpadku prosadit. Narazila nicméně na odpor členských zemí a je tak nejisté, kdy tato otázka i vzhledem ke změně obsazení Evropské komise přijde znovu na přetřes. „EU se chová papežštěji než papež, ty regulace, které nastavuje, jsou přehnané,“ nechápe jisté požadavky Evropské unie Procházka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 13 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...